Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

18.12.2018 21:19

Miloš Zeman vs. BIS – co se stalo?

Když na začátku prosince vydala Bezpečnostní informační služba (BIS) – česká zpravodajská služba, která sbírá a vyhodnocuje informace významné pro bezpečnost státu – výroční zprávu za rok 2017, vzbudila velké ohlasy. Na jedné straně se začali šikovat její podporovatelé, na té druhé kritici v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Proč se tak stalo a o co v celé věci jde?

Nejprve je třeba říci, co to BIS vlastně je. Jistou definici jsme vám již nabídli v úvodním odstavci, ale je záhodno si ji rozšířit. Takto zní oficiální definice dostupná na stránkách samotné BIS:

„Bezpečnostní informační služba je kontrarozvědnou zpravodajskou službou s působností na území České republiky. Naším posláním je chránit občany a naši krásnou zemi před nejrůznějšími hrozbami od terorismu až po špionáž cizích států. Shromažďujeme a vyhodnocujeme informace o rizicích ohrožujících bezpečnost, demokracii a svobodu.“

Sídlo BIS na Praze 13. Foto: Google

Za činnost BIS odpovídá vláda, která jí může (společně s prezidentem) zadávat úkoly. Kromě toho ji může žádat o zprávu o své činnosti a jednou ročně pak dostane k dispozici výroční zprávu, již (kvůli tajným informacím zkrácenou a zjednodušenou) verzi může vidět i veřejnost. A právě výroční zpráva za rok 2017 (k dispozici ve formátu zde) je předmětem současných kontroverzí.

Rusko využívá ambasády, Čína zvyšuje aktivitu

BIS ve výroční zprávě zmiňuje dva kybernetické útoky na ministerstvo zahraničí. Tím závažnějším byl dlouhodobý útok na elektronickou poštu ministerstva, který měl začít už v roce 2016. Odhalit se ho podařilo až po roce, kdy měli útočníci přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh.

V tom druhém se měli hackeři snažit proniknout do pošty „hrubou silou“. BIS ho už přímo spojuje s dvěma ruskými tajnými službami – kontrarozvědkou FSB a vojenskou zpravodajskou službou GRU.

O Rusku píše BIS i v souvislosti s jeho diplomatickou misí v Praze. Právě z ní má těžit při své zpravodajské činnosti, zejména pak kvůli vysoké „promořenosti“ diplomatického sboru lidmi spojenými se zpravodajskými službami. „Pokračoval ruský extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí,“ píše.

Ruská ambasáda v Praze.

BIS dále upozorňuje na to, že hrozbě nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem čelí čeští občané při styku s ruskými diplomaty. To má být riziko při spojení s „lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím“. Rusové už tak nepotřebují vynakládat síly na kradení utajovaných informací, od více zdrojů totiž získají ty neutajované.

Kontrarozvědka připomíná rovněž tzv. hybridní strategii Ruska, jejímž cílem je oslabit NATO a EU mimo jiné cestou oslabení členských států. K hybridní strategii využívá všech dostupných vojenských i nevojenských nástrojů, jako jsou například špionáž, organizovaný zločin či korupce.

Druhý hojně diskutovaný závěr se týká vlivu Číny. Podle BIS vzrostla loni také intenzita činnosti čínských zpravodajců, kteří v Česku působí pod diplomatickým krytím. Peking se podle BIS snaží narušit jednotnou politiku Evropské unie. Číňané mají cílit na české silové resorty a klíčové sektory, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Zabývají se také ekonomickou a vědeckotechnickou špionáží.

„V roce 2017 BIS nezaznamenala posilování čínských zpravodajských kapacit v rámci diplomatické mise v ČR. Výrazně však vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v ČR pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny,“ uvádí zpráva.

Jsou to čučkaři, říká Zeman

Výroční zpráva vyvolala na české politické scéně velké vášně, a to na obou stranách názorového spektra. Zatímco většina politiků práci BIS ocenila a upozornila na rizika vyplývající ze zprávy, prezident Miloš Zeman zaujal kritické stanovisko.

Ve čtvrtek 6. prosince komentoval zprávu v rozhovoru pro Televizi Barrandov: „Za těch šest let není žádný konkrétní údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jednoho jediného ruského nebo čínského špiona,“ řekl Zeman. „Vymýšlejí si špiony,“ dodal s tím, že si pečlivě čte jak veřejnou, tak neveřejnou část zprávy.

Jako hlavní motivaci pro tvrzení, se kterými BIS přišla, uvedl Zeman snahu služby zachovat nebo zvýšit jejich rozpočet. „Pokud nedokážou žádného špiona chytit, tak je to jen plácání a pro méně informované lidi je to plácání docela přesvědčivé,“ myslí si.

Zeman už dříve zadal BIS ze své pozice úkol odhalovat islámské teroristy na území Česka. „Dobromyslná BIS mě neustále upozorňovala, že muslimská obec je naprosto mírumilovná a nic se tady neděje,“ upozornil Zeman s tím, že později bylo vyhlášeno pátrání po imámovi, který uprchl do zahraničí a byl obviněn z podpory a financování terorismu. „Tam, kde teroristu najít mají, tam ho nenajdou. Jsou to čučkaři (neúspěšní lidé, pozn. red.),“ řekl.

Miloš Zeman při listopadové návštěvě Číny, napravo čínský prezident Si Ťin-pching. Foto: Kancelář prezidenta

Jeho slova vyvolala velkou odezvu, většinou kritickou. Zatímco například europoslanec Jaromír Štětina apeluje na Senát, aby zvážil možnost ústavní žaloby, jiní se prezidenta zastávají.

Komentáře