35,5 procent. To je průměrná účast v pěti dosavadních volbách do krajských zastupitelstev. I když nejsou příliš populární, často indikují, jak si vedou politické strany a hnutí v očích veřejnosti. Co očekávat od těch letošních?
Poslední krajské volby v roce 2016 potvrdily tehdejší politický trend. Na čelo se se ziskem 176 mandátů vyzdvihlo hnutí ANO, druhá skončila se ztrátami do té doby dominantní ČSSD (125), třetí byli komunisté (86), čtvrtá ODS (76), pátá KDU-ČSL (61) a šesté hnutí STAN (38).
Při sestavování jednotlivých koalic nejvíce uspěli ANO a sociální demokraté, kteří oba získali pět hejtmanů. Po jednom mají lidovci (Zlínský kraj), Starostové a nezávislí (Liberecký kraj) a KSČM (Ústecký kraj).
Průzkumy
Veřejně dostupných průzkumů není mnoho. Jeden z mála udělaly na přelomu srpna a září pro Českou televizi agentury Kantar CZ a Data Collect, když zmapovaly volební potenciál stran a hnutí. Jednotlivá procenta však v sobě zahrnují voliče, kteří zvažují podporu více politických subjektů, a nevyjadřují tedy předpokládané zisky.
Jako jasný vítěz vychází z průzkumu hnutí ANO, o jehož volbě uvažuje ve většině krajů kolem 30 procent voličů, kteří chtějí jít k volbám. Na druhém místě skončili Piráti, kteří v minulých krajských volbách neuspěli, ale letos se téměř jistě do zastupitelstev dostanou. Třetí je ODS, u níž se i na základě průzkumů do sněmovních voleb zdá, že prohrává souboj s Piráty o roli nejsilnější opoziční strany.
Velký pokles čeká ČSSD, stranu, jež v roce 2012 vyhrála v osmi krajích, o čtyři roky dříve pak dokonce ve všech. Zaostává také KSČM, jejíž volební potenciál činí ve třech krajích méně než 5 procent potřebných k zisků mandátů a jejíž jediný hejtman Oldřich Bubeníček z Ústeckého kraje navíc nekandiduje. Posílit by naopak mohla Okamurova SPD, která by minimální hranici měla překročit ve všech krajích.
TOP 09 jde do všech 13 krajů v koalicích s ostatními stranami. Někdy kandidátku vede s podporou jiných stran (často Zelení či LES), jinde je v koalici s KDU-ČSL či ODS, případně podporuje STAN nebo občanské demokraty. Starostové a nezávislí si brousí zuby na obhajobu hejtmanského křesla v Libereckém kraji, v Olomouckém kandidují společně s Piráty, pro které se jedná o jedinou koalici.
Volební potenciál lidovců je nejvyšší ve Zlínském kraji (17,5 %), v němž vládne známý hejtman Jiří Čunek. Takový výsledek však naznačuje ztrátu oproti předchozím volbám, které s necelými 23 % vyhráli. V ostatních krajích kandidují většinou společně s ODS či TOP 09. Prorazit se pokusí nové hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího, jež dosahuje na 5% potenciál v pěti krajích.
Kdo uspěje a kdo prohraje?
Obecně se očekává výhra hnutí ANO. Hlavním důvodem je samozřejmě to, že krajské volby do velké míry kopírují celostátní politiku, kterou již roky ovládá právě uskupení premiéra Andreje Babiše. „V roce 2008 ovlivnila krajské volby opoziční taktika Jiřího Paroubka (ČSSD) a odpor proti zdravotnickým poplatkům. O čtyři roky později využila sociální demokracie téma církevních restitucí,“ okomentoval pro Radiožurnál politolog Stanislav Balík.
Bude však záležet na dalších faktorech. Zaprvé, do jaké míry ovlivní rozhodování voličů roustoucí čísla nakažených koronavirem, která se již promítla do průzkumů do sněmovních voleb a vedla k výměně ministra zdravotnictví.
Zadruhé, kolik dorazí k volebním urnám seniorů, kteří jsou základnou voličů Babišova hnutí. „Bude hrozně důležité, jak se vlastně zachovají starší lidé, jestli přijdou ke krajským volbám. Například v Polsku k volbám na jaře nepřišlo až 10 procent seniorů, a to tam byla pandemická situace v tu chvíli o něco příznivější než aktuálně u nás,” řekl Aktuálně.cz sociolog výzkumné agentury STEM/MARK Jan Burianec.
Na neúčasti starších voličských skupin by mohly „vydělat” opoziční strany, jejichž voliči se podle průzkumů tolik koronaviru neobávají. „Lze proto odhadovat, že strach z onemocnění koronavirem by mohl poškodit vládní strany a naopak pomoci subjektům tzv. demokratického bloku,” myslí si sociolog Matouš Pilnáček.
Krajské (i senátní) volby by měly rovněž ukázat, zda a případně jak se opozice spojí do sněmovních voleb konajících se příští podzim. V řadě krajů spolu opoziční strany kandidují, aby si vyzkoušely, jak na jejich případná spojenectví budou reagovat voliči. Už teď navíc opoziční lidří prohlašují, že krajské volby můžou „být odrazový můstek a první krok k vítězství nad Andrejem Babišem” (slovy pirátského šéfa Ivana Bartoše).
Očekávejme naopak další pokles dvou hlavních levicových stran ČSSD a KSČM, které budou příští podzim bojovat o udržení se v Poslanecké sněmovně. Stabilní pozici by měla potvrdit SPD, jež ovšem bude soupeřit o hlasy s Trikolórou, pro níž jde o první ostrý politický test.
V konečném důsledku by však krajské volby měly být hlavně referendem o vládě. Tak je koneckonců nazval i premiér Andrej Babiš: „Pro mě jsou volby důležité, bude to určitě jistý indikátor spokojenosti nebo nespokojenosti s prací naší vlády”.
Článek o tom, jak volit, jak si vyřídit voličský průkaz či jak volit, když jste v karanténě, najdete tady.
Rozhovor s nejmladším kandidátem v Moravskoslezském kraji si můžete přečíst zde.
Rozbor senátních voleb vám pak nabízíme na tomto odkazu.
Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.
