Letos se opět dočkáme souboje o post prezidenta nejvlivnější země světa. Zatímco samotné volby proběhnou až v listopadu, souboj o Bílý dům již začal a jeho výsledky budou mít významný vliv na směřování armádní i ekonomické velmoci. Jak ovšem samotné volby fungují? Jak se dnes vyvíjí? Jakým problémům kandidáti čelí? A jaká témata v nich budou klíčová?

Podpora Ukrajiny, Izraele, ochota bránit spojence v NATO (včetně Česka), zákaz potratů, přísnější migrační politika a i větší ekonomická izolace Spojených států amerických. Tohle vše bude při nadcházejících volbách ve hře, proto je více než kdy jindy důležité o nich mít přehled.

Stojí proti sobě dva diametrálně odlišní kandidáti, paradoxně jedno z mála společných pojítek představuje vysoký věk – jedná se o dva nejstarší uchazeče v historii.

Dlouhý volební proces: primárky

První přichází na řadu primárky – volby v každém státě, během kterých si, zjednodušeně řečeno, republikáni a demokraté daného státu zvolí prezidentského (a viceprezidentského) kandidáta.  Primárky neprobíhají v celé zemi ve stejný den, neboť právo vybrat termín spadá pod pravomoci jednotlivých států. 

Za zmínku stojí takzvané Super Tuesday („superúterý“), které se letos odehrálo 5. března. Jedná se o obvykle únorové, nebo březnové úterý v roce prezidentských voleb, během kterého probíhají ve velkém množství amerických států primárky. Celkem se volí v 15 státech napříč USA. 

Státy, kde se letošní Super Tuesday volilo
Zdroj: News 3 Las Vegas

Národní konvence

Jedná se především o velké, formální události, ze kterých vzejde oficiální kandidát na prezidenta a viceprezidenta. Tyto nominace však vychází z výsledků primárek, proto většinou nepřináší žádná velká překvapení. Republikáni a demokraté mají samozřejmě každý vlastní národní konvenci. Letos proběhnou v půlce července (republikáni) a srpna (demokraté).

Již potvrzená kandidátská dua po národní konvenci začínají kampaň, která probíhá až do samotné volby. 

Celostátní volby

Po měsících kampaně, mnoha debatách a miliardách investovaných dolarů (minulé volby se jednalo o částku 6,5 miliard dolarů) přichází den, kdy voliči rozhodnou, komu na další čtyři roky svěří svoji zemi. 

Hlavní část voleb probíhá systémem takzvaných Electoral College, neboli systémem volitelů. Každý stát má předem stanovený počet volitelů (Electors), odpovídající jeho počtu obyvatel (nejlidnatější Kalifornie jich má 54, nejmenší Wyoming pouze tři). Vítězi daného státu posléze připadnou hlasy všech volitelů a to nezávisle na tom, o kolik hlasů daný kandidát ve státě zvítězil. Celkový počet volitelů je 538 a na cestě k prezidentství stojí zisk absolutní většiny z nich – tedy 270.  

Zhruba 2,5 měsíce po volbách nově zvolený prezident prochází procesem inaugurace, skládá slib a nastupuje do funkce. 

Počet volitelů v jednotlivých státech

Volební proces
Autoři: Junie Loftesnes, Demitriu Robert

Zaměření se na pár států

V americkém volebním systému nezáleží, zda stát vyhrajete o šest milionů, nebo o deset tisíc hlasů. V obou případech získáte všechny hlasy volitelů. Tato skutečnost pak vede k rozdělení Spojených států na takzvané Red, Blue a Swing states. Co to znamená?

1. Red states – státy, které tradičně volí červeně značené republikány, jedná se typicky o konzervativnější, rurální státy: Nebraska, Kentucky nebo Tennessee;
2. Blue states – státy, které zpravidla ovládají modře zbarvení demokratičtí kandidáti, zpravidla ekonomicky vyspělejší a lidnatější oblasti, kterým dominují velká města: Kalifornie nebo New York;
3. Swing States – státy, které jsou v kampani nejdůležitější, neboť zde není předem jasné, jaká strana zvítězí. Vede se o ně tedy největší souboj a probíhá zde naprostá většina kampaně. Bez nadsázky lze říci, že právě ony rozhodují o vítězi voleb. Minulé volby Biden zvítězil v šesti ze sedmi klíčových Swings States. Podaří se mu to však i letos? 

Neoblíbené kandidátské duo

S odstoupením bývalé velvyslankyně při OSN Nikki Haley (republikáni), která se také ucházela o prezidentský úřad, je prakticky jisté, že se opět dočkáme souboje dua Joe Biden (81) a Donald Trump (77). Mnoho voličů na obou stranách politického spektra však není s tímto výběrem spokojeno. Biden se potýká s problémy s pamětí a nedostatkem vitality, zatímco proti Trumpovi stojí 91 kriminálních obvinění ve čtyřech různých amerických státech.

Mnoho voličů mluví o volební nabídce jako o souboji „senilního dědy a trestně stíhaného šílence“. Objektivně vzato je s podivem, že 336 milionová země nevyprodukovala žádné oblíbenější a mladší kandidáty, v éře před Trumpem a Bidenem se jí to pravidelně dařilo. „Dva ze tří prezidentů před Donaldem Trumpem – tedy Clinton a Obama – byli v době zvolení do úřadu čtyřicátníci,“ podotkl pro magazín Forbes politolog a amerikanista Jan Hornát. 

Joe Biden (demokrati)

Není příliš způsobů, jakými Joe Biden může vyřešit svůj největší problém – pokročilý věk. Studie New York Times zjistila, že dokonce i většina Bidenových voličů z roku 2020 zastává názor, že na efektivní prezidentování už je prostě příliš starý. Pády ze schodů a z kola, zaměňování Egypta s Mexikem a citování telefonátů s dávno mrtvými Evropskými lídry nejsou pro prezidenta dobrou vizitkou.

Pár dní zpátky se ovšem událo něco velmi nečekaného. Biden na tradičním americkém projevu O stavu unie (State of the Union Address – SOTU) působil energeticky, více než hodinu mluvil souvisle a smysluplně, reagoval na ironické poznámky republikánských oponentů a chvílemi až téměř křičel. Jak stručně napsala CNN: „Tahle verze Joe Bidena by mohla Donalda Trumpa porazit.“ Nelze však soudit, zda se jednalo pouze o jednorázový úkaz, nebo o předzvěst následujících měsíců.

Donald Trump (republikáni)

Ačkoliv sám Donald Trump už má také vysoký věk, jeho největší problém leží jinde. Jedná se totiž o prvního prezidenta USA, který kdy byl obžalován z trestného činu. Lhaní o hodnotě majetku, snaha o manipulaci volebních výsledků a pokus o vzpouru 6. ledna 2021 a tento výčet zdaleka nezahrnuje všechna obvinění, kterým Trump čelí. V případě, že by byl shledán vinným, stal by se tím podle průzkumů pro mnoho republikánských voličů nevolitelným.

Trumpovi však paradoxně trestní obvinění zvýšila popularitu. Staví se do role mučedníka, který je stíhán v politicky motivovaných soudních procesech. Navozuje v části populace pocit, že také představuje „oběť systému“, který ovládají politické elity, jež se mu teď snaží zabránit v kandidatuře.  

Co lze očekávat?

V případě znovuzvolení Bidena by se toho moc nezměnilo. V zahraniční politice se patrně dočkáme udržení stávajícího kurzu transatlantického spojenectví, trvající podporu Ukrajiny a proaktivní roli USA v řešení světových problémů. Doma by se pak zaměřil na práva LGBTQ+ lidí, problémy mladých, investice do infrastruktury a změnu klimatu.

Oproti tomu návrat Trumpa do úřadu by mohl přinést mnohé změny. Trump se nechal slyšet, že by válku na Ukrajině vyřešil za jeden den a nebránil by spojence v NATO, kteří neinvestují dohodnutá dvě procenta HDP na obranu. Mezi ty mimochodem stále patří i Česko. Na domácí scéně by se soustředil na kontrolu ilegální migrace z Mexika, zavedení cla na zahraniční výrobky, potlačování práv LGBTQ+ lidí a odstoupení od klimatických závazků.