Už je to tady! V Evropě už volby do Evropského parlamentu začaly, v Česku se volební místnosti otevřou v pátek. Že pořád nevíte, komu to hodit? Tak se společně s námi podívejte se na náš přehledný souhrn programů hlavních stran a hnutí kandidujících v letošních eurovolbách.

Nejprve upozorníme na samotný termín voleb. Zatímco v Nizozemsku a Spojeném království mohou voliči hlasovat ve čtvrtek a v ostatních státech v pátek, sobotu či neděli, v Česku jako v jedné z mála zemí hlasujeme ve dvou dnech.

Volební urny budou oprávněným voličům k dispozici v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Do své volební místnosti ve vašem bydlišti (volební okrsek je uveden na obálce, ve které jste dostali hlasovací lístky – většinou se jedná o nejbližší školu či kulturní dům) si vezměte především občanku či jiný doklad totožnosti (cestovní pas). Hlasovací lístky dostanete na místě, vzít si je však můžete také.

Nezapomeňte, aby byla volba platná, musíte do úřední obálky vložit pouze jeden hlasovací lístek. Na kandidátce můžete dát přednostní (preferenční) hlas dvěma kandidátům. Pokud zakroužkujete více kandidátů, nepřihlíží se k žádnému, jiná úprava volebního lístku nemá na posuzování hlasu vliv.

Nyní se už ale pojďme dostat k samotným stranám a hnutím. Do našeho srovnání jsme vybrali 10 hlavních stran a hnutí, které se dlouhodobě umisťují na odpovídajících místech v průzkumech.

1. ANO 2011

Dle průzkumu nejsilnější hnutí ANO 2011 vyrazilo do kampaně před evropskými volbami s ústředním sloganem „Česko ochráníme. Tvrdě a nekompromisně“ i se známými červenými čepicemi s nápisem „Silné Česko“. Je tak jasné, že kandidáti v čele s europoslankyní Ditou Charanzovou budou prosazovat spíše euroskeptické směřování Česka, například co se přerozdělování uprchlíků týče. Hnutí se chce zaměřit na lepší ochranu před ilegální migrací, také chce předat více pravomocí samotným státům a posílit roli Evropské rady. Za nepřijatelné považuje ANO problém dvojí kvality potravin, zasadit se chce rovněž o reformu eurozóny, i když v této oblasti nemají europoslanci žádný vliv. Přijetí eura není podle hnutí „na stole“.

2. ODS

Již tradičně euroskeptičtější přístup zvolila i ODS, která se přetahuje s Piráty o druhé místo v průzkumech. Lídrem kandidátů je stálice Jan Zahradil, který je europoslancem již od prvních eurovoleb v Česku v roce 2004, letos pak také kandidátem třetí nejsilnější frakce Evropských konzervatistů a reformistů na předsedu Evropské komise. ODS volí dle svých slov „eurorealistický“ přístup – chce zdůraznit roli členských států, omezit roli evropských institucí (zejména Komise) a nechat státy, aby si zvolily svoji hloubku evropské integrace. ODS prosazuje rovněž zastropování dotací pro velké podniky, přijetí eura pak má být podle strany dobrovolné.

» Kdo zastupoval Česko posledních pět let v europarlamentu?

3. Piráti

Piráti nyní nemají zástupce v Evropském parlamentu, po volbách se nejspíše přidají k frakci Zelených, případně se budou spolupodílet na vytvoření nějaké nové. Lídrem Pirátů pro eurovolby je Marcel Kolaja, manažer v softwarové firmě a expert na opensource technologie. Piráti si ve svém volebním programu s podtitulem „Evropa potřebuje Piráty“ stanovili 20 priorit. Hlavní téma jejich volebního programu jsou nepřekvapivě autorská práva a digitální agenda, zasadit se chtějí o větší transparentnost. Kromě toho volají po méně byrokratické Evropě, usilovat chtějí i o řešení dvojí kvality potravin. Jejich dalšími prioritami je rozvoj infrastruktury, podpora Erasmu či spravedlivé pracovní podmínky. Piráti upozorňují na autoritáře potlačující demokracii, diktátory a extremisty, klasicky pak dávají důraz na princip zdanění firem v místě jejich skutečného podnikání. Věnují se rovněž podpoře udržitelného zemědělství, omezením dotací pro agrokorporace, řešení sucha a dalších dopadů klimatické změny.

4. SPD

SPD nemá v europarlamentu žádné zástupce, pravicové populistické hnutí se v něm ale zařadí do frakce nacionalistických stran a hnutí. Lídrem kandidátky je povoláním lékař a bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD v letech 1998 až 1999 Ivan David. Hnutí SPD, které jinak propaguje odchod České republiky z EU, prosazuje zrušení Lisabonské smlouvy a novou spolupráci rovnoprávných národních států, zejména Visegrádské skupiny. Na druhou stranu ale podporuje společný trh a svobodný pohyb občanů států Evropy. SPD prosazuje projekty dopravní a energetické infrastruktury, spolupráci v boji s teroristy a mezinárodním zločinem. Ani v EP nechce zapomenout na prosazení principu přímé demokracie, vymezuje se pak proti migraci a islamizaci Evropy. Ve svém programu pak odmítá přijetí eura a podporuje vymáhání válečných reparací po Německu. Většina těchto bodů ale nejsou vůbec v kompetenci poslanců Evropského parlamentu.

» Socialisté i konzervativci. Jaké jsou politické frakce v europarlamentu?

5. KSČM

KSČM je v Evropském parlamentu součástí frakce Evropské sjednocené levice – severské zelené levice, naposledy získala tři mandáty. Letos jdou komunisté voleb v koalici s menšími radikálně levicovými stranami pod názvem „Česká levice společně“. Kandidátku KSČM vede europoslankyně Kateřina Konečná. Komunisté volají po jiné, lepší, demokratizované a socializované Evropě a EU, která bude v zájmu lidí. Strana se zasazuje o vyřešení dvojí kvality potravin, odmítá vstup do eurozóny a zabývá se daňovými ráji a nadnárodními korporacemi. KSČM vyzývá k prohloubení sociálního rozměru EU, například v podobě prosazení evropské minimální mzdy a vytvoření evropského důchodového programu. Strana volá také po celoevropské ochraně klimatu a větších rozhodovacích právech pro samotné občany.

6. ČSSD

ČSSD naposledy získala v eurovolbách čtyři mandáty, v rámci Evropského parlamentu se pak řadí k Progresivní alianci socialistů a demokratů. Lídrem ČSSD pro volby do Evropského parlamentu je Pavel Poc, který je europoslancem za ČSSD od roku 2009. Mottem kampaně strany je „Pro férovou Evropu“. Tím mají sociální demokraté na mysli především stíraní rozdílů mezi evropskými mzdami, v kvalitě potravin a jiného zboží na evropském trhu nebo mezi sazbami mobilních operátorů. S přijetím eura chce ČSSD počkat, zasazuje se naopak u větší zapojení zdravotních systémů členských států. Zároveň odmítá kvóty a přerozdělovací systém, v bezpečnosti chce prosadit větší spolupráci evropských zemí, například v rámci evropského obranného fondu. Na závěr se pak věnuje nutnosti zabránit omezení práva na zbraň.

7. KDU-ČSL

Křesťanské demokraty, kteří jsou součástí Evropské lidové strany, vede europoslanec Pavel Svoboda. KDU-ČSL prosazuje program s názvem „Pro lepší Evropu“. Jedním z jeho hlavních témat je bezpečnost – tu chce strana posílit zlepšením a prohloubením policejní a bezpečnostní spolupráce, nikoli však na úkor NATO. Lidovci akcentují také potřebu podpory rodinné politiky ze strany EU, odmítají genderovou ideologii a navrhují nastavení společné zemědělské politiky ve prospěch ČR a s ohledem na ekologii, udržitelnost a boj proti suchu. Strana se zmiňuje i o dvojí kvalitě potravin.

8. TOP 09 a STAN

Koalice Spojenců pro Evropu tvoří TOP 09 a Starostové a nezávislí s podporou Zelených a regionálních partnerů. První dvě pozice obsazují předseda TOP 09 Jiří Pospíšil a europoslanec z hnutí STAN Stanislav Polčák. Jedním z ústředních témat koalice je posílení společné ochrany hranice EU, dále pokračování protiruských sankcí EU a jejich zpřísnění po vzoru USA (i když o sankcích europoslanci nerozhodují). TOP 09 se STAN chtějí prosadit tvrdší boj proti daňovým únikům, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku či přistoupení ČR k Paktu euro plus zajišťující účast na summitech eurozóny (o ní také rozhodují členské státy). V určitých oblastech, jako je společná zemědělská politika či potravinová legislativa, chce koalice ponechat rozhodování na základě principu subsidiarity.

» Politici musí lidi přesvědčit, že eurovolby mají dopad, říká Radko Hokovský

9. HLAS

Hnutí HLAS založil místopředseda Evropského parlamentu a bývalá jednička hnutí ANO ve volbách před pěti lety Pavel Telička. HLAS se chce zasadit o ochranu vnějších hranic, zabezpečení kybernetického prostoru, další rozvoj a posílení jednotného trhu či řešení problému dvojí kvality potravin. Prioritními tématy hnutí jsou ochrana klimatu, zemědělské dotace a odbourání zbytečné regulatorní a administrativní zátěže.

10. Evropa společně

Hnutí Evropa společně vede do eurovoleb bývalý europoslanec zvolený za TOP 09 Jaromír Štětina, který je hlavní tváří kandidátky. ESO upozorňuje na zhoršující se bezpečnostní situaci v okolí Evropské unie (Ukrajina či Sýrie), prosazovat pak chce prohlubování vnitřního trhu, digitalizaci vnitřního trhu a více investic do vědy a výzkumů. Zvláštní kapitolu věnuje ESO sociální politice včetně rovnosti pohlaví a inkluzi handicapovaných a jinak znevýhodněných lidí.