Pocit viny, zmatení, konec epochy a nenávist. To jsou ústřední motivy hry Ivana Vyrypajeva. Tento ruský autor emigroval na západ a přijal polské občanství. Dramatem Cherry Man uzavírá svoji uměleckou kariéru. Jeho premiéra se uskutečnila 26. 10. 2023 ve Stavovském divadle, pro které byl Cherry Man napsán. Hra parafrázuje Višňový sad od Antona Pavloviče Čechova nejen svým názvem, ale i svou zprávou pro dnešní svět.
Ivan Vyrypajev je ruský dramatik žijící v Polsku. Ze své rodné země emigroval z politických důvodu ještě před začátkem války na Ukrajině. Stal se zásadním představitelem ruského nového dramatu (novaja drama), jež si dává za cíl zobrazit sociální otázky a nebojí se ani politických témat. Po celém světě již bylo zinscenováno něco přes dvě stě padesát jeho her a několik z nich v Česku. Na protest proti ruskému režimu si nechal Vyrypajev udělit polské občanství. Dnes se významně angažuje v sociální pomoci Ukrajincům, kteří byli nuceni opustit svou zemi kvůli válce.
Předtím než popíši inscenaci Cherry Man, bych se chtěl zastavit u její nepřímé předlohy, Višňového sadu. Autorem této divadelní hry je Anton Pavlovič Čechov, jeden ze zakladatelů moderního dramatu a člověk, co zcela zásadně ovlivnil vývoj jeho absurdní odnože. Višňový sad byl vydán v roce 1903 a je velmi mnohoznačný. Jedna z interpretací toto dílo popisuje jako jistý přerod společnosti, konkrétně přestavbu ruské feudální společnosti na kapitalistickou.
Ústřední postava šlechtična Raněvská se po letech vrací do svého ruského sídla, ke kterému náleží višňový sad. Kvůli svým špatným ekonomickým rozhodnutím je nucena sídlo prodat do rukou podnikatele Lopachina, syna nevolníka. Raněvská je znázorněna jako neschopná, nedokáže řešit své problémy a stále vzpomíná na minulost. To je také důvodem, proč tento pomyslný boj nakonec prohrává ve prospěch praktického kapitalisty. Je nutné zmínit, že je mnoho způsobů jak vykládat Višňový sad a toto je pouze jeden z nich. Celé drama je protkáno absurdními a nekoherentními dialogy. Čechov řekl, že všechny své hry psal jako komedie, ale režiséři je uváděli zpravidla jako tragédie. Tuto kombinaci tragikomických prvků můžeme sledovat i na představení Cherry Man, ke kterému bych se nyní opět vrátil.
Režisérkou inscenace se stala Kasha Jandáčková a dramaturgii vedly Nina Jacques s Ilonou Smejkalovou. Premiéra proběhla na prknech Stavovského divadla již 26. 10. 2023.
Základem děje je návrat manželského páru do svého rodinného sídla. Manžela Toma ztvárnil Radúz Mácha a jeho manželku Jerry Pavlína Štorková. (Není náhodou, že jména postav připomínají známé animované charaktery Toma a Jerryho, jde o jakousi narážku na americkou kulturu). Čekají na ně také dva černošští sluhové, Suzanne (Jindřiška Dudziaková) a Daniel (Šimon Krupa), společně s nimi je zde i strýc Bernard (Vladimír Javorský/Robert Mikluš). Ze začátku se situace jeví nevinně a jako celkem typický příběh návratu zpět do domácího prostředí. Děj ovšem nabere nečekané obrátky a objevují se motivy znásilnění, rasismu a traumatu ze záhadné smrti syna manželského páru.
Titulní postavou by se dal nazvat strýc Bernard, jež se stará společně s černošskými sluhy Suzanne a Danielem o sídlo. Ten si představuje, že je Rus a převezme tak ruský styl chování a oblékání. Zároveň pociťuje vinu za celý ruský národ, je tedy pravděpodobné, že se jedná o autorovo vyjádření pocitu kolektivní viny, který cítí i on sám. Tato role odkazuje na postavu Firse z Višňového sadu. Rozdíl mezi těmito dvěma postavami je, že staromódní sluha Firs je zásadně proti jakékoliv změně a přeje si zachovat starý šlechtický řád, zatímco Bernard zvěstuje začátek nové doby.
Celé drama je silně cynické a naplno využívá černý humor, v některých pasážích se onen humor přetavuje až do znechucení a znepokojení. Děj je šílený a absurdní. Postavy často ve svých proslovech naráží na postmoderní situaci a kulturní klima západní společnosti. Hezkým odlehčením jsou technické pauzy, které přináší zábavné scénky. Technické zpracování hry proběhlo na výbornou. Kostýmy i celé kulisy působí mnohdy až groteskně a podtrhují podivný pocit zmatení, jež si člověk z představení odnáší.
Změna epochy je ústřední. Tímto tématem se obě díla propojují. Višňový sad značí konec feudálního Ruska a přerod na kapitalistický systém. Cherry Man ukazuje také zrození nové doby, neboli zrození fénixe, neboť má vyrůst z popela starého světa.
Divák pravděpodobně odejde z divadla zmatený a zaskočený. Proto bych inscenaci Cherry Man doporučil lidem, kteří se rádi zasmějí i něčemu, čemu nikdy nebudou moci kompletně porozumět.
