Ukázalo se to již po vypuknutí ruské invaze na Ukrajině v únoru loňského roku, teď jsme svědky stejného u teroristického útoku hnutí Hamas na Izrael a následné odvety ozbrojených sil židovského státu. Ihned po útoku teroristů sociální sítě doslova zaplavily nejrůznější názory, komentáře, jež po čase jako obyčejně přerostly ve střet dvou světů, pohledů přes něž – alespoň pro jejich vyznavače – nejede vlak.

Nekonečný internetový prostor zaplevelený informačními poruchami v čele s dezinformacemi dal mnohým pocit, že s nekonečností informačních jednotek by se přeci měli vyjádřit ke všemu, co se jich samotných dotýká. Proč ale tvrdíme něco o něčem, přestože naše znalosti daného jsou často pohříchu přinejmenším povrchní?

Vysvětlení se dá najít celá řada. Situaci na sociální síti X vystihl politolog z Fakulty sociálních věd UK Jan Charvát: „Je v pořádku říct: nevím. Je v pořádku říct: téhle problematice nerozumím. Je v pořádku říct: na tohle nemám názor.“ Když se mne lékař zeptá, kterou ze dvou vakcín si přeji aplikovat bez dalších podrobností, jen stěží dokážu odborně vyhodnotit, co bude lepší volba. U válečných konfliktů i jiných jevů tomu není jinak.

Jako lidské bytosti máme zakořeněné, že se musíme projevovat, respektive na sebe různými způsoby upozorňovat. Základní antropologická poučka zní, co se projevuje, je živé. Neustálé vpouštění názorů do internetového bazénu se dá lidsky pochopit, v situacích, jako jsou války nebo celé planetě z nedávné doby známá pandemie, ale působí spíše destruktivně, neboť posiluje společenskou polarizaci a zavdává k nedůvěře mezi lidmi.

„Jestli v současné debatě něco chybí, nejsou to názory, ale pokora,“ tato věta stojí v závěru již citovaného Charvátova příspěvku. Nikdo nejsme odborníkem na všechno a svět se svým nekonečným bohatstvím naopak dává možnost obsáhnout pouze jeho omezenou část. Skutečným uměním však zůstává přiznat si, že někdy bývá lepší naslouchat a lépe poznávat, než slepě vykřikovat. Z vlastní zkušenosti si dovolím váženým čtenářkám a čtenářům poradit před každým kliknutím na tlačítko sdílet hluboký nádech a výdech, to by nám všem mělo pro začátek postačit.

Nedělní tečka je nový pravidelný týdeník Studentských listů, který vychází v neděli v poledne. Redaktor Jakub Hříbek se v něm zamýšlí nad nejdůležitějšími (nejen politickými) událostmi uplynulého týdne, stejně jako nad zdánlivými běžnostmi všedních dní.