8. října došlo na Krymském mostě k výbuchu, explodoval nákladní automobil. Na dvou mostních polích byla poškozena vozovka a na železniční trati vzplál vlak převážející palivo na Krym. Kromě řidiče kamionu zahynuli i dva cestující v nedalekém osobním automobilu. V sobotu večer krymské okupační úřady oznámily, že provoz na mostě byl obnoven. Podíváme se, jaký význam má bombardování Krymského mostu pro Rusko a Ukrajinu.

Ukrajinská bezpečnostní služba svou účast na bombovém útoku přímo nepotvrdila, ale na sociálních sítích zveřejnila parafrázovaný citát z básně Tarase Ševčenka „Sen“. Zde je jeho překlad: „Začíná svítat, Most krásně hoří; Slavík na Krymu. SBU se schází.

Výbuch na Krymském mostě komentoval na svém twitterovém účtu také poradce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak: „Krym, most, začátek. Vše nezákonné musí být zničeno, vše ukradené musí být vráceno Ukrajině, vše ruské okupační musí být vyhnáno,“ napsal mluvčí.

Krymský most je jedním z hlavních infrastrukturních a propagandistických projektů, které Kreml realizoval po okupaci Krymu v roce 2014. Jeho výstavba měla znamenat návrat poloostrova „do svého rodného přístavu.“ K jakým důsledkům by tedy mohl vést útok na symbol Putinova Ruska?

Co je Krymský most?

Mosty jsou vlastně dva: železniční a silniční. Každá z nich zajišťuje obousměrný provoz. V důsledku výbuchu se „propadlo“ silniční podloží a „poškodila se“ železniční trať.

Devatenáct kilometrů dlouhý most překračuje Kerčský průliv, který spojuje Krym s Tamanským poloostrovem. Nyní je jedinou dopravní tepnou mezi Krymem a mezinárodně uznaným ruským územím.

Jak mohou výbuchy ovlivnit zásobování ruských ozbrojených sil?

Přes Krym vede jedna z hlavních zásobovacích tepen ruských ozbrojených sil na Ukrajině. 24. února zahájily ruské jednotky ofenzívu v Chersonské oblasti z okupovaného Krymu. V srpnu použili stejnou trasu k přesunu lidí a techniky k posílení pozic v již obsazené Chersonské oblasti. To vše bylo možné díky mostu, který spojuje Rusko s Krymem. I částečné zničení mostu by vážně zkomplikovalo další vojenské zásobování poloostrova.

„Chtěl bych připomenout, že v roce 1920 Bílá armáda, která se spoléhala pouze na Krym jako na operační základnu, nemohla dlouho udržet bojové operace, protože zdrojové možnosti poloostrova byly omezené. Bez Krymského mostu by se celá jižní fronta Ruska snadno a rychle rozpadla, “píše Mykola Belskov, analytik Národního institutu strategických studií v Kyjevě.

Veškerá hlavní logistika však vede podél železniční trati. „V tuto chvíli je jasné jen to, že silnice je zničená, jaké škody jsou způsobeny na železničních spojích, není jasné. Hořící železniční vlak ještě neznamená, že bude poškozena samotná trať,“ vysvětluje badatelka Anna Engelhardtová, jejíž výzkumná práce se zaměřuje právě na Krymský most.

„Hlava“ Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že silniční spojení již bylo obnoveno: přes most mohou nyní jezdit auta a autobusy. Slíbil také, že do dnešního večera obnoví i dopravu železniční.

Důsledky pro okupovaná území Záporožské a Chersonské oblasti

Po obsazení území Ukrajiny na ně byl ruskými okupanty uvalen blokádní režim. Překračování hranic mezi dočasně okupovanými oblastmi a svobodnou Ukrajinou bylo ztíženo a v některých částech zcela zakázáno. Potraviny dodávají dobrovolníci v humanitárních konvojích nebo podnikatelé z okupovaného Krymu. V situacích, kdy jsou humanitární konvoje zasaženy ruským ostřelováním, může na Krymu dojít k nedostatku zboží.

Situace v okupovaných oblastech Chersonu a Záporoží, kde ruská vojska již vyvolala humanitární krizi, by se tak dále zhoršila. Navzdory velkému riziku se totiž některým civilistům podařilo odcestovat do jiných zemí přes Krym a dále do Ruska a stejnou cestou se k nim dostaly i některé zásoby potravin. To může být nyní ještě obtížnější.

Symbolický význam

Krymský most byl klíčovým projektem Ruské federace při obsazování poloostrova, takže jeho výbuch a poškození mají nejen praktický, ale i symbolický význam. Historie tohoto místa sahá až do roku 2003, kdy se Rusko pokusilo anektovat ostrov Tuzla v Kerčském průlivu: „Mluvilo se o stavbě přehrady, která by spojila Tuzlu s Ruskem,“ říká Anna Engelhardtová. „Hlavní tezí bylo, že Tuzla není ostrov, ale ostroh, který má být spojen s Ruskem.“

K anexi Tuzly v roce 2003 nikdy nedošlo, ale Rusko zde postavilo přehradu. Právě tato hráz se stala základem Krymského mostu. Jak důležitý byl tento projekt pro Kreml, lze posoudit jen podle toho, jak dávno se nápad poprvé objevil a jak usilovně se o něj v Rusku usilovalo.

„Krymský most má v současném Rusku nebývalý politický význam. Sloužil nejen jako lodní spojení mezi Krymem a Ruskem, ale také jako fyzická hranice, která rozdělovala ukrajinskou logistiku v Kerčském průlivu,“ říká Engelhardtová.

V listopadu 2018 Rusko zaútočilo na ukrajinské lodě, které se chystaly proplout pod mostem. Krymský most tak byl využit k vystupňování pohraničního režimu, který v daném místě před jeho postavením neexistoval.
„Rusko také využívalo most ke kontrole lodí na hranicích a zdůvodňovalo to tím, že lodě by mohly představovat hypotetickou hrozbu pro zařízení. Rusko také během eskalace války využilo hraniční režim Krymského mostu k tomu, aby zakázalo průjezd ukrajinských vojenských plavidel, čímž oslabilo obranu měst, jako je Mariupol, která jsou v současnosti okupována,“ dodává výzkumník.

Stavba Krymského mostu byla od počátku široce pokrývána prokremelskými médii. V Moskvě se pravidelně konají výstavy, na kterých si lze most prohlédnout v 360stupňovém panoramatu a dotknout se ho. Dokonce se pro most založily účty na Instagramu a telegramu a vybrali si pro něj symbol – kocoura Mostika, jehož jménem zveřejňují prohlášení, že s mostem „bude všechno v pořádku“.

O mostě byl také natočen celovečerní film. Film režíroval propagandista Tigran Keosayan a scénář napsala jeho manželka, šéfredaktorka RT Margarita Simonyanová. V roce 2020 zveřejnila FBC vyšetřování, které zjistilo, že Keosajan a jeho rodina vydělali na natáčení 46 milionů rublů, které byly přiděleny z rozpočtu země.

Podle Anny Engelhardtové je emotivní reakce na výbuch způsobena právě tím, že stavba mostu plnila především propagandistickou funkci: „Podobné propagandistické projekty byly i v Sovětském svazu. Všichni je známe: například BAM (Bajkalsko-amurská magistrála – pozn. red. ) a Bělomorkanal,“ říká výzkumnice. „Krymský most měl být stejnou megainfrastrukturou. Inženýři tvrdili, že most nebude potřebovat opravy po dobu 100 let, a jeho politickým posláním bylo obnovit historickou spravedlnost. A tato trvanlivost mostu měla sloužit jako symbol nezvratnosti anexe a okupace Krymu,“ dodává.

Anna Engelhardtová se domnívá, že po roce 2014 mají cesty na Krym jasný politický význam: „Krymský most měl tuto otázku vyřadit z aktuální agendy Rusů, takže cesta na Krym je pro ně brána jako samozřejmost, jako něco normálního. Legitimizuje tak okupaci a anexi,“ říká.

Text původně vyšel v ruštině na webu studentského média DOXA. V českém překladu jej zveřejňujeme se souhlasem redakce.