Po předchozím dílu, ve kterém jsme představili předsedy největších parlamentních stran, se dnes podíváme na menší parlamentní strany a hnutí a ostatní důležité partaje, které ač v Parlamentu nejsou, jsou stále relativně silnými politickými hráči.
Marek Výborný byl zvolen předsedou KDU-ČSL v březnu letošního roku. Mimo funkci předsedy vykonává mandát poslance, zastupitele Pardubického kraje a města Heřmanův Městec. Ve funkci vystřídal Pavla Bělobrádka a pokračuje v jeho konzervativní středové politice. Je aktivním členem římskokatolické církve a ve svém domovském městě působí či působil v minulosti jako trenér, jednatel pěveckého sboru či akolyta.
Jiří Pospíšil býval členem ODS, než přestoupil do TOP 09. Taktéž byl opakovaně ministrem spravedlnosti a jednou místopředsedou sněmovny. Momentálně vykonává mandát zastupitele na pražském magistrátu, poslance Evropského parlamentu a předsedy TOP 09. Ve funkci předsedy nahradil Miroslava Kalouska, pod jehož vedením se TOP 09 propadla až na 5 % získaných hlasů, tedy na hranici vstupu do Sněmovny. Jiří Pospíšil dovedl TOP 09 k relativnímu úspěchu ve volbách na pražský magistrát a společně s Piráty a hnutím Praha sobě vytvořil koalici, která v Praze dne vládne s pirátským starostou. Objevují se však hlasy kritizující jeho vedení strany a relativní neaktivitu v celostátní politice. Pospíšil nedávno oznámil, že se na podzimním celostátním sněmu už o funkci předsedy TOP 09 ucházet nebude.
Vít Rakušan nahradil ve funkci předsedy hnutí STAN Petra Gazdíka v dubnu 2019. Je poslancem, zastupitelem Středočeského kraje a zastupitelem města Kolín. V politice začal jako nestraník a následně se přidal ke hnutí STAN. V roce 2016 byl vybrán do žebříčku 100 největších inovátorů střední a východní Evropy časopisem The Financial Times. Jeho kandidaturu na předsedu hnutí předcházelo vedení celostátní volební kampaně v komunálních volbách roku 2018. V Kolíně získal se svým vlastním hnutím rekordních 62 % hlasů a byl zvolen starostou. Na tuto funkci však následně v roce 2019 rezignoval.
Tomáš Pajonk nahradil ve funkci předsedy Petra Macha u Strany Svobodných v roce 2017. Je zastupitelem Zlínského kraje a neúspěšně kandidoval jak do Poslanecké sněmovny, tak do Evropského parlamentu. Je kritikem Evropské unie a prosazuje koncept českého vystoupení z EU. Na rozdíl od ostatních předsedů podobných euroskeptických uskupení se však staví kladně k právům menšin, především homosexuálů, a opakovaně je podpořil.
Petr Štěpánek je předsedou Strany zelených, kterým byl zvolen po rezignaci Matěje Stropnického po totálním fiasku ve volbách. Býval pražským radním i zastupitelem a starostou Prahy 4, dnes však nezastává žádné politické funkce. V devadesátých letech se podílel na vyjednávání o vstupu ČR do EU a později v raném 21. století o přistoupení k Aarhuské smlouvě (smlouva o právech veřejnosti na přístup k informacím a účasti na rozhodování veřejnosti při ochraně životního prostředí). V Praze se zasloužil o několik ekologických kroků jako například tvorba chráněných oblastí na území města či ekologizace Malešické spalovny.
Václav Klaus mladší je zakladatelem a prvním předsedou hnutí Trikolóra. Nové hnutí plně reflektuje politické názory jeho předsedy, tedy silný euroskepticismus, populismus, apel na selský rozum a základní city, tradiční rodinu a konzervatismus. Syn našeho bývalého prezidenta Václava Klause byl až do letošního roku členem ODS, tedy strany, kterou jeho otec založil. Předsednictvo ODS ho však vyloučilo poté, co se opakovaně vyjádřil ve stylu, který byl podle předsednictva neslučitelný s hodnotami strany. Točí se kolem něj mnoho kontroverzí a lživých výroků. Příkladem může být jeho tvrzení, že otec Karla Schwarzenberga kolaboroval s nacisty, že Lidové noviny nejsou nezávislým médiem a žádost o zrušení inzerce gymnázia PORG v těchto novinách, na kterém dělal ředitele (proti čemuž vznikla na gymnáziu PORG studentská petice) či jeho výrok v Poslanecké sněmovně, že schvalování nařízení EU je stejné, jako když židovské výbory debatovaly, koho pošlou příštím transportem do plynu. Následně byl vyloučen z ODS a Poslanecká sněmovna jej odvolala z předsednictví školského výboru.