04.08.2019 21:20

Mečiar se vrací. Proč se mají Slováci obávat?

Šimon Rogner

Jiná než všechny stávající slovenské strany. Tak popsal svoji novou politickou stranu, jejíž založení oznámil v pátečním rozhovoru pro deník Plus jeden deň, bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar. S ním jsou spojeny začátky samostatného slovenského státu i temné období tzv. mečiarismu.

Dvojnásobný premiér samostatného Slovenska a dlouholetý lídr hnutí HZDS (Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko). Kontroverzní politik s autoritářskými rysy, za jehož vlády byl unesen prezidentův syn.

A nyní zakladatel nové strany.

Z HZDS nikdy nevystoupil, partaj, kterou vedl od roku 1991 do roku 2013, o rok později zanikla. Po volbách v roce 1998, kdy se proti Mečiarovi spojila opozice, se dostala do izolace, z níž ji v roce 2006 vytáhl až Robert Fico.

Když ale u moci v letech 1992 až 1998 byla, zavedla HZDS (a poté ĽS–HZDS) s Mečiarem v čele Slovensko do mezinárodní izolace. Poté, co slovenský premiér vyjednal s Václavem Klausem rozdělení Československa, totiž v následujících letech zmařil pokusy o vyvolání referenda o vstupu do EU a NATO a začal okolo sebe praktikovat autoritářskou politiku.

Tu nejvíce vystihuje kauza, která začala v roce 1995. Když byl tehdy vydán mezinárodní zatykač na syna slovenského prezidenta Michala Kováče, byl Kováč mladší unesen do Rakouska, kde byl zatčen policisty. Na únosu se přitom měla podílet Slovenská informační služba více či méně na objednávku předsedy vlády Mečiara.

V souvislosti s únosem Kováče mladšího i zmařeným referendem z roku 1997 však (zatím) nikdo odsouzen nebyl, Mečiar totiž na jaře 1998 využil nakrátko získaných pravomocí a vyhlásil amnestii. Tu však před dvěma lety zrušil Ústavní soud, sám Mečiar ovšem kvůli promlčení souzen být nemůže.

Vladimír Mečiar (vlevo) a Václav Klaus dojednávají 26. srpna 1992 rozdělení Československa. Slavný snímek ze zahrady vily Tugendhat z Brna.

Teď se sedmasedmdesátiletý Mečiar, i když říká, že zatím sám do politických funkcí kandidovat nechce, do politiky vrací. Na založení nové strany prý pracuje už tři měsíce: „Já budu možná na 150. místě kandidátky, možná na prvním nebo na druhém, nebo tam nebudu vůbec. Pro mě je podstatné, aby se děly věci, kterým věřím, a aby to byla síla, která to udělá. Hodně se pracovalo na tom, aby se získávali kvalifikovaní lidé, kteří tvoří údernou sílu každého hnutí.“

Co program? Zatím zní jednoduše a populisticky, což by vzhledem k minulosti HZDS nebylo nijak překvapivé. „Bude to snaha udělat radikální změnu ve smyslu pořádku ústavnosti, stanov strany, pro kterou bude Slovensko na prvním místě. Bude to strana jiného typu než ty, které se dnes občanům nabízejí,“ uvedl Mečiar.

Známé zatím nejsou ani jméno, ani známé tváře. Spekuluje se o bývalém šéfovi Nejvyššího soudu a neúspěšném kandidátovi na post hlavy státu z letošních prezidentských voleb Štefanu Harabinovi, konzervativci s populistickými tendencemi a náklonností k Rusku.

Je otázkou, jak si strana, jež by ráda kandidovala příští rok ve volbách do parlamentu, povede. Většinu hlasů by pravděpodobně sbírala od vládnoucího Smeru Roberta Fica a extremistického hnutí Mariána Kotleby.

Sociální demokraté za poslední rok hodně ztratili a pohybují se zhruba okolo 20 procenty, kotlebovci se naopak stabilně drží, což ukázal i dobrý výsledek jejich předsedy v prezidentské volbě. Vstup Mečiarovy strany na scénu by však pravděpodobně hlasy roztříštil a mohl tak pomoci liberální opozici vedené hnutím Progresívné Slovensko (jehož členem byla také prezidentka Zuzana Čaputová) a Slovenskou národní stranou.

Přesto je třeba se vzniku jakékoli strany spojené s Mečiarem obávat. Minulost se totiž často opakuje.

© Copyright 2019 Studentské listy | Design by Jakub David & Tomáš Portl