V tomto díle budeme pokračovat s dalším novým náboženským hnutím – společenstvím meditace Srí Chinmoy. Jejich pražské centrum sídlí na webové adrese prahameditace.cz a vypadá zcela nevinně. V jeho pozadí však stojí typický guruistický kult se všemi svými negativními rysy. Navíc se jedná o uskupení, které zneužívá politiky k vlastní propagaci.
Kdo byl Srí Chinmoy?
Chinmoy začal svůj duchovní život v indickém ašrámu Srí Aurobinda. Tamní mnišský život ho však po čase začal nudit. Uvědomil si, že stejný kult jako Aurobindo si okolo sebe může vybudovat i sám. Odletěl proto do USA, a to díky své kanadské milence/ženě Alo Devi, kterou dokonce mnoho let prezentoval jako ženské vtělení božství. Ta ho představila řadě osobností, a tak si Srí Chinmoy záhy vybudoval první centrum v New Yorku.
Bylo to zrovna v době, kdy se na Západě začal objevovat zájem o východní nauky. Do Ameriky se hromadně stěhovali guruové, přinášející nové techniky osvícení. Někteří z nich měli snad ctnostný záměr, ale mnoho z nich bylo po čase přistiženo při finančních i dalších podvodech. Je jedno, zda šlo o Prabhupadu a Haré Krišna, Maharišiho a jeho transcedentální meditaci nebo Saitja Sai Babu a jeho pedofilní kult – jeden guru za druhým se odhalovali jako sexuální zneuživatelé a psychičtí manipulátoři. Srí Chinmoyovi se však tento osud dlouho vyhýbal.
První obvinění se objevila už v roce 2001, ale většina dalších se dostala na veřejnost až po jeho smrti roku 2007. Následně vyšla kniha Jayanti Tamm o vyrůstání v sektě Srí Chinmoye. A pak se spustila lavina dalších svědectví, která vždy hovořila o tom samém – že Srí Chinmoy sice svým žákům nakazoval celibát, ale sám praktikoval „předávání vitálu“ neboli sexuální styk s žačkami. Během let si okolo sebe vybudoval doslova harém, do kterého byly ženy přiváděny manipulací a nátlakem. Guru jim za každý sexuální styk platil 500 dolarů a pokrýval náklady na potraty (požadoval totiž pokaždé ejakulaci uvnitř ženy).
Šlo pouze o osobní selhání jedince?
Sexuální zneužívání gurua by se mohlo zdát minulostí. Je po smrti a už nikoho zneužívat nemůže. Společenství Srí Chinmoye však ve většině ohledech prokazuje znaky sekty. Jedná se o náboženské společenství, které vyžaduje naprostou oddanost guruovi (Srí Chinmoyovi). Ten je všude reprezentován skrze obrazy a tzv. transcendentály (svaté obrazy Srí Chinmoye v mystickém stavu). Žáci se sice učí meditaci (a tím se hnutí často prezentuje navenek), ale ve skutečnosti tím myslí soustředění se na obraz gurua. „Guru vám pomůže. Guru zná vaše problémy. Guruovi se můžete svěřit. Guru vás dovede dál. Guru ví, co je pro vás dobré. Guru vás zná lépe, než se znáte vy sami.“
Lidé v kultu Srí Chinmoye musí žít v celibátu. Nesmí mezi sebou mít vztahy, a dokonce se ani dotýkat při pozdravu. Pokud má někdo rodinu, má ji vnímat jako své karmické břímě a věnovat se primárně guruovi. S manželkou/manželem má začít žít jako se sourozencem a o dítě se starat jen do dospělosti a v nutné míře. Rodina je totiž nazývána „tíživým břemenem“ a „slonem“, kterého si člověk vláčí s sebou na zádech. Jaké má toto učení efekt na běžné rodiny, asi můžete tušit – buď se druhý partner pod nátlakem přidá, nebo se pár rozvede. Učedníkovi pak už nic nebrání v tom, aby věnoval veškerý svůj čas sektě.
K tomuto účelu má Srí Chinmoy vybudovanou sérii obchodů, center a restaurací, v nichž za nízké mzdy (a někdy i zdarma) pracují členové společenství: „Guru přece ví o každé hodině, kterou strávíte dobrovolnou prací v jeho obchodech.“ V Česku takto funguje hlavně řetězec Madal Bal (jen v Praze mají minimálně pět prodejen). Restauraci otevřeli zatím jen ve Zlíně. I tak se ale vedoucí sekty činili.
CESTY SRÍ CHINMOY NA ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA
Srí Chinmoy Československo poprvé navštívil už v roce 1990, aby zahrál koncert kontemplativních skladeb. V roce 1993 se mu podařilo získat medaili od slovenského prezidenta. V roce 1995 se pražské letiště stalo „Mírovým květem Srí Chinmoye“. V roce 1999 navštívil naše území potřetí – Česká a Slovenská republika byly zasvěceny jako Mírové květy Srí Chinmoye, což bylo oslaveno v prostorách Bratislavského hradu a Lichtenštejnského paláce v Praze. Byla k tomu dokonce přijata slavnostní deklarace ministerstva zahraničí[1]. V roce 2003 přicestoval Srí Chinmoy počtvrté, aby udělil ocenění vybraným českým politikům a osobnostem. V roce 2004 navštívil Česko naposledy s koncertem kontemplativní hudby.
Mírové květy je název mezinárodního programu, založeného sektou Srí Chinmoy v roce 1989. V Česku se Mírovými květy stala řada měst včetně Vysokého Mýta, Svitav, České Třebové, Ústí nad Orlicí, Chocně, Českého Krumlova, Stříbra, Mohyly míru u Slavkova a Litomyšle.
Jak se řídí sekta
Málokdy se podaří, aby ze sekty odešel jeden z vedoucích. Stává se to jen zřídka a obvykle se kvůli tomu strhne veliká mediální senzace. Bylo tomu tak u Šíly, asistentky duchovního teroristy Bhagvána Radžniše (zvaného také OSHO), u Chana Czarneckiho, jenž v Austrálii navedl policii na hroby mrtvých dětí v Dvanácti kmenech a zaplatil za to životem, a také při odchodu dlouholetého slovenského vedoucího Srí Chinmoy Dušana Štrause. O svém příběhu napsal knihu Se slonem na zádech, kde líčí veškeré pokusy Srí Chinmoy sekty ovlivnit politiky a vysoce postavené činitele k propagaci svého gurua.
Abyste pochopili: Srí Chinmoy byl náboženský exhibicionista. Popisují ho tak dokonce četné akademické zdroje, které obvykle zůstávají neutrální. Srí Chinmoy však v tomto ohledu neměl srovnatelného protivníka. Tvrdil, že složil desetitisíce písní, namaloval statisíce obrazů a nakreslil miliony magických ptáčků. Také říkal, že dokáže zvednout slona, letadlo nebo mnohatunové závaží. Používal k tomu však podezřelou soustavu mechanických kladek, k nimž měli přístup jen zasvěcení. Srí Chinmoy rovněž jezdil po světě a pořádal maratony za mír, meditace za mír, dokonce i úsměvy za mír. Při jednom z takových setkání přijel na Slovensko a „vyléčil“ celou zemi tím, že se hodinu mlčky usmíval.
Bývalý slovenský vedoucí (který byl 23 let členem této sekty) otevřeně vypověděl o tom, jak se tato sekta snaží všude budovat sochy a pomníky svému guruovi. Jeden takový případ se stal i na Slovensku. Další se odehrál a stále odehrává v Praze. Tam má totiž Srí Chinmoy svou sochu na Kampě.
Jak se tam dostala? Údajně podvodem. Podle současného náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09) byla zakladatelka Musea Kampa Meda Mládková do projektu zatažena tím, že jí „nějací lidé“ nabídli sochu Buddhy. S tím ráda souhlasila a dostalo se jí tzv. Sochy harmonie, která měla zpodobňovat „meditujícího mnicha“. Až na to, že jde o totožnou sochu, kterou má sekta Srí Chinmoy v dalších městech a ve svých centrech. V letech 2018 až 2019 kvůli tomu vypukla kauza a Museum Kampa vypovědělo darovací smlouvu. Jenže socha zůstala na břehu Vltavy až do dneška.
Nájem sekta podle všeho neplatí, a tak si díky podvodu zdarma pronajala prestižní místo v centru Prahy k sebepropagaci. Na světových webech se touto sochou Srí Chinmoye hnutí otevřeně chlubí. Šéfkurátor Musea Kampa Jiří Skřivánek Studentským listům v telefonickém rozhovoru sdělil, že Museum nestojí o to, aby bylo s hnutím Srí Chinmoy spojováno a není s ním v kontaktu.
Ale Kampa není jediné místo, které hnutí ke svým cílům využilo. Guruovi je zasvěcená nejen celá Praha, ale také letiště Václava Havla (dříve Ruzyně) a mnoho dalších míst. Autoři akademického časopisu Dingir také popsali, jak se Srí Chinmoyova sekta snažila pomocí nátlaku a manipulací získat pro svého gurua Řád Bílého lva. Pronásledovali kvůli tomu celou řadu poslanců, nakonec se jim to ale nepodařilo. K tomu se přidaly kauzy o sexuálním zneužívání, a hnutí tak pochopilo, že musí přijít na jiný způsob, jak se napojit na české politiky.
JAK SE SEKTA SRÍ CHINMOY SNAŽILA V ROCE 1999 ZÍSKAT ŘÁD BÍLÉHO LVA PRO SVÉHO GURUA?
„Objevili se zde někdy na počátku ledna a byli velice aktivní. Vzhledem k tomu, jaká jsou při vstupu do budovy sněmovny bezpečnostní opatření, vůbec nechápu, jak je možné, že se tak často a bez omezení pohybovali po chodbách parlamentu,“ vypověděl akademickému časopisu Dingir Rudolf Kubát, organizační tajemník poslaneckého podvýboru pro získání nejvyšších státních vyznamenání ČR. Podle slov autorky článku Martiny Dvořákové připomínalo lobbování sekty Srí Chinmoy v kuloárech sněmovny „vlezlé obtěžování“ a někteří poslanci se před nimi museli dokonce „skrývat a zapírat“.
„O Srí Chinmoyovi vím jen to, že tady uspořádal nějaký koncert a že rozdává kytičky. A to je na vyznamenání a státní pocty poněkud málo,“ uvedl tehdy bývalý poslanec za ODS Jiří Payne. (založeno na informacích z akademického časopisu Dingir vydávaného pod záštitou Univerzity Karlovy).
Mírový běh – Peace Run
Zmíněný bývalý slovenský vedoucí Srí Chinmoy Dušan Štraus v krátkém rozhovoru pro Studentské listy říká: „Manifestační tým Srí Chinmoy má připravené podrobné materiály o svém Guruovi a s těmito materiály pak obchází poslance , které se snaží nalákat na tzv. Mírový běh.“ Co může na takovém běhu být škodlivého? V podstatě nic, kdyby šlo jen o sportovní akci. Tak tomu ale není. Děti se fotí vedle guruovy podobizny, učí se nazpaměť jeho písně a slibují věrnost při speciálním rituálu s pochodní, který Srí Chinmoy vymyslel.
Jak však upozorňuje odborník na sekty a religionista Zdeněk Vojtíšek, cílem této akce není nalákat do řad sekty mladé jedince. Primárním účelem je naopak pozitivní PR, které pak spolu s fotkami různých politiků tvoří pro toto náboženské hnutí úspěšnou reklamu. Podobně je tomu podle Vojtíška u samotných politiků, kteří podle něj nejsou členy sekty. „To po nich nikdo ani nežádá. Maximálně můžou třeba chvíli meditovat, nebo dát ruku na prsa a chvíli se soustředit, ale nikdo to po nich nechce. Srí Chinmoy má své stoupence, kteří meditují na jeho obrázek a sledují jeho nauku, a toto (Mírový běh) je jeho propagace. Navíc to Srí Chinmoyovým následovníkům dodává pocit, že je tento guru nejvýznamnější postavou světa,“ uvedl Vojtíšek v telefonickém rozhovoru.
Mohlo by se zdát zvláštní, že se malé a ne zcela významné sektě podaří dostat do kontaktu s prezidenty a ministry, ale jak Vojtíšek vysvětluje: „Aktivita ve jménu míru (Peace Run CZ) má tu výhodu nebo nevýhodu, že ji žádný politik dost dobře nemůže odmítnout.“ Jeho slova potvrzuje i Štraus s tím, že většina politiků nemá o pozadí Peace Runu absolutně žádné tušení.
Studentské listy proto oslovily několik politiků uvedených na webu Peace Run CZ. Například senátor Leopold Sulovský (Ostravak) podle svého asistenta Patrika Bičovského „vůbec netuší, co je to za subjekt, není si vědom jakékoliv komunikace s tímto subjektem, natož že by je nějak podporoval“. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) byl velice znepokojen tím, že se hnutí Srí Chinmoy prezentuje jeho fotografiemi a navozuje dojem, že on jejich aktivity podporuje. V telefonickém hovoru s redaktorem Studentských listů také uvedl, že akci navštívil jako soukromá osoba a rozhodně nedal povolení používat svoji fotku k propagaci tohoto náboženského hnutí. Na naše zprávy doposud nezareagovali bývalí senátoři Václav Chaloupek (OPAT) a Emilie Třísková (nestr.), poslanec Radek Vondráček (ANO), bývalá senátorka a poslankyně Alena Gajdůšková (SOCDEM) a bývalý poslanec Leo Luzar (KSČM). Odpověď však redakci přislíbil bývalý premiér Petr Pithart, který v roce 2003 jako předseda horní komory spolupořádal akci Srí Chinmoy „Cena Pozvedání světa srdcem své jednoty“.
Největším propagátorem aktivit Srí Chinmoy se však bezpochyby stal senátor Ivo Bárek (SOCDEM), který spoluorganizoval oficiální akci hnutí ve Valdštejnské zahradě Senátu. Na dotaz redakce týkající se podpory akce Sri Chinmoy zatím neodpověděl.
Na akci vystoupily i celebrity jako Marek Eben nebo Tomáš Klus.
Na webu Peace Run CZ vedoucí centra Srí Chinmoy tvrdí, že nad akcí převzal záštitu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle vyjádření mluvčí resortu Terezy Fojtové si organizace požádala o záštitu prostřednictvím elektronického formuláře. V žádosti však podle Fojtové chyběla jakákoliv zmínka o spojení s náboženským hnutím Srí Chinmoy. Mluvčí na závěr slíbila, že pokud tato organizace požádá o záštitu znovu, bude ministerstvo její žádost zkoumat mnohem „důkladněji a v širších souvislostech“.
V dalším díle se budeme zabývat Scientologickou sektou a jejími snahami ovlivnit české školy a politiky.
[1] 18. listopadu 1998, dle brožury sekty Srí Chinmoy s názvem „Sen o harmonickém světě“.
