Jako by americká politika v posledních pěti týdnech od voleb tak trochu stagnovala. Vše se točí kolem Trumpovy neúnavné snahy zvrátit výsledek voleb a kolem nadcházejících doplňovacích voleb v Georgii. Zvolený prezident Biden se mezitím snaží nerozhádat Demokratickou stranu a sestavuje svůj kabinet. Co se ale po jeho inauguraci opravdu změní a proč má šanci proměnit USA? Koho zasáhla pandemie a následná ekonomická krize nejvíce? A bude Trump za čtyři roky znovu kandidovat? To vše, a ještě maličko víc se dozvíte v dnešním Americkém týdnu!

A začneme hezky od konce. Donald Trump může skutečně za čtyři roky znovu kandidovat na prezidenta. Zní to šíleně? Možná, ale americká ústava to dovoluje, kandidát totiž nesmí vyhrát prezidentské volby více než dvakrát, a jelikož Trump letos podlehl Bidenovi, jeho kandidatura v roce 2024 by byla z pohledu zákona zcela legitimní. Něco podobného jsme už dokonce mohli v historii jednou vidět – prezident Grover Cleveland po prohraných volbách v roce 1888 kandidoval čtyři roky nato podruhé, a uspěl. Prezidentem byl tak osm let, jeho dvě období na sebe však nenavazovala.

Většina politických komentátorů před volbami nedávala Trumpovi žádnou šanci, nikoho tak ani v nejdivočejším snu nenapadlo, že by mohl prezident v roce 2024 v případě prohry zkusit své štěstí znovu. Jenže Trump překvapil, a nakonec podlehl těsněji, než se čekalo. Jak jsem psal v jednom z minulých vydání Amerického týdnu, Trump sice padl, trumpismus ale žije dál. A kdo ho ztělesňuje lépe než právě samotný Donald Trump?

V Republikánské straně se samozřejmě spekuluje i o jiných kandidátech, jmenovitě je to například viceprezident Mike Pence, bývalá velvyslankyně USA do OSN Niki Halley nebo bývalý guvernér New Jersey Chris Christie. Očekává se však, že pokud se dosluhující prezident znovu přihlásí o slovo a spustí svou kampaň, převálcuje zbytek svých potenciálních soupeřů – s tím ostatně souhlasí i průzkum webu Politico, podle kterého by Trumpa v primárkách v roce 2024 podpořilo cca 53 % republikánských voličů, na druhém místě by skončil Pence s 12 %.

Sám prezident už dříve mluvil o své potenciální kandidatuře v následujících prezidentských volbách, konkrétně během jedné z vánočních oslav v Bílém domě, kdy svým republikánským kolegům řekl: „Byly to úžasné čtyři roky, snažíme se získat další čtyři roky. Každopádně, uvidíme se za čtyři roky!“

Mnozí političtí komentátoři Trumpovu kandidaturu skutečně předvídají. Podle některých zdrojů si prezident uvědomuje, že tentokrát prohrál, svým spojencům však údajně prozradil, že poté, co bude Biden prohlášen vítězem sborem volitelů, oznámí oficiální spuštění své kampaně, jejímž cílem bude znovudobytí Bílého domu. Pokud by se mu to podařilo, stal by se prvním prezidentem od roku 1892, kterému by takovýto comeback povedl. Sbor volitelů vyhlásí výsledky voleb přesně za týden, můžeme se tak jen hádat, co nastane poté.

Zatímco se Trumpovo odcházení protahuje a prezident už má plnou hlavu další velkolepé prezidentské kampaně, připravuje se Joe Biden na převzetí nejvyššího úřadu v zemi. Kvůli prezidentově neochotě úřad předat je sice ve značně ztížené situaci, očekává se však, že předání moci nakonec nebude tak turbulentní, jak některá bulvární média „předvídají“. I republikáni se tak musí smířit s tím, že s úderem poledne 20. ledna 2021 bude Joe Biden jejich novým prezidentem a Kamala Harris jejich novou viceprezidentkou, vůbec první ženou v druhém nejvyšším úřadu v zemi.

Co ale můžeme od Bidenovy vlády čekat? Co skutečně může ve Spojených státech změnit? Pojďme se na to teď společně podívat.

Jedním z hlavních témat prezidentské kampaně byla pandemie koronaviru a její následné ekonomické dopady. Americká ekonomika zažila z ekonomického hlediska nejhorší období v historii, nezaměstnanost se vyšplhala výš než po pádu burzy v roce 1929 a během následné Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Poté se však ekonomika začala podle oficiálních čísel zlepšovat, a to mnohdy dokonce větším tempem, než se očekávalo.

Tato krize však Americe ukázala, jak křehký je její sociální systém. Spousta pracujících přišla o své zaměstnání a s tím spojenou zdravotní péči, a byli tak nuceni si půjčit na případné zdravotní výdaje,  související často s covidem-19. Tím zadlužili nejen sebe, ale i svou rodinu.

I proto přišel Biden v červenci se svým plánem, který nazval Build Back Better (do češtiny možno trochu krkolomně přeložit jako „Postavit znovu a lépe). Tento plán počítá s historicky vysokými investicemi do různých odvětví americké ekonomiky. Svou velikostí a ambiciózností překonává i tzv. stimulační balíček (stimulus package) z roku 2009, kterým tehdy nově zvolený prezident Obama a viceprezident Biden pravděpodobně zachránili americkou ekonomiku.

Bidenův Build Back Better počítá s dlouhodobými investicemi v mnoha oblastech a stojí na čtyřech základních pilířích: 1) Boj s pandemií covidu-19 2) Historické investice do americké ekonomiky 3) Investice do čisté energie a boj se změnami klimatu 4) Boj s rasovými nerovnostmi na poli ekonomiky i sociálního práva.

Boj s pandemií covidu-19

První úkol pro nového prezidenta bude vyjednat nový stimulační balíček. Rozhovory o něm však začínají už tento týden, protože Kongresu dochází čas – mnohé programy, jako například Federální moratorium na vystěhování nebo program asistence v nezaměstnanosti způsobeném pandemií, skončí pár dní po Vánocích. Reálně tak hrozí, že pokud se Kongres nedohodne, budou milióny Američanů po 1. lednu natvrdo vystěhovány.

Biden hodlá po nástupu do úřadu vyjednat další historický stimulační balíček, který by rozšířil podporu v nezaměstnanosti způsobené pandemií, zvýšil benefity na zdravotní péči pro nezaměstnané a ulevil malým podnikatelům, kterým federální vláda od dubna žádnou další finanční pomoc neposkytla a jejichž benefity taktéž vyprší ke konci roku.

Sněmovní demokraté od léta tlačí na republikánský Senát, aby projednal jejich HEROES Act, stimulační balíček v historické výši 2,2 triliónů dolarů. Mitch McConnell, vůdce senátní většiny, však o tomto balíčku z neznámých důvodů odmítá jednat a raději s republikány v Senátu stloukl vlastní návrh stimulačního balíčku, který však počítá s investicemi ve výši „pouhých“ 500 miliard dolarů.

V Kongresu momentálně leží návrh na stimulační balíček ve výši 908 miliard dolarů. Ten sice neřeší všechny problémy všech Američanů, ale s ničím lepším zatím Kongres nepřišel. Po uvedení do úřadu tak bude Amerika vzhlížet k Bidenovi a očekávat jím slibovaný stimulační balíček, kterým zajistí nezaměstnaným Američanům dost peněz na to, aby dokázali důstojně žít během pandemie.

Historické investice do americké ekonomiky

Bidenova administrativa hodlá investovat také do celé americké ekonomiky, a to zejména do zdravotnictví, do vzdělávání nebo do různých sociálních programů, jako např. Food Stamps.

Během kampaně Biden zdůrazňoval své heslo Made In America, tedy „Vyrobeno v Americe“. Podle svého plánu hodlá jako prezident podporovat vznik nových pracovních míst ve Spojených státech, naopak chce penalizovat firmy, které přesouvají svá pracovní místa z USA do zemí, jako je například Čína, kde nachází levnější pracovní sílu. Odliv pracovních míst do zámoří započal už během let Billa Clintona s nechvalně známou a dnes hojně kritizovanou smlouvou NAFTA, pokračoval však i za Bushovy, Obamovy a Trumpovy vlády.

Biden slibuje vytvoření milionů dobře placených pracovních míst, velký důraz však klade také na odbory, kterým přikládal během prezidentské kampaně velkou důležitost.

Investice do čisté energie a boj se změnami klimatu

Svůj plán, podle kterého má být americká ekonomika do roku 2050 naprosto čistá, nazval zvolený prezident Biden energetickou revolucí. V historii jsme něco podobného skutečně neviděli – během následujících čtyř let chce Biden na výdaje spojené se změnou klimatu vynaložit zhruba dva trilióny dolarů. Počítá se s obrovskými investicemi do hromadné dopravy, elektrických automobilů, obnovitelných zdrojů energie a dalších důležitých odvětví.

Joe Biden také opakovaně sdělil médiím svůj záměr donutit Čínu, zdaleka největšího světového znečišťovatele, drasticky snížit své karbonové emise. Ve videu, kde svůj klimatický plán představuje, zmínil rovněž svou ochotu pomoci jiným zemím přejít na obnovitelné zdroje energie. Počítá se tak, že se změny klimatu stanou velkým tématem i na Bidenově ministerstvu zahraničí.

Boj s rasovými nerovnostmi

Současná krize Americe odhalila dlouho ignorované, ale přesto stále existující hluboké příkopy mezi bělochy a černochy. Ukázala na rasovou nerovnoprávnost panující v americké ekonomice již od dob hluboké segregace. V číslech je tato nerovnost vidět například v čistém jmění domácností, které je u bělochů v průměru 875 600 dolarů, zatímco čisté jmění černošských domácností je pouze 126 300 dolarů. Cca 15 % bělošských domácností má čisté jmění nulové nebo záporné (což znamená, že buď žijí tzv. od výplaty k výplatě, nebo peníze dokonce dluží), když se však podíváme na černošské domácnosti, čísla jsou alarmující – zhruba 40 % afroamerických domácností má nulové či záporné čisté jmění.

Afroameričané byli také tvrdě zasaženi pandemií covidu-19. Podle dat, které má k dispozici APM Research Lab, zemřelo na koronavirus 114 Afroameričanů na 100 000 obyvatel, zatímco u bělochů to bylo „pouze“ 62 na 100 000 obyvatel, tedy více než dvojnásobně nižší číslo. Covid-19 také zasáhl zejména chudší komunity po celých Spojených státech, ve kterých žijí většinově právě Afroameričané nebo Latinoameričané. Nejen tato čísla dokazují obrovskou rasovou nerovnost, která dlouhodobě panuje v americké společnosti a ekonomice.

Nastupující prezident si to uvědomuje, a ačkoliv má, mírně řečeno, problematickou minulost vztahů k afroamerické komunitě, počítá s masivními investicemi do afroamerických komunit. Hodlá také finančně pomoci historicky černošským školám, a zlepšit tak vyhlídky mnoha mladých Afroameričanů na dostupné vysokoškolské vzdělání, kvůli kterému se musí zadlužit až 85 % černošských studentů.

Jak za to všechno ale hodlá Bidenova administrativa zaplatit? Bidenův plán počítá se zvýšením daní pro ultrabohaté jedince a korporace, které na daních platí vzhledem ke svým ziskům směšné procento. Se zvýšením daní mohou počítat pouze jedinci, jejichž roční příjem je nad 400 000 dolarů, tedy asi 9 milionů korun.

Veškerá Bidenova legislativa je však v případě, že demokraté nebudou mít většinu v Senátu, ve vážném ohrožení, není-li zcela mrtvá. Mitch McConnell už za Obamova prezidentství zablokoval v Senátu takřka všechno, co mohl, a v případě, že vůdcem senátní většiny zůstane, se od něj neočekává nic jiného. Znamenalo by to pravděpodobný konec Bidenových plánů ještě předtím, než by se na půdu Kongresu vůbec dostala.

To by zapříčinilo další rozepři v rámci Demokratické strany, které by mohly stranu v extrémním případě definitivně rozštěpit tak, že by se už nemusela sjednotit. Biden by přišel o jedinečnou a historickou možnost transformovat Ameriku tak, jako to v roce 1933 udělal prezident Franklin Roosevelt, který vyvedl zemi z Velké hospodářské krize a následně ji během 2. světové války dost pravděpodobně zachránil před fašismem.

Pro některé Američany by to bylo „jen“ zklamání. Pro jiné by to však mohlo znamenat vystěhování, sebrání dávek nezaměstnanosti a další značné životní komplikace.

Biden má veškeré předpoklady na to stát se jedním z nejdůležitějších amerických prezidentů. Vše však takzvaně „visí” na tom, která strana bude kontrolovat horní komoru Kongresu. O tom se rozhodne v doplňujících senátních volbách, které proběhnou 5. ledna. Dva demokratičtí kandidáti Jon Ossoff a Raphael Warnock se pokusí porazit dva současné republikánské senátory za stát Georgie, a sice Davida Perduea a Kelly Loeffler.

Nepřeháním ani nehraji na emoce, když říkám, že na výsledku těchto voleb závisí budoucnost celých Spojených států. Když však přihlédnu k legislativě ohledně změn klimatu, kterou by případný republikánský Senát pravděpodobně neschválil, cítím napětí, když říkám, že výsledky doplňovacích voleb v Georgii ovlivní budoucnost nás všech.

To bylo z dnešního Amerického týdnu vše! Budu se na vás těšit zase příští pondělí, kdy si detailněji povíme o šancích demokratů na vítězství v doplňovacích senátních volbách a samozřejmě se budeme bavit také o vývoji Trumpových právních žalob. Bude to jízda, rozhodně se máte na co těšit!