Dnes je tomu přesně 72 let ode dne, kdy byla v Moskvě založena tzv. Rada vzájemné hospodářské pomoci. Možná už jste o ní někdy slyšeli pod zkratkou RVHP. Víte však, o co jde? A proč byla pro Československo důležitá?
Když skončila v Evropě v květnu 1945 druhá světová válka, začali někteří politici poukazovat na rostoucí vliv Sovětského svazu, zejména pak v zemích východní Evropy, kterou sověti osvobodili. V březnu 1946 pronesl bývalý (a také budoucí) ministerský předseda Spojeného království Winston Churchill známou fultonskou řeč. Během ní použil termín železné opony, která se podle něj „spustila napříč kontinentem od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu“. V poválečném světě se nakonec vytvořily dvě sféry – americká (západní) a sovětská (východní). Československo se po komunistickém puči v únoru 1948 definitivně připojilo k sovětskému bloku. Dělila je právě zmíněná železná opona.
Američané mezitím spustili v dubnu 1948 v západní Evropě tzv. Marshallův plán, který měl za cíl pomoci k hospodářské obnově zničené Evropy. Spojené státy na něj vyčlenily neuvěřitelných 13 miliard dolarů.
Země východního bloku včetně Československa však tento plán odmítly a místo toho se upnuly k Sovětskému svazu. A právě ten se v počátkem roku 1949, konkrétně 5. ledna, rozhodl založit Radu vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). RVHP měla být sovětskou odpovědí na Marshallův plán, od 50. let pak na Evropské hospodářské společenství (předchůdce EU). Zároveň měla sjednotit socialistické země v boji proti Západu a připoutat je jak ekonomicky, tak politicky k Sovětskému svazu.
Zakládajícími členy byly Bulharsko, Československo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Albánie (do roku 1961), Německá demokratická republika a samozřejmě Sovětský svaz. V roce 1962 se stalo členem i Mongolsko, v roce 1972 Kuba a roku 1978 Vietnam. Od roku 1964 spolupracovala s RVHP i Jugoslávie.
Již roku 1949 byla schválena tzv. sofijská usnesení zakazující a přísně kontrolující zahraniční obchod členů RVHP se Západem. RVHP koordinovala vzájemný obchod členských zemí a hospodářskou pomoc. Do roku 1953 prosazovala RVHP především kurs rozvoje těžkého a vojenského průmyslu.
Pro Československo, které patřilo společně se SSSR k hospodářsky nejvyspělejším zemím celého bloku, se nejednalo o příliš výhodné členství, ostatní státy z něho však těžily více. Přesto se po problémech na konci 80. let a postupném přeorientování jejích členů na obchod se Západem, který byl umocněn koncem Sovětského svazu, organizace rozpadla. Poslední zasedání se konalo 28. června 1991 v Budapešti, kde se členové dohodli na rozpuštění do 90 dnů.
