Americký prezident svým podpisem v úterý potvrdil ochranu manželství stejnopohlavních a mezirasových párů. Respect for Marriage Act (Zákon o respektu k manželství) jim umožní uzavřít sňatek ve všech amerických státech, doposud o možnosti rozhodovaly státy samy. Přijetí zákona ovlivnil i nedávný rozsudek Nejvyššího soudu, který omezil možnost potratů a který ukázal na stále konzervativnější tendenci v rozhodování soudců Nejvyššího soudu.

Nově schválená legislativa zavádí status quo, podle kterého americká vláda uznává manželství stejnopohlavních párů a partnerů různých ras na stejné úrovni jako manželství muže a ženy. Tím tedy musí být tito lidé ve všech státech USA považováni za manžele a musí mít stejná práva jako ostatní manželé.

Změna názorů

Při slavnostním aktu v jižních zahradách Bílého domu, jemuž přihlížely desítky pozvaných hostů, Biden uvedl, že „jen málo věcí je tak jasných a správných, jako rovnost manželství.“ Paradoxně to byl přitom právě Biden, kdo ještě z pozice senátora v roce 1996 podpořil přijetí tzv. Defense of Marriage Act (Zákon na ochranu manželství pozn.red.), jenž manželství stejnopohlavních párů zamezil.

Změna Bidenova názoru se neobjevila až nyní, nýbrž už při jeho působení coby viceprezidenta za vlády Baracka Obamy. Během svého vystoupení v pořadu Meet the Press v televizi NBC v roce 2012 tehdy překvapil národ svou odpovědí, v níž uvedl, že „je absolutně srovnán s tím, když muži uzavírají manželství s muži a ženy uzavírají manželství se ženami.“

„Všichni si zaslouží všeobecná lidská práva a svobody bez ohledu na to, koho si berou,“ dodal tehdy Biden. Zmiňovaný rozhovor byl přelomový také pro tehdejšího prezidenta Obamu, jenž se o pár dní později s názorem ztotožnil a vyzval další představitele státu, aby ho následovali.

Formálně nejdůležitějším momentem však byl v červnu roku 2015 spor Obergefell v. Hodges, v němž americký Nejvyšší soud rozhodoval o tom, zda stejnopohlavní páry mají stejné právo uzavřít manželství jako páry odlišného pohlaví, a to se všemi přidruženými právy a povinnostmi.

Rozsudek zněl jasně: všechna zmíněná práva náleží na základě čtrnáctého dodatku americké ústavy i párům stejného pohlaví. De facto tak na federální úrovni legalizoval manželství stejnopohlavních párů v USA.

Proč právě teď?

Podpora manželství stejnopohlavních párů v posledních dvou dekádách napříč americkou společností roste. Podle dat nezávislého think tanku Pew Research Center souhlasilo se sňatky queer lidí v roce 2009 čtyři z deseti dospělých Američanů, data z března 2019 ukázala podporu 61 % dospělé populace. Na těchto výsledcích hodnoty oscilují posledních několik let.

Konsenzus společnosti o mezirasových manželstvích dosahuje ještě vyšších výsledků. Podle dat analytiků společnosti Bedbible Research Center se jejich podpora od roku 2013 navýšila z 83 % na naposledy v roce 2021 naměřených 94 %. Čtenář by tedy mohl přemýšlet, proč bylo najednou potřebné přijmout speciální zákon? Hlavní důvody jsou dva.

V americké společnosti jsou dnes manželské svazky stejnopohlavních párů poměrně běžné, podle dat z amerického sčítání lidu bylo v roce 2021 celkem 1,2 milionu domácností stejnopohlavních párů, z nichž šedesát procent (tedy 720 tisíc) žije v manželství. Poslední data z tohoto roku naměřila přes 4,5 milionu manželství partnerů odlišné rasy.

Prezident Biden společně se zákonodárci Demokratů přijali novou legislativu, protože Sněmovnu reprezentantů – dolní komoru amerického Kongresu – od nového volebního období ovládnou Republikáni, jež v mnoha otázkách zastávají silně konzervativní názory.

Demokraté tak chtěli zabránit možnému zpřísnění legislativy ohledně politiky stejnopohlavních párů. Nutno však dodat, že právě přijatý Respect for Marriage Act pomohlo schválit společně s demokratickou většinou také třicet devět zástupců Republikánů v dolní komoře a dvanáct v Senátu.

Druhým důvodem byla nedávná rozhodnutí Nejvyššího soudu, jehož většinu tvoří konzervativní soudci jmenovaní republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem (jejich většina je nyní 6 ku 3). V mezinárodním měřítku rezonovalo zejména rozhodnutí v rámci znovuotevřeného případu Roe v. Wade z června tohoto roku, v rámci něhož soudci zrušili federální právo žen na potrat do třiadvacátého týdne těhotenství, jež jim dřívější rozsudek garantoval od roku 1973. Od června o potratové legislativě rozhodují jednotlivé státy.

Nejvyšší soud nicméně stále může svým rozhodnutím s právy na manželství stejnopohlavních či mezirasových párů zamíchat. Pokud by nově schválený předpis zrušil, náleželo by rozhodování o uznávání manželství zmíněných párů na jednotlivých státech. Pro tento moment mají zamilované páry vyhráno, jejich situace však zůstává krajně nejistá a změnit se může nečekaně rychle.