Už dlouho se ve společnosti objevuje téma chudoby vysokoškolských studentů. Kvůli času, který jim zabírá studium, nemají většinou kapacitu pracovat tolik, aby jim to spolehlivě pokrylo náklad na bydlení a další důležité náležitosti. Někdy nestačí ani finanční podpora rodiny. Proto se v nemalém počtu případů ocitají na hraně sociální imobility.

Dle průzkumu veřejného mínění zadaného Pirátskou stranou vyplývá, že největším problémem je aktuální bytová krize. Pronajmutí bytu je v dnešní době velmi drahé a ne vždy tak dostupné. Zároveň jsou i kapacitně přetížené koleje a ne všichni si mohou bydlení na kolejích dovolit.

S finanční tíží studentů se pojí i skutečnost, že Česká republika v mezinárodním srovnání propadá v podpoře (vysokoškolských) studentů, a zároveň má nízký podíl mladých lidí s vysokoškolským titulem – 44 % respondentů tedy raději volí bydlení u rodičů, dalších 32 % v nájemním bytě a jen 11 % na koleji.

Průměrné životní náklady činí 108 636 korun za rok, tedy 9053 korun měsíčně. Průměrná mzda brigádníka je přibližně 142 korun na hodinu a jak jsem již uvedla, není dost času na to, aby si student vydělal dostatek na živobytí.

A co hodlají dělat politici?

V tomto případě jsou začarovaným kruhem peníze. Česká republika je dlouhodobě zadlužená, takže není tolik prostředků pro dodatečné příspěvky ať už na údržbu kolejí (které často také nebývají v dobrém stavu) nebo zvýšení stipendií na bydlení pro studenty (jelikož tato částka není vyšší než 1000 korun). Mezi politiky se i objevuje nálada „univerzity se neplatí, tak co řeší“, což také nepomáhá.