Na začátku svého působení byli na okraji politického spektra, brzy už ale můžeme uvidět Českou pirátskou stranu třeba i na Úřadu vlády. Piráti vznikli téměř před 10 lety, ale do Poslanecké sněmovny se probojovali až v posledních volbách. Momentálně jsou třetí nejsilnější partají a s entuziasmem a energií bojují s ODS o pozici druhé nejsilnější politické síly.
Vznik strany
Česká pirátská strana vznikla v rámci vlny dalších pirátských partají po celé Evropě po zatýkání zakladatelů The Pirate Bay, největší světové databáze torentů, v červnu 2009. Výzvu k založení publikoval programátor Jiří Kadeřávek. Postupně se začaly formovat petiční skupiny a na konci května byly podány potřebné podpisy na Ministerstvo vnitra k registraci strany. Ke schválení došlo oficiálně 17. června 2009.
Ustavující fórum strany bylo svoláno ještě ke konci června 2009, předsedou byl zvolen specialista na IT Kamil Horký, mezi místopředsedy se pak kromě duchovního otce strany Jiřího Kadeřávka ocitl také Ivan Bartoš. Ten se během roku vypracoval a na konci října 2009 na 1. zasedání celostátního fóra Pirátů získal funkci předsedy. Obhájil ji o rok později.
Rok 2012 byl pro české Piráty důležitým. V dubnu pořádala strana v Praze konferenci Pirátské internacionály, kde si přes 200 zástupců pirátských stran z celého světa vytyčily cíle včetně spolupráce při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.
Do senátních voleb v roce 2012 postavili Piráti tři kandidáty, jednoho z nich ve spolupráci s dalšími politickými stranami. A právě Libor Michálek, kandidát koalice Pirátů, Strany zelených a KDU-ČSL, byl v obvodě Praha 2 zvolen ve druhém kole senátorem. Čeští Piráti se tak stali první pirátskou stranou na světě, která získala zástupce v celonárodním orgánu.
Další úspěchy si Piráti připsali v komunálních volbách v roce 2014. V pražském zastupitelstvu brali po čtyřech mandátech, v Mariánských Lázních pak dokonce volby vyhráli a obsadili pozici starosty. Celkem získali Piráti 34 zastupitelů ze své vlastní strany nebo v rámci společné kandidátky.
Vzestup a vstup do PS
Přestože byla ČPS vlajkovou lodí pirátských stran, na úspěch v hlavních volbách stále čekala. V dubnu 2016 se po dvouleté pauze vrací do role předsedy Ivan Bartoš a postupně začíná chystat kampaň do voleb do Poslanecké sněmovny. Už v té době bylo jasné, že budou rámovány vzestupem vládního hnutí ANO, poklesem ČSSD a pravděpodobným částečným zmátořením ODS.
Přesto ještě během roku 2017 průzkumy ukazovaly, že Piráti dopadnou jen o něco lépe než při minulých volbách v roce 2013 (2,66 %). Například průzkum společnosti STEM na konci června 2017, tedy čtyři měsíce před volbami, dával Pirátům 4 %, CVVM dávalo straně ve stejném měsíci ještě o procento méně.
Kampaň ovšem začala kulminovat až v následujících měsících a Piráti v ní zabodovali. Známý je jejich vězeňský autobus, se kterým kandidáti projížděli města po celé republice. Nátěr na něm připomínal různé české politické kauzy – viděn byl šéf hnutí ANO Andrej Babiš znázorňující kauzu Čapí Hnízdo, David Rath, kontroverzní prodej OKD tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky, tehdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek s kauzou nákupu padáků a letadel do Armády ČR a kauza Jany Nagyové/Nečasové, která způsobila v roce 2013 pád české vlády. Mottem celé kampaně byla věta „Pusťte nás na ně!“.
Taktika se nakonec vyplatila a Piráti skončili s 10,79 % na pozici třetí nejsilnější strany. Získali stejně mandátů jako čtvrtá SPD, totiž 22. Po volbách se zařadili do opozice a kritizovali sestavování vlády, jež nakonec skončila kompletně v područí hnutí ANO.
V senátních volbách v roce 2018 získala strana jednoho senátora – na Praze 8 byl zvolen Lukáš Wagenknecht, Libor Michálek mandát naopak v souboji s Markem Hilšerem neobhájil. V komunálních volbách uspěli Piráti ve většině velkých měst, v Praze získali 13 mandátů a v rámci povolebních vyjednávání s uskupeními Praha sobě a Spojené síly pro Prahu sestavili koalici, v jejímž čele stanul pirátský zastupitel Zdeněk Hřib. Ze 65 křesel jich koalice ovládá 39.
Program strany
Sám Ivan Bartoš řekl, že považuje rozdělení politického spektra na levici a pravici za přežité. Své ekonomické postoje strana popisuje jako středové, společenské postoje pak jako liberální. Mezi klíčové hodnoty programu uvádí strana na svých stránkách kontrolu moci a mocných, zjednodušení státu pomocí technologií, ochranu občanů před šikanou a obranu svobody.
Co se týče ekonomické politiky, v některých oblastech patří Piráti spíše do středopravého spektra – chtějí zavést stejnou sazbu celkového zdanění práce včetně odvodů pro všechny příjmové skupiny a zjednodušit daně a odvody živnostníků. Zároveň však chtějí podpořit sektorovou daň pro banky (podobně jako KSČM nebo ČSSD), telekomunikace, vodárny a další společnosti, které odvádí svůj zisk do zahraničí. Omezení EET, kontrola odvádění zisků do zahraničí, nepodpoření nezodpovědného zadlužování budoucích generací a legalizace konopí včetně jeho zdanění ukazuje na skutečně středové postavení strany.
V domácí politice se Piráti zaměřují na kontrolu politické moci, transparentnost, osobní odpovědnost politiků, boj proti korupci a přílišné moci lobbistů velkých korporací. Důraz dává strana rovněž na práva LGBT komunity, odstranění rozsáhlých státních dotací, které podporují fosilní paliva, podporu vědy a průzkumu, větší platy pro učitele či účast veřejnosti na demokratickém rozhodování za pomocí referend.
Strana podporuje členství v Evropské unii, větší integraci a zároveň potřebu reformy, zejména v souvislosti s omezením byrokracie, boji proti nesmyslným dotacím a plýtváním. Přestože se objevily některé názory uvnitř strany kritizující NATO, strana podporuje členství v Alianci, ale připomíná, že mise mimo území členských států by vždy měly probíhat za podpory Spojených národů.
Piráti kritizují režimy v Rusku a Turecku, podporují sankce proti Moskvě a odmítají vývoz zbraní do Saúdské Arábie, která intervenuje v Jemenu. Stavěli se také proti povinným kvótám, ale upozorňují, že se musí rozlišovat mezi ekonomickými migranty a skutečnými uprchlíky.
Program do květnových voleb do Evropského parlamentu zveřejnili Piráti pod záštitou Evropské pirátské strany. Řešit chtějí demokratický deficit (malé zapojení občana v rozhodovacím procesu), decentralizaci, prosazení principu subsidiarity (přenechání rozhodování o místních záležitostech národním a místním orgánům členských států). Podporují reformu autorských práv (staví se proti nedávno schválené směrnici), větší využití technologií, inovací a šetrnou politiků vůči životnímu prostředí.
Budoucnost
Piráti se zatím nemusí na rozdíl od svých soupeřů ODS (vyloučení Václava Klause ml.) či SPD (odchod poslanců ze strany) řešit spory uvnitř strany, Ivan Bartoš vystupuje jako předseda jednotné partaje. Voliče přebrali a přebírají od středopravých liberálních stran jako TOP 09 či STAN, zčásti pravděpodobně také od KDU-ČSL, ODS nebo od nespokojených voličů ČSSD a ANO z městských vrstev.
V průzkumech Piráti pravidelně stoupají a bojují s ODS o pozici druhé nejsilnější strany. Předseda Bartoš už vyhlásil útok na pozici premiéra, a byť se zdá prozatím nereálné, že by jeho strana mohla soupeřit o první místo s hnutím ANO, není vyloučené, že může v budoucnu vést koaliční spolupráci na bázi „všichni proti Babišovi“.
Tak či onak jsou Piráti, kteří v červnu oslaví desáté výročí od vzniku strany, jednou z nejsilnějších opozičních stran, ne-li tou nejsilnější, na českém politickém spektru. Oproti tradičním stranám jsou mladou partají a reprezentují ji relativně mladí lidé. Právě mládí a dravost stranický program i prezentaci reprezentují asi nejlépe a právě mládí a dravost může partu okolo Ivana Bartoše vynést až na Úřad vlády.
