Všichni zajisté známe černobílou fotografii, na níž se nachází postarší pán s rozcuchanými delšími vlasy a vypláznutým jazykem. Jeho IQ nikdy nebylo přesně změřeno, avšak hrubé odhady se pohybují okolo 160 až 190. Někteří jsou toho názoru, že změnil svět. Někteří si myslí, že je mužem, který se nedokázal postavit čelem k narození nemanželského dítěte. Kde je tedy pravda? Kým opravdu byl a co všechno ve svém životě dokázal? Přesně dnes, 14. března, by tento velikán slavil 140. narozeniny. Pojďme si společně připomenout jeho nekrátkých a významných 76 let života.
Narodil ve v německém Ulmu. Vzhledem k jeho židovskému původu později odmítal nacistickou ideologii. Mimo fakt, že navštěvoval katolickou školu, na přání matky také chodil do školy houslí. Sám tvrdil, že si stejně vždy nejlépe od práce odpočine opět prací.
Již v pěti letech dostal svůj první kapesní kompas a začal se zajímat o to, jaká síla působí na střelku. Tento nápad z tak útlého věku později popsal a je považován za jednu z jeho nejdůležitějších myšlenek vůbec.
Už od mala stavěl nejrůznější fyzikální a mechanické modely. Matematiku se začal učit na základní škole, kde byl také považován za dosti slabého žáka. Ne z důvodu, že by jeho prospěch nedosahoval dostačujících výsledků, nýbrž z důvodu jeho smýšlení. Odmítal se učit věci, které jej nebavily a nepřinášely užitek. Neshody s učiteli byly za jeho studií velmi časté. Jednoduše řečeno, byl to člověk velmi specifické a svérázné povahy, který se nesmířil se vším, co mu okolí řeklo. Odmítal školský systém, plnění povinností a nic a nikoho nebral vážně. Dnes se spekuluje o tom, že trpěl autismem, či jiným onemocněním podobného typu.
S okolním světem začal komunikovat až poměrně pozdě, údajně neměl potřebu komunikovat. Uzavíral se do sebe. Co se sedmiletému dítěti odehrávalo v hlavě není snad nikdy zcela jasné, ale dalo by se tvrdit, že si malý Einstein budoval svůj vlastní malý svět se velkými nápady, myšlenkami, teoriemi a vizí získání Nobelovy ceny, ve kterou tak moc doufal za jeho Teorii relativity.
Dva strýcové v něm viděli slibnou budoucnost, a proto jej zásobovali knihami o matematice, fyzice a o různých a jiných vědách. Ironií je, že údajně trpěl velmi špatnou pamětí, nepamatoval si jména, čísla ani fakta. Poznámka pro ty z vás, kteří „trpí“ stejným problémem – nezoufejte. I nadmíru inteligentní lidé mohou mít zásadní nedostatky jako je třeba tenhle.
Většina fyziků se domnívá, že by si Einstein zasloužil Nobelovu cenu nejen za fotoelektrický jev, kterou získal v roce 1921, ale i za jeho dva další nejvýznamnější články, kterými je Brownův pohyb a Teorie relativity.
Mezi jím vyřčené slavné věty se řadí i jedna má oblíbená a to sice „Nikdy nepřemýšlím o budoucnosti – vždy brzy přijde!”. Souvisí s jeho nenávistí vůči fantastickým knihám. Tvrdil, že sci-fi knihy narušují objektivní vnímání vědy a zasluhují se o jakousi její degradaci. Na druhou stranu tvrdil, že kouření dýmky mu v objektivním přemýšlení pomáhá. Otázkou je, zda kouřil pouze tabák.
Jak jste si mohli všimnout, z jeho stylu účesu je patrné, že si na vzhled zrovna dvakrát nepotrpěl. Údajně když byl malé dítě, štvalo ho, že má na každé ponožce díru, a tak je vyřadil ze svého šatníku úplně.
Jeho soukromý život nebyl dvakrát jednoduchý a mnohdy ani ne jednoznačný. Peníze, které získal za Nobelovu cenu, věnoval všechny své (tehdy již bývalé) manželce Milevě. První nemanželské dítě jim záhy zemřelo a později si pořídili dva chlapce. Po rozvodu se oženil se svou sestřenicí, se kterou udržoval poměr již nějakou tu dobu ještě v manželství. Dokonce i vzhledem k jeho nedobrému zdravotnímu stavu se s ní oženil. Na děti si už však netroufl.
V posledním roce minulého století byl časopisem Time označen za Osobnost století. Zajisté jste někdy slyšeli slovní spojení „No ty jsi ale Einstein“, které se často užívá právě v tak satirické podobě, kdy člověk udělá nějakou hloupost, jelikož je jeho jméno spojováno s člověkem velmi vysoké inteligence. Na jeho počest po smrti byl pojmenován jeden z chemických prvků einsteinium, jednotka ve fyzice nesoucí v názvu jeho příjmení a také planetka Einstein, nacházející se v naší sluneční soustavě.
Před svou smrtí v roce 1955 souhlasil s tím, aby byl jeho mozek použit k vědeckému výzkumu. Zjistilo se, že určitou část mozku, které zajišťuje řeč, neměl zcela vyvinutou, avšak na rozdíl od toho temenní lalok, který se zodpovědný za technické a matematické přemýšlení, dosahoval mnohem větších rozměrů, než je zvykem u normálních lidí.
Mnoho lidí si myslí, že fyzika a duchovno propojit nelze. Einstein ukázal opak právě v jeho nejslavnějším díle. Teorie relativity představovala zvrat v celé dosavadní fyzice založené na racionálních poznatcích. Einsteinovi se díky vztahu mezi hmotou a vlastnostmi časoprostoru podařilo pochopil vesmír v celé své podstatě jako relativní celek.
To, že se snažil hledat také alternativní způsoby vědy, dokazuje jeho další citát:
„Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“
Vzdejme hold tomuto pánovi a užívejme jeho jméno i nadále ve správném smyslu.