• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuKomentáře
  • Čas na čtení:8 minuty čtení
Právě si prohlížíte Komentář: Nezávislá média jsou pro Česko nezbytně důležitá
Media News concept

Během několika málo dnů se na české mediální scéně odehrála bezprecedentní scéna, které část společnosti nevěnovala zřetel. Pro fungování našeho státu jako moderní prozápadní demokracie, která navazuje na odkaz Tomáše Garriguea Masaryka či Václava Havla, by však nedávné události z prostředí veřejnoprávního Českého rozhlasu měly být přinejmenším varovně vztyčeným prstem.

(Ne)oblíbená veřejnoprávní média

Veřejnoprávní média hrají ve většině západních demokracií nezastupitelnou roli. Na rozdíl od soukromých médií nejsou závislá na příjmech z reklamy, což zajišťuje velkou míru nezávislosti informací, se kterými pracují. V České republice jsou však veřejnoprávní média často pod plnou palbou zástupců některých skupin lidí, kteří často nechápou, proč by měli přispívat každý měsíc na fungování média, které mnohdy nesledují a rozhodně z něj nečerpají informace. Právě tito lidé ovšem nad důležitostí  institucí nutných pro zachování svobodného státu, který jedná se svými občany rovně a otevřeně, příliš nepřemýšlí.

Palba z další strany přichází velmi často od mnohých politiků, a to z jednoduchého důvodu. Nezávislá veřejnoprávní média informují o kauzách a skutcích, o kterých politici doufali, že navždy zůstanou u dna. Poměrně dobře to ilustruje situace z minulého poslaneckého volebního období. Zástupci hnutí ANO, SPD a KSČM prosadili do Rady ČT kontroverzní postavy Hanu Lipovskou, Pavla Matochu a Luboše „Xavera“ Veselého. Již od představení těchto jmen jako budoucích členů televizní rady bylo jasné, že úkol těchto osob bude jasný – rozvrat ČT, odvolání generálního ředitele Petra Dvořáka a fungování zpravodajství v „politicky příznivější“ podobě. V následujících měsících se tyto obavy naplnily. Radní Lipovská se několikrát pokusila přidat do usnesení z jednání větu o údajném střetu generálního ředitele Dvořáka, a tím si připravit půdu pro jeho odvolání.

Radní Hana Lipovská se stala trnem v oku mnohým organizacím, které začaly bojovat za nezávislost České televize, ale také politikům dnešní vládní koalice (tehdejší demokratické opozice), kteří otevřeně začali jednat o možnosti odvolání radní Lipovské. Ta však sama k odvolání připravila poslancům ukázkový důvod. Přidala se na kandidátní listinu nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny, a pro ztrátu nezávislosti byla odvolána, i přesto, že její nový ochránce Lubomír Volný doslova celým tělem bránil sněmovní řečnický pult. Po tomto kroku bylo všeobecně přijato, že akutní krize veřejnoprávních médií je pryč. To však byla jen naivní mýlka.

Tady Český rozhlas

Rada Českého rozhlasu za výše zmiňovanou Radou ČT kontroverzností některých svých členů rozhodně nezaostává. Pravděpodobně nejvíce zmiňovanou osobou je Josef Nerušil, který v podzimních volbách kandidoval na pražské kandidátce SPD. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, kdyby však nepracoval jako jeden z nejbližších kolegů pražského kardinála Dominika Duky v odboru komunikace přímo na pražském arcibiskupství. Ten nemá s politickým působením svého kolegy žádný větší problém a je rád, že se činí. Nerušil na rozdíl od Lipovské v září letošního roku kvůli kandidatuře na svůj post v radě rezignoval.

Velká vlna nevole po Nerušilově zvolení se zvedla zejména proto, že má tolik blízko ke kardinálu Dukovi. Radní Hana Lipovská byla zvolena díky České biskupské konferenci, za své místo tedy byla vděčná (stejně jako Nerušil) církvi. Oba radní chtěli v médiích hájit zejména konzervativní principy a zájmy Dukova nejbližšího okolí, do kterého patří mimo jiné i prezident Zeman.

Manipulace nebo vyhazov

Český rozhlas však zažil největší otřesy minulý týden, když generální ředitel René Zavoral oznámil odchod šéfredaktora zpravodajství Jana Pokorného, jehož místo měla zaujmout novinářka Jitka Obzinová. Ta byla v minulosti usvědčena z toho, že jako vedoucí zpravodajství v televizi Prima nutila své podřízené manipulovat zprávy. Na vlastní kůži to zažil tehdejší dramaturg Primy a pozdější redaktor ČT Tomáš Drahoňovský, který chování Obzinové popsal na svém Twitteru: „V roce 2013 jsme měli v prezidentských debatách stranit MZ. Odmítl jsem se pod ně jako tehdejší dramaturg podepsat. Následovaly výhrůžky, že si už nikdy v žádné TV neškrtnu a postupná degradace. Takové bylo zpravodajství pod vedením Jitky Obzinové. Tak snad se lidi mění,“ napsal Drahoňovský.

Jeho příspěvek však nebyl jediným ani hlavním důkazem. Server Hlídací pes přišel s nahrávkou z redakční rady Primy, kde Obzinová „vysvětluje“ podřízeným, že musí respektovat názor majitelů a vedoucího vydání, jinak v televizi nemusí pracovat. Tehdy měli novináři negativně informovat o uprchlické krizi a zveličovat její možné důsledky pro Českou republiku. Obzinová se k nahrávce nikdy nevyjádřila.

Obzinovou nikdy. Proč?

Hlavním důvodem pro přijetí nové vedoucí zpravodajství měla být velká organizační změna zapříčiněná nedostatkem finančních prostředků. Tato změna měla zahrnovat také propouštění stávajících pracovníků. Generální ředitel podle svých slov potřeboval „krizového manažera.“ V těchto souvislostech jsou však jeho argumenty značně irelevantní. Obzinová médium v aktuálním složení vůbec nezná, a pro schopnost rozhodnout, kteří lidé v redakci již nejsou potřeba, by se s prostředím musela seznamovat minimálně několik měsíců. Zajímavé bude také sledovat rozpočet ČRo pro následující rok, protože ten bude v kapitole zpravodajství značně snížený. Nabízí se proto otázka, zda je hospodaření rozhlasu racionální. Pokud nejsou peníze pro kvalitní fungování zpravodajství, což je hlavní úlohou ČRo, z jakého důvodu byla v takové situaci spuštěna stanice s velmi nejistým zájmem Radiožurnál Sport, která rozhlas stojí nemalé prostředky a jejíž formát je velmi nezvyklý?


Podpořte unikátní projekt největšího českého studentského média. Vaše finanční dary v libovolné výši prosím posílejte na účet 2401503935/2010 a informujte nás o nich na e-mailu info@slisty.czVíce informací naleznete zde.


Po oznámení generálního ředitele rozhlasu se zvedla obrovská vlna odporu většiny českých novinářů i části veřejnosti. Vznikl otevřený dopis zaměstnanců a spolupracovníků ČRo, pod který se podepsalo přes 400 zaměstnanců a korespondentů média.  V reakci na něj ředitel po vzájemné dohodě s Obzinovou své rozhodnutí přehodnotil. Vše tedy nakonec relativně dobře dopadlo, podobně jako Česká televize dokázala v roce 2000 ustát „řádění“ Jany Bobošíkové.

Dobrá zpráva. Na jak dlouho?

Vyústění celé situace v Českém rozhlase je v mnoha věcech velmi pozitivní. Zaměstnanci za pomoci svých kolegů z jiných redakcí a částí veřejnosti v zádech dokázali uhájit nezávislost zpravodajství veřejnoprávního média, které tak bude dál kvalitně sloužit lidem. Podobně jako v případě Hany Lipovské se však jedná o zdvižený prst, který by nás všechny měl varovat před tím, jak snadno lze ovládnout média veřejné služby a potenciálně manipulovat důležité informace, které občané mají dostávat bez masky, kterou jim přidal někdo jiný a která má všechny možné rysy, jen ne ty objektivní.

Síla dezinformací a konspiračních teorií se naplno ukázala v nynější době probíhající pandemie koronaviru, kdy jsme svědky každodenního popírání vědeckých faktů a stále se prohlubující krize celé společnosti. Právě v těchto dobách jsou nezávislá média, která pracují s podloženými fakty a informacemi, nenahraditelnou složkou každé vyspělé demokratické společnosti.

Jakub Hříbek

Student čtvrtého ročníku gymnázia z Uherského Hradiště píšící o domácí a světové politice. Žurnalistika je můj život.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..