Vítám vás u dalšího dílu vaší oblíbené rubriky o americké politice! Uplynulý týden se v zámoří nesl zejména v duchu nebývalého poprasku na Wall Street. Skupina amatérských investorů jaksi přechytračila mnohé makléře a nákupem těch správných akcií je připravila o nemalé finanční prostředky. Proč tato událost poukazuje na absurditu obchodování na Wall Street? Co na to politici? A jak je na tom Bidenův plán na stimulační balíček? To vše, a ještě malinko víc, se dozvíte v dnešním Americkém týdnu!
Začněme s kauzou Wall Street. Skupina o více jak dvou miliónech členů WallStreetBets, působící na sociální síti Reddit, se minulý týden rozhodla masově zakoupit akcie upadající firmy GameStop, která se specializuje na různé herní a počítačové příslušenství. Na úpadek ceny jejích akcií si vsadilo značné množství makléřů z Wall Street, a to nemalé finanční prostředky. I proto se WallStreetBets odhodlali ke kroku akcie hromadně nakoupit, a uměle tím zvyšovat jejich hodnotu. Byli si přitom vědomi, že tím pravděpodobně způsobí ztráty velkému okruhu makléřů.
Ale přesně to bylo jejich cílem. Někteří členové skupiny tvrdí, že jsou ve válce a že jejich cílem je spravedlivější přerozdělování bohatství. Než tyto argumenty zavrhnete jako radikální a nesmyslné, zamyslete se, prosím, že se nacházíme ve Spojených státech – dysfunkční a z velké části privatizovaný zdravotní systém je schopen vám za banální operaci naúčtovat tisíce dolarů, a ačkoli se po celých Spojených státech nachází na 17 milionů neobývaných domovů, je v Americe více jak půl milionů lidí bez domova. Absurdními příklady neregulované vlády volného trhu, který dlouhodobě zvýhodňuje bohatší třídu, bych mohl pokračovat dlouho.
Tento bezprecedentní krok je podle mnohých jakousi poslední kapkou, která má indikovat, že toho má americký lid dost. Jiní to označili za nezákonnou akci a požádali Bílý dům o nezávislé vyšetření celého případu. Nutno však poznamenat, že skupina WallStreetBets pouze užila ty samé metody, které od 80. let využívají snad všichni makléři z finančního centra Spojených států.
Tehdy nově zvolený prezident Ronald Reagan, který ve volbách roku 1980 rozprášil tehdejší hlavu státu Jimmyho Cartera, započal svým vstupem do Bílého domu éru tzv. trickle-down ekonomiky, které se někdy podle jejího nejvýraznějšího podporovatele říká také Reaganomika. Zkráceně se jedná o teorii, kdy vláda sníží daně bohaté a vyšší třídě, korporacím a nadnárodním firmám, zatímco daňové břemeno střední třídy zůstává víceméně stejné. Tato teorie pak počítá s tím, že tyto bohaté firmy a korporace budou peníze, které ušetří na daních, ve velkém vracet do společnosti.
V trickle-down ekonomice po Reaganově vládě pokračoval i jeho viceprezident a později prezident George H. W. Bush. Svým způsobem se proti nim nestavěl ani jeho demokratický přemožitel ve volbách roku 1992 Bill Clinton, který je známým představitelem centristické politiky tzv. třetí cesty, ve které si báječně notoval s tehdejším ministerským předsedou Velké Británie Tonym Blairem. Na Reaganově odkazu vystavěl svou fiskální a daňovou politiku i George Bush mladší.
Proti této teorii se svým způsobem stavěl tehdejší demokratický prezidentský kandidát a pozdější prezident Barack Obama. Ten sice korporátní daň, která byla od poloviny 90. let stejná, zvýšit odmítl, svým stimulačním balíčkem po krachu Wall Street v roce 2008 však pravděpodobně výrazně urychlil proces zotavení. Obama je však často, zejména americkou levicí, kritizován za to, že tehdejší stimulační balíček pouze zalepil vzniklé trhliny, zatímco žádné skutečné změny nepřinesl.
Mnozí světoví ekonomové se přitom shodují, že již zmiňovaná trickle-down ekonomika, ve spojení s dlouhodobým procesem deregulace, který po období Nového údělu nastal na konci 60. let, výrazně přispěla k již zmiňované ekonomické krizi z konce první dekády 21. století. Mnohé změny provedené během Reaganových 80. let, například ta, která de facto umožnila velkým firmám na burzách nakupovat své vlastní akcie a zcela tím manipulovat akciový trh, jsou platné dodnes a do značné míry stojí za rozšířenou iluzí, že když se daří akciovému trhu, daří se i běžným lidem.
A tím se náš kruh uzavírá. Skupina WallStreetBets použila na nenasytné makléře z Wall Street jejich vlastní medicínu, kterou směle používají poslední čtyři dekády. Podle některých odhadů přišli makléři dohromady až o 3,3 miliardy dolarů, tedy zhruba 71 miliard korun. V souvislosti s touto kauzou se řeší ještě jeden poprask, o který se postarala brokerská aplikace Robinhood. Ta během největšího růstu akcií firmy GameStop svým uživatelům zakázala tyto akcie nakupovat a nadále jim dala pouze možnost je prodat. Během několika minut tak ceny akcií spadly o více jak 300 dolarů. To mnohé malé investory namíchlo. Podle nich to jen potvrzuje domněnku, že velké brokerské společnosti nahrávají velkým firmám a korporacím. Makléři na Wall Streetu totiž podobné praktiky, které použila skupina z Redditu, používají běžně, a přístup jim odepírán není.
Dá se očekávat, že tato dvojitá kauza bude mít ještě silnou právní dohru. Jakkoli je americká politika v současné době polarizovaná, zdá se, že se na snaze aktivity Robinhoodu důkladně prošetřit dokážou kromě demokratů shodnout i někteří republikáni. Když tak kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez, ikona americké levice, na Twitteru počínání aplikace označila za nepřípustné, republikánský senátor Ted Cruz z Texasu, jeden z nejhlasitějších stoupenců exprezidenta Trumpa, s ní snad poprvé veřejně souhlasil.
Pravděpodobně se však jedná o jednu z největších zpráv z Wall Street od již zmiňovaného krachu v roce 2008. A ačkoli se skupina obyčejných lidí z Redditu octla pod palbou kritiky ze stran snad všech finančníků, mnozí je vnímají jako hrdiny, kteří svými kroky upozornili na neuvěřitelnou nespravedlnost, která nejen ve světě burz vládne. Lid vrátil úder.
Mimo kauzy kolem akcí na Wall Street se v Americe v uplynulém týdnu hodně mluvilo také o již několikrát zmiňovaném Bidenově stimulačním balíčku. Ten nový prezident nazval American Rescue Plan, a kdyby byl Kongresem schválen, stal by se se svou velikostí 1,9 bilionu dolarů zdaleka nejobsáhlejším stimulačním balíčkem v historii americké ekonomiky.
Součástí Bidenova plánu jsou mnohé slibované položky. Tak například částka 1 400 dolarů pro všechny pracující lidi ve Spojených státech. Dále Bidenův plán počítá s navýšením benefitů z nezaměstnanosti, vynaložením astronomické částky na program vakcinace, poskytnutím více peněz programu Food Stamps, který zajišťuje základní stravu těm nejchudším, zavedením dalšího federálního moratoria na vystěhování a poskytnutím pomoci více jak 10 milionům lidí, kteří v současné době ve Spojených státech dluží na nájmu a kterým reálně ze dne na den hrozí vystěhování.
Dále však American Rescue Plan zahrnuje bod, za který americká levice, konkrétně například Bernie Sanders či Elizabeth Warren, bojuje už více jak deset let, a sice navýšení federální minimální mzdy z 7,25 dolarů za hodinu na 15 dolarů za hodinu. Nutno poznamenat, že Bidenův plán zvýšení minimální mzdy nenavrhuje legislativně, nýbrž pouze vyzívá Kongres, aby k takovému kroku přistoupil. Za situace, kdy demokraté těsně ovládají obě komory, se však dá předpokládat, že ke zvýšení minimální mzdy, poprvé od roku 2009, v rámci týdnů či měsíců skutečně dojde.
A když už mluvíme o minimálních mzdách, Bidenův plán také usiluje o zrušení takzvané minimální podmzdy, která se týká lidí s tělesným či zdravotním postižením. Pokud by Kongres Bidena vyslyšel a jeho plán plně implementoval, mohly by tak zdravotně či mentálně znevýhodněné osoby konečně pracovat za důstojnou mzdu.
V Kongresu však velká shoda ohledně podoby stimulačního balíčku nepanuje. Očekává se, že většina demokratů v horní i dolní komoře bude hlasovat pro Bidenův plán. Za stavu, kdy jsou síly v horní komoře zcela vyrovnané, však demokraté potřebují hlasy všech svých senátorů a senátorek. A to by mohl být trochu problém. Komplikace by mohla způsobit známá dvojice Kyrsten Sinema z Arizony a Joe Manchin ze Západní Virginie, zejména však ten druhý jmenovaný.
Manchin už dříve avizoval, že má problém s celkovou velikostí prezidentem navrhovaného balíčku, konkrétně mu prý vadí přímé platby pandemií zasaženým Američanům. V lednu se dokonce sešel se skupinou umírněných republikánských senátorů, aby prodiskutovali společné stanovisko. Joe Manchin je dlouhodobě považován za nejkonzervativnějšího demokrata v Senátu. Mnozí také upozorňují na moc, která mu byla díky demokratické senátní většině nepřímo udělena – pokud totiž chtějí demokraté zákony prohlasovat bez podpory republikánů, budou potřebovat i jeho hlas.
Do jaké míry se tyto řeči potvrdí či vyvrátí, si budeme moci ověřit již právě během vyjednávání o podobě stimulačního balíčku. Skupina republikánských senátorů v čele se Susan Collins z Maine požádala minulý týden o schůzku s prezidentem, na kterém budou prezentovat svůj vlastní návrh tohoto balíčku. I kvůli jeho velikosti, která je v porovnání s Bidenovým návrhem sotva třetinová, se však očekává, že prezident jejich návrh spíše nepodpoří, a to i přesto, že je notoricky známý svou snahou o spolupráci s druhou stranou. Dění ohledně stimulačního balíčku se v příštích dnech prostře vyplatí sledovat!
Dnešní vydání Amerického týdne uzavřeme zmínkou o Marjorie Taylor Greene. Že vám to jméno nic neříká? Do jisté míry není divu. Ještě donedávna to byla široké veřejnosti vcelku neznámá, nově zvolená kongresmanka za 14. okrsek státu Georgie. Kromě šíření mnohých falešných konspiračních teorií, namátkou můžeme vybrat například známou aféru Pizzagate nebo mnohé teorie spojené s QAnonem, však ničím neproslula.
V posledních dnech se jí však dostalo celonárodní pozornosti, a to díky mnohým bezprecedentním krokům a vyjádřením, které buď během prvního měsíce v úřadu, nebo i dříve, provedla a vydala. Zmínit můžeme například její oznámení z 21. ledna, ve kterém uvedla svůj záměr zahájit impeachment Joea Bidena, který byl v tu dobu v úřadu zhruba 24 hodin. Den nato dokonce ukázala světu její články impeachmentu. A ano, myslela to vážně…
Držte si klobouky, divoká jízda skrze mysl Marjorie Taylor Greene pokračuje! George Sorose, maďarsko-amerického podnikatele a přeživšího holokaustu, například opakovaně osočila z kolaborace s nacisty a uvedla, že se „snaží dokončit to, co se nestihlo“. Její nejdivočejší teorií je však pravděpodobně ta o kalifornských lesních požárech z roku 2018, kdy na Facebooku uvedla, že požáry mohly být způsobeny „lasery, které z vesmíru ovládají Židé“. O jejích nepodložených vyjádřeních o zfalšovaných prezidentských volbách snad ani není třeba mluvit…
https://twitter.com/mtgreenee/status/1355717837277581315
Na 50 demokratických politiků již podalo ve Sněmovně reprezentantů návrh, který by v konečném důsledku Greene zbavil jejího úřadu. Možná to zní neuvěřitelně, dobře to ale reprezentuje náladu, která v Kongresu panuje. Mnozí demokratičtí politici a političky totiž v posledních dnech uvádějí, že se některých svých republikánských kolegů po událostech ze 6. ledna, kdy Trumpovi podporovatelé vtrhli do Kapitolu, prostě a jednoduše bojí. A upřímně se není čemu divit – vždyť na 130 republikánských členů dolní komory Kongresu podpořilo Trumpovu snahu o zneplatnění výsledků demokratických voleb. Mnozí z nich přímo či nepřímo přispěli k již zmiňovaným smrtícím nepokojům ze začátku ledna, někteří z nich jsou dokonce vyšetřováni pro podezření z přímé spolupráce s těmi, co do Kapitolu vtrhli.
Dá se tak říct, že ačkoli si Amerika v historii zažila kapitoly hluboké nejednoty, ještě nikdy se kongresmani vyloženě nebáli být v přítomnosti svých kolegů. Naposledy snad před Občanskou válkou. Krásně to ukazuje, jak moc Republikánská strana klesla – z partaje, se kterou jste sice nemuseli souhlasit, ale která měla alespoň nějakou slušnost, se stalo uskupení plné konspiračních teoretiků, rasistů, xenofobů, homofobů a antisemitů. Vyznávají bílou nadřazenost a demokracie jim nic neříká, vždyť chtěli zneplatnit demokratické volby.
Jakkoli se tak nový prezident Biden bude snažit o jakousi jednotu, já osobně to s ní vidím bledě. Jednota jde v ruku v ruce s odpovědností. A kdyby tu republikáni přijali, někteří z nich by za pokus o puč a za podněcování násilí mohli skončit úplně jinde, než ve vyhřáté kanceláři Sněmovny reprezentantů.
To je pro dnešní Americký týden vše! Budu se na vás těšit zase příští pondělí.