Walther Flemming byl německý biolog, který svými výzkumy výrazně přispěl k objevům Mendelovy genetické dědičnosti a jemuž připisujeme jeden ze sta nejdůležitějších vědeckých objevů v historii. Flemming také zcela ovlivnil způsob, jakým dnes chápeme genetiku.

Walther Flemming obdržel svůj titul z medicíny na univerzitě v německém Rostocku. Před svou akademickou kariérou také působil jako lékař za doby francouzsko-pruské války, kde ošetřoval raněné vojáky. 

Po konci války se Flemming stal profesorem zprvu na pražské Karlově univerzitě a poté přijal místo ředitele v Anatomickém institutu v německém Kielu. Během své kariéry měl jako profesor medicíny možnost soustředit se na svůj výzkum v oblasti cytogenetiky. 

Mezi Flemmingovy úspěchy se řadí hlavně jeho objevy v oblasti dělení buněk. Flemming svou životní práci věnoval studiu chromozomů, čímž poté výrazně přispěl k výzkumu genetické dědičnosti. Jako první také pozoroval a popsal chromozomy a zjistil, že se dělí na dvě identické části. 

Díky tomu byl schopen popsat, jak funguje mitóza a poté jednotlivé fáze dělení buněk popsal ve své publikaci Zell-substanz, Kern und Zelltheilung. Na své objevy přišel díky experimentování s buňkami na ploutvích a žábrách vodních živočichů. 

Flemmingovy objevy byly plně doceněné až dvacet let po své publikaci, když byly objevy přírodovědce Gregora Mendela uznány v oblasti genetičnosti. Mendelova (původně velice kontroverzní) práce se věnuje matematickým predikcím toho, s jakou pravděpodobností lze dědit vlastnosti od svých předchůdců. Flemmingovo pozorování chromozomů a dělení buněk pomohlo vědcům na přelomu devatenáctého a dvacátého století s vysvětlením fungování genetiky a dědičných vzorů, které popsal Mendel ve svých pracích. 

Díky Flemmingovým objevům a přínosům pro vědu a výzkum v oblasti biologie po něm byla pojmenována medaile, která je udělovaná každý rok pro úspěchy v oblasti biologie německým vědcům.

Vědecký dvoutýdeník je seriál Studentských listů, který vychází každý druhý týden. Zabývá se novými technologiemi a aférami ze světa vědy.

Nina Fořtíková

Jsem v prvním ročníku na University of Cambridge, kde studuji obor Land Economy, což je kombinace ekonomie, práva a národohospodářství. Ve Studentských listech se především zaměřuju na vědu.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..