V Myanmaru už přes měsíc probíhají protesty proti armádě, která na začátku února vojenským pučem převzala moc v zemi a zatkla několik politiků včetně šéfky vlády Do Aun Schan Su Ťij a prezidenta Win Myina. Demonstrace proti nové vládě jsou násilně potlačovány a obětí přibývá. Převrat i násilí vůči demonstrantům odsoudilo mnoho zemí včetně Česka, USA dokonce zavedly sankce proti hlavním představitelům vojenského puče.
Jako důvod pro převzetí moci uvedla armáda údajné podvody při loňských listopadových volbách do tamního parlamentu, které vyhrála strana Národní liga pro demokracii, v jejímž čele stojí právě Su Ťij. Volební komise však žádné pochybení nepřipouští. V rámci převratu armáda také vyhlásila rok trvající výjimečný stav, po kterém mají podle jejích slov následovat nové a spravedlivé volby do tamního parlamentu.
V čele Myanmaru nyní stanul generál Min Aun Hlain, jenž v televizním projevu promluvil o potrestání organizátorů protestů i státních zaměstnanců, kteří odmítnou s novou vládou spolupracovat. Déle než měsíc trvající protesty přesto nejeví známky slábnutí, spíše naopak. Armáda v zemi několikrát zablokovala přístup k internetu, aby se na sociálních sítích nešířily informace o chystaných protestech. Bezpečnostní složky rozhání demonstranty pomocí slzeného plynu a vodních děl, do protestujících střílí gumovými projektily i ostrou municí. Střety při demonstracích nepřežilo podle BBC již více než 60 lidí. Dochází také k rozsáhlému zatýkání účastníků protestů a osob spojených s jejich organizací. V médiích se objevují příběhy zabitých demonstrantů, ale i svědectví policistů, kteří uprchli ze země poté, co odmítli střílet do davů protestujících.
Vůdkyně Myanmaru Su Ťij byla na dálku obžalována z vyvolávání strachu a porušování restrikcí spojených s pandemií. Nejnovější obvinění se týkají i údajného přijetí nelegálních plateb a zlata, pro toto obvinění však nejsou žádné důkazy. Protestující při demonstracích drží nad hlavami její obrazy a požadují propuštění vůdkyně.
Su Ťij je neodmyslitelně spojená s bojem za lidská práva a demokracii. V 80. letech minulého století se aktivně zapojovala do protestů proti armádě, která byla u moci od vojenského převratu v roce 1962. Více než deset let strávila hlavní představitelka boje za demokracii v domácím vězení. Za svoji činnost získala Cenu Andreje Sacharova a na návrh Václava Havla i Nobelovu cenu za mír. Její strana Národní liga pro demokracii poprvé vyhrála volby v roce 2015. Kvůli tamním zákonům se nemůže stát prezidentkou, a tak zastává pozici tzv. státního poradce, která svými pravomocemi odpovídá funkci premiéra.
Vláda nositelky Nobelovy ceny za mír se ovšem v posledních letech také stala terčem kritiky ze strany OSN, a to kvůli zásahům bezpečnostních složek proti muslimským Rohingům. Stovky tisíc příslušníků této menšiny byly z buddhistického Myanmaru vyhnány do sousedního Bangladéše, kde dodnes žijí v uprchlických táborech ve špatných hygienických podmínkách. Myanmarská vláda však kritiku většinou odmítala.
