Středeční přání premiéra Andreje Babiše (ANO), aby studenti středních škol dostali úřední maturity, nadobro pohřbívá představy maturantů o jejich závěrečném ročníku studia střední školy. Míra nejistoty po necelých dvou měsících opět exponenciálně stoupá a pokles je v nedohlednu.

Andrej Babiš už nám stihl dávno dokázat, že populismus, nekompetence a lidská ubohost neznají hranic. Svým vládnutím a micromanagementem dovedl tento stát na hranici kolapsu a totálního rozkladu. Tvrdé, a tentokrát již jistě poslední lockdowny, během kterých „musíme zatnout zuby, vydržet a ono to pak bude jen dobré“, přivedly občany do naprosté letargie. A i přes čím dál větší omezování práv, mobility a svobody obyvatel je Česká republika nadále „best in covid“.

Ale Andrej to nevzdává, a po asi tři čtvrtě roce si podnikatelích, doktorech, svých podřízených, svém synovi a vlastně téměř celém národu vzpomněl na další skupinu obyvatelstva, kterou již dlouho nešikanoval svojí pozorností. Maturanty. Nestačilo totiž, že na vyhlášku stanovující podmínky konání maturitní zkoušky jsme čekali až do půlky listopadu. Nestačilo, že to, co platilo v listopadu, už neplatilo v lednu a ministr školství Robert Plaga (za ANO) zrušil písemné části a prodloužil čas na vypracování didaktických testů.

Říkám my, protože bohužel mezi tyto pokusné maturující králíky patřím také.

Ale pan premiér to takto nechat nemohl. Jelikož mu chodí plačící zprávy studentů, kterým současné úlevy nestačí, rozhodl se situaci vzít do vlastních rukou. Protože řídit neúspěšně vládu, očkování a dalších milion záležitostí nestačí, je třeba se aktivně vložit do maturit.

Přijít, zrušit, zvítězit

Argumentem budiž údajně stovky mailů od uplakaných studentů, zejména ze středních zdravotnických škol, kteří se dožadovali ještě větších úlev. Samozřejmě, obzvlášť tito studenti to neměli jednoduché, nicméně by svými prosbami nemuseli ovlivňovat zbytek studentů. Určitě by se pro ně dala vypracovat výjimka nebo upravená verze maturit. Jenže my žijeme v zemi, která není schopná zprovoznit e-shop s dálničními známkami, takže očekávat takovou míru flexibility je více než naivní.

Dalším odůvodněním premiérova nápadu byl fakt, že maturanti strávili ve škole minimum času, většinu roku se učí distančně, a to i praktické předměty. Fascinující je, že tento člověk se na tomto stavu více než aktivně podílel a za uplynulý rok ho vůbec nezajímalo, že by alespoň studenti závěrečných ročníků měli z očividných důvodů chodit do škol. Jinak bychom se do tohoto stavu vůbec nedostali. Otázku, zda by vůbec měl předseda vlády takto podrobně maturity vůbec řešit, jelikož se jedná o agendu podobně nekompetentního ministra školství, nechme protentokrát stranou.

Důvodem, proč se najednou Andrej Babiš začal starostlivě zajímat o ubohé maturanty, není rozhodně starost o jejich vzdělání či o kvalitu života mladých studentů. Jak se nedávno pro Studentské listy podobně vyjádřil ředitel Biskupského gymnázia Jiří Vojáček, jedná se o prachsprostý populismus s cílem nahnat hlasy prvovoličů. Trochu mi připadá, že premiér chce ve studentech vyvolat inovativní stockholmský syndrom. Babiš se aktivně podílí na uzavření škol, nechá studenty sedět doma až do bodu, kdy se nacházíme těsně před prvními zkouškami, aby se najednou zjevil jako spasitel a koblihodárce, přičemž místo koblih bude tentokrát rozdávat úřední maturity. Čerství absolventi budou jásat, zahodí pirátské vlaječky a budou nadšeně skandovat Andrejovo jméno na on-line hodinách (a hlavně u voleb).

Očekávatelné reakce studentů

Netřeba dodávat, že spoustě studentům by tento stav naprosto vyhovoval. Sám znám spoustu spolužáků a studentů, kteří by maturity zrušili i za časů naprosto normálních. Ozvali se již zástupci některých studentských asociací, kteří vyjádřili podporu této možné verzi maturit. Zde mám ovšem touhu vyzdvihnout jeden ožehavý názor.

Studenti by neměli rozhodovat o podobě maturit, podobně jako si žadatel o řidičský průkaz nemůže určovat, jak bude skládat závěrečné zkoušky. Už jenom z logiky věci to nedává smysl. Kupodivu se ale hned krátce po zveřejnění premiérova záměru vynořili i ti studenti, kteří by se maturitní zkoušky i přes možnost úřední maturity zúčastnili. Proti se vyslovila i většina zástupců škol.

Zachovejme zkoušku dospělosti

Maturita, a obecně přístup ke vlastnímu vzdělání, není totiž o naučení se té či oné látky nazpaměť, nýbrž o osobní zodpovědnosti. Zodpovědnosti připravit se na zkoušku, kterou se má završit důležitá etapa lidského života. Zažít si onen stres z něčeho, co jste ještě v životě nikdy nepodstoupili. Ne nadarmo se tomu stále říká zkouška dospělosti.

Budu si teď možná na první pohled protiřečit, ale v tuto chvíli, zejména u studentů gymnázií, by již ani nemělo moc smysl pouštět maturanty do škol, z čistě vyučovacího hlediska. To mělo smysl v minulých měsících, nicméně aktuálně je drtivá většina látky alespoň dálkově probrána a začíná se pouze opakovat. Učitel už své žáky nemůže moc ovlivnit, protože učivo k maturitě si musí zopakovat hlavně žák samotný. Nemá však cenu rozporovat, že v případě výuky praktických předmětů je současná situace velice komplikovaná, nicméně současná právní úprava umožňuje vykonat praktickou maturitní zkoušku dokonce až v srpnu.

Mimochodem, když bychom měli myslet na solidaritu, jak by k tomu přišli studenti vysokých škol, kteří strávili v kampusech ještě méně času než středoškoláci ve školách, ale zkoušky udělat stejně musí. V čem je ten rozdíl?

Místo úlev a změn by nás tedy mohl pan premiér spíše nechat na pokoji, protože jestli je v něčem tento maturitní ročník skutečně hrozný, tak je to nejistota, provázející nás po celý rok. A nejhorší na tom je, že místo aby se ta nejistota s přibližující maturitou vytrácela, protože člověk za normální situace nepředpokládá změny ze dne na den, tak naopak roste, protože je potřeba stále něco měnit.

Takže nás nechte prosím žít a hlavně za aktuálních pravidel odmaturovat. Jinak hrozí, že více než 70 tisíc lidí skončí v blázinci.