• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:7 minuty čtení
Právě si prohlížíte Prezident se ve vánočním poselství nevyvaroval lží a polopravd

Miloš Zeman ve svém tradičním vánočním poselství mluvil o stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, rostoucích cenách energií, Green Dealu nebo pandemii koronaviru. Během patnáctiminutové řeči pronesl několik lží a polopravd, které tato analýza uvádí na pravou míru a přidává fakta, která jsou pro kontext důležitá a zůstala prezidentem nevyřčena.

Vánoční poselství vytváří pro Miloše Zemana jedinečný prostor na platformě většiny českých médií, ve kterém může bez jakékoli oponentury šířit své názory a ideje. Každý občan, včetně prezidenta, má samozřejmě právo na svůj názor. Při jeho vyjadřování je ovšem nutné následovat pravdu a neoddiskutovatelná fakta, čímž se Miloš Zeman letos ani v minulých letech zcela neřídil.

Terorismus a kritika spojenců

První prezidentův přešlap přišel ve chvíli, kdy tvrdil, že „útok na dvojčata provedla teroristická organizace Tálibán, která nyní vládne v Afghánistánu.“ V tomto tvrzení se mýlil, protože útok z 11. září 2001 na americké World Trade Center a další strategické budovy, při kterém zahynulo téměř 3000 lidí-, spáchala teroristická organizace al-Káida, jejíhož vůdce Usámu bin Ládina po dlouhém pátraní v květnu 2011 zlikvidovalo americké elitní komando.

Faktická chyba ovšem nebyla největším problémem této části projevu. Prezident (jako již několikrát) velmi nevybíravě kritizoval strategické spojence České republiky za rychlé stažení vojsk z Afghánistánu a chaotické řízení celé operace. Není tajemstvím, že Miloš Zeman operaci dlouhodobě kritizoval. Je však otázkou, zda má projev nejvyššího ústavního činitele naší země obsahovat přímý útok na největší a nejstrategičtější české spojence v otázce národní bezpečnosti, kterými jsou zejména USA a NATO. O kapitulaci hovořil například jako o „Afghánském Mnichovu.“ Miloš Zeman má dlouhodobě zájem o bližší vztahy s autoritářským Ruskem a totalitní Čínou, naopak vztahy se západními státy dlouhodobě oslabuje.

O čem mlčí prezident

„Celosvětová bezpečnostní situace se po kapitulaci v Afghánistánu zhoršila,“ řekl Miloš Zeman v další části projevu. V tomto tvrzení se neopřel o žádná fakta, ani jedna dosud publikovaná relevantní studie však na zhoršení celosvětové bezpečnostní situace nepoukazuje. Za většinou teroristických útoků, které byly v Evropě spáchány v posledních deseti letech, stála teroristická organizace Islámský stát, která vede s Tálibánem otevřené boje nejen na území Afghánistánu.

Ve spojitosti s kapitulací varoval prezident před velkou migrační vlnou směrem z Afghánistánu. Mnoho obyvatel, kteří ze strachu z Tálibánu opustili své bydliště, se pokouší najít nový domov v sousedních zemích – zejména v Pákistánu a Iráku. Do Evropy a USA se dostali uprchlíci se svými rodinami, kteří pomáhali spojeneckým vojskům a kterým hrozila bezprostřední odplata nového vládnoucího hnutí. Afghánským obyvatelům jsou nynější vládnoucí garniturou Tálibánu stále více ubírána základní lidská práva a země se nachází na pokraji humanitární katastrofy. O těchto faktech se prezident Zeman nezmínil.

Zelená (ne)úrodná dohoda

Kromě Severoatlantické aliance se prezident ve svém poselství opřel také do plánu Evropské komise známého pod názvem Green Deal, jehož základní rysy kontrasignoval expremiér Andrej Babiš v rámci jednání Evropské rady. I při hovoření o tomto plánu se Zeman dopustil několika faktických chyb.

V první části této kapitoly se prezident nejprve věnoval prudkému zdražování energií, které v posledních týdnech zasáhlo celou Evropu. V České republice se tento jev projevil nejvíce při krachu společnosti Bohemia Energy. Asi 600 000 domácností přišlo o smluvní dodávky elektrické energie a přešlo do tzv. systému dodavatelů poslední instance, ve kterém platily několikanásobně vyšší částky.

Podle Miloše Zemana je hlavním viníkem tohoto ekonomického jevu právě Green Deal, to je ovšem ve skutečnosti nemožné. Green Deal je dohoda států Evropské unie, jehož cílem je klimatická neutralita EU do roku 2050. Samotný Green Deal je však předmětem mnoha diskuzí napříč státy a v reálném politickém či ekonomickém systému ještě nemá žádný faktický vliv. Nemůže tedy být v žádném případě příčinou zdražování energií, kterého jsme svědky. Důsledky Green Dealu je v nynější době možné vnímat pouze při obchodování s emisními povolenkami, jejichž cena má však pouze minimální vliv na cenu elektrické energie. „Vliv povolenek je minimální, elektřina zdražuje kvůli plynu,“ řekl v říjnu ve Studiu 6 analytik webu Fakta o klimatu Jan Krčál.

Jak je to se spalovacími motory?

V rámci kritiky Green Dealu mluvil Miloš Zeman také o údajném „zákazu ježdění auty se spalovacími motory od roku 2030.“ Ani tato informace se nezakládá na pravdě. Samotný návrh dohody neobsahuje explicitní zákaz užívání vozů se spalovacími motory, ale omezuje prodej nových vozů se spalovacími motory, a to od roku 2035. Několik výrobců automobilů již před představením evropské dohody oznámilo, že k výrobě elektromobilů a upuštění od výroby vozů se spalovacími motory by přistoupily i bez politického tlaku, v červnu to pro německý magazín Münchner Merkur potvrdil například šéf prodeje značky Volkswagen Klaus Zellmer. Další nepřesností, kterou Zeman uvedl, bylo tvrzení, že „od roku 2030 bude EU zakazovat topení zemním plynem.“ Tato informace je opět nepravdivá. Podle návrhu Evropské komise by se s vytápěním budov mělo skoncovat do roku 2040, EK ale přestane od roku 2027 dotovat plynové kotle.

Prezident Zeman řekl, že Česká republika by se měla z Green Dealu vyvázat, aby nezhoršila životní podmínky svých obyvatel. Odmítnutí Zelené dohody by však v konečném důsledku životní podmínky Čechů zhoršilo. Pokud by české továrny nadále vyráběly energeticky „nečisté“ výrobky, jejich poptávka ze zahraničí by setrvale klesala, což by pro českou vysoce proexportní ekonomiku znamenalo potíže a finanční výpadky v řádech stamiliard korun.

Pravicový zakladatel levice

Prezidentovo vánoční poselství v celkovém důsledku působilo jako velké varování před změnami, kterým se nemůžeme vyhnout. Paradoxně mnoho Zemanových vět patřilo na mapě politického spektra doprava, což je u zakladatele české porevoluční levice poměrně nečekané. Zeman svůj projev zakončil citátem bývalého amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho: „Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co můžeš ty udělat pro svou zem.“ Ve spojitosti s předešlými řádky se však hodí uvést i jiná Kennedyho slova: „Změna je zákon života.“

Jakub Hříbek

Student čtvrtého ročníku gymnázia z Uherského Hradiště píšící o domácí a světové politice. Žurnalistika je můj život.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..