Komunisté jsou jednou z nejstarších, ale také nejkontroverznějších stran na českém politickém spektru. V posledních volbách propadli, ale i přes to se k nim stále přidávají relativně mladí lidé.
Komunistická strana Čech a Moravy vznikla přerodem z Komunistické strany Československa, která v ČSR totalitně vláda mezi lety 1948 a 1989. Její tyranie byla ukončena Sametovou revolucí a od té doby se náš stát přerodil v prosperující demokracii. Členové KSČM se však dodnes hlásí nejen k onomu totalitnímu režimu, ale mnozí, jako například Marta Semelová, se hlásí ke stalinismu, tedy ideologii krvavé vlády jednoho muže, kterou praktikoval v SSSR diktátor Josif V. Stalin.
Od roku 1989 komunisté nebyli v žádné vládě, v některých místech si však zachovali relativně silou pozici v komunálních volbách, především v severních Čechách či Slezsku. Nedávno také svými hlasy podpořili druhou vládu Andreje Babiše a dostali se tak velmi blízko k vládní moci. Trend však nepokračoval a vláda ANO a ČSSD se v mnohém s komunistickým programeme neshodne.
Obecně by se komunisté dali zařadit na extrém levého spektra, konkrétně k marxistické ideologii. Mnohé jejich programové body totiž hlásají silný sociální stát a mnohé další jsou extrémní svým případným vlivem na svobodu, práva občanů a pozici ČR ve světě. Dostáváme se tak k typickým extremistickým paradoxům jako podpoření obranyschopnosti země a zároveň omezení zahraničních misí a „zbytečné militarizace“. V této oblasti také komunisté hlásají zavedení branné povinnosti a vlastenecké výchovy.
Dále prosazují zavedení jediné státní zdravotní pojišťovny, stavbu družstevních bytů, jsou proti členství v NATO a EU a odmítají přijímání nařízení od EU. Požadují také zavedení progresivní daně, podporu učňovských oborů a porodnosti, zvyšování minimální mzdy, důchodů a sociálních dávek či vyšší spolupráci ČR se zeměmi na východ, převážně s Ruskem a Čínou.
Současným předsedou strany je Vojtěch Filip a výraznými osobnostmi jsou například Zdeněk Ondráček (proslavený svojí rolí při potlačování demonstrací v roce 1989), Stanislav Grospič (předseda mandátového a imunitního výboru) či Kateřina Konečná (europoslankyně).
Poslední volební průzkum společnosti Sanep přisoudil komunistům zisk 6,1% hlasů při 60% volební účasti a potvrdil tak jejich preferenční pád, kdy jim mnohé voliče vysává SPD či vládní hnutí ANO.
