Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který si aktuálně odpykává trest za údajný extremismus, se chystá na blížící se ruské prezidentské volby. Nebylo by to však poprvé, kdy se o prezidentské křeslo Navalnyj pokusil. Poprvé zmíněný cíl oznámil již v roce 2016. Sedm let poté se Rusko změnilo k nepoznání, avšak prezident, proti kterému měl tehdy Navalnyj stanout, zůstává nezměněný. Mohl by s volbami Navalnyj potencionálně zahýbat?
První pokus v roce 2018
V roce 2018 Vladimir Putin obhájil prezidentský mandát už v prvním kole, čímž spustil negativní reakci opozice (alarmující byl například počet hlasů z okupovaného Krymu, kde hlasy pro Putina překročily 90 %, podobně jako v Čečensku). Putin si tak zajistil pozici minimálně do roku 2024, kdy oslaví své 71. narozeniny. V inkriminovaném roce prohlásil, že na další období již kandidovat nehodlá. Toho, zda Putin slib dodrží, budeme patrně zanedlouho sami svědky.
Byl to mimo jiné i Alexej Navalnyj, kdo tehdy na manipulování s volbami upozornil. Někteří tento akt popsali jako výraz dotčenosti, neboť bylo v témže roce Navalnému zapovězeno kandidovat. Jeho kandidaturu zatrhly úřady argumentující odsouzením Navalného za údajnou krádež.
Navalnyj přitom rozjel prezidentskou kampaň ještě před oficiální registrací kandidátů, kterou disident nakonec v roce 2017 také uskutečnil. Ještě toho dne byla jeho registrace zamítnuta. Do voleb vyrazil se svou protikorupční rétorikou, otevřeně podporoval LGBTQ+ osoby a legalizaci stejnopohlavních manželství a prohlašoval, že „jeho“ Rusko bude součástí západního světa.
Vše přišlo vniveč, před šesti lety Navalnyj nakonec nekandidoval a Putin u moci zůstal.
Uvěznění a aktivismus zpoza mříží
Navalnyj se ocitl ve vězení téměř okamžitě po svém návratu z Německa, kde se léčil z otravy, z níž disident obvinil právě Vladimira Putina. Psal se rok 2021. I přes mříže se Navalnému skrze sociální sítě dařilo a dosud daří vynášet informace o tom, jak s ním ve vazbě zacházejí, šíří své myšlenky a své politické názory po internetu a je v kontaktu se svými příznivci. Vzdáleně také řídí svůj tým a komunikuje s právníky. Mohli jsme se tak například dozvědět, že jeho spoluvězni jsou často odsouzeni za vraždu nebo jiné závažné zločiny. Sám Navalnyj si pak odpykává trest mimo jiné za podvod a pohrdání soudem, krom toho také za zpronevěru a extremismus, za všechny tyto prohřešky by si měl odsedět až třicet let, v současné době mu běží trest devítiletý.
Díky nezastavitelnosti ve virtuálním světě ovšem Navalnyj nedávno oznámil další kandidaturu, opět začíná rozjíždět svou kampaň v předstihu, tentokrát však přímo z vězení. Podle svých vlastních slov zahájil dlouhou, neúprosnou a vyčerpávající kampaň, kterou chce zaměřit především na kritiku režimu, který způsobil válku na Ukrajině, tedy na samotného Putina. Z vězení pracuje s týmem sociologů, politologů nebo dobrovolníků. Předem počítá s tím, že jeho aktivity, a tedy i aktivity i všech, kteří se do kampaně chystají zapojit, budou prohlášeny za nezákonné.
Putin dosud mlčí. Není jisté, zda vůbec v dalších prezidentských volbách bude kandidovat. Kdo bude další hlavou Ruska, se dozvíme po volbách, které proběhnou v březnu následujícího roku. Je dobré si připomenout, že Putin díky konstituční reformě z roku 2020 nadále kandidovat může, a tak není vyloučené, že ve svém křesle zůstane i v dalším období (nebo hypoteticky dokonce ve dvou). Krom toho se spekuluje hned o několika jménech potencionálních prezidentských kandidátů, mezi nimi je například i bývalá hlava státu Dmitrij Medveděv nebo současný ministr obrany Sergej Šojgu.
Jedním z nejvýraznějších kandidátů je vedle Navalného také Ivan Otrakovskij. Zakladatel ortodoxního hnutí Svatá Rus si slibuje očištění Ruska od zrádců, vyvlastnění oligarchů nebo přejmenování funkce prezidenta na funkci takzvaného nevyššího vládce, ruskou ústavu pak navrhuje přejmenovat na Ruskou pravdu.
Pokus o puč a menší zlo
Nedávno jsme se zatajeným dechem pozorovali Prigožinovo tažení na Moskvu, od kterého si někteří slibovali i jakýsi palácový převrat přímo v Kremlu. To se ovšem nestalo. Ani teď nejsme schopní identifikovat výsledky Prigožinova tažení. K nahrazení Putina tak tentokrát nedošlo.
Z několika jmen, které jsme jmenovali, můžeme získat dojem, že kdokoliv Putina nahradí, bude ještě horším diktátorem a spíše neschopným samovládcem, než někým, kdo by Rusko stabilizoval a vyvedl ho z války, kterou rozpoutalo na Ukrajině.
Možná až na Navalného. A skutečně je tomu tak? Navalnyj ve skutečnosti poslední dobou vyvolává smíšené pocity, hlavně ve vztahu s ukrajinskými událostmi. Jsou to právě hlavně Ukrajinci, kdo si všímá Navalného výroků, které nejsou tak úplně košer. Navalnyj se například nechal slyšet, že se v případě svého zvolení nechystá vrátit Ukrajině okupovaný poloostrov Krym, protože to přeci není žádný chleba s máslem. Krom toho několikrát prohlásil, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ a byl například také proti emancipaci ukrajinské pravoslavné církve.
Podobné výroky v Ukrajincích právem vyvolávají úzkost a nejistotu. Měla by Ukrajina zaručený mír v případě scénáře, v němž Rusko figuruje v čele s Navalným? Nastolil by disident konečně mír? Došlo by ke stabilizaci Ruska a navrácení integrity Ukrajiny v jejích původních hranicích, které byly dohodnuty po rozpadu SSSR? Jednou z překážek v tom, abychom mohli podobné variantě přihlížet, je fakt, že Navalnyj nesmí oficiálně kandidovat až do roku 2028. A jak to bude dál, uvidíme zanedlouho. Kdo ví, do března je přeci jen času dost, možná se do té doby Rusko opět změní k nepoznání.
