Přesně před 88 lety se Adolf Hitler stal německým kancléřem. Do funkce byl jmenován prezidentem Paulem von Hindeburgem na popud průmyslníků a Franze von Papena, vlivné postavy tehdejší německé politiky.
Příběh jmenování Hitlera do funkce kancléře začíná v roce 1919, kdy se mladý Adolf Hitler po návratu z první světové války přidal do nové bavorské strany DAP (Deutsche Arbeiterpartei). V ní vynikl jako skvělý řečník a manipulátor. Straně přinesl všeobecnou známost, jeho projevy byly navštěvované davy lidí.
V roce 1920 se strana přejmenovala na NSDAP (Nazionalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei). V Bavorsku její sympatizanti vyvolávali nepokoje a střety s komunisty. Hlavními programovými body totiž byly antimarxismus, antisemitismus a zrušení versailleského systému (více v tomto článku).
O tři roky později došlo ke slavnému pivnímu puči. Adolf Hitler se v čele NSDAP a jednotek SA (Sturmabteilung, ozbrojené křídlo NSDAP) pokusil převzít politickou moc v Bavorsku a následně celém Německu. Puč se však nezdařil a byl rázně potlačen. Adolf Hitler a další organizátoři (včetně slavného generála Ericha Ludendorffa) byli postaveni před soud. Ten však Hitler natolik ovládl svými řečmi a projevy o zločinnosti Výmarské republiky (tehdejší Německo) proti jejímu lidu, že dostal jen pět let vězení a neodseděl si ani rok.
Ve vězení sepsal svoji knihu Mein Kampf (Můj boj). Ta se stala extrémně populární a přinesla NSDAP velkou míru uznání mezi Němci. V druhé polovině dvacátých let získávala strana pár procent hlasů ve volbách do Reichstagu. Vše však změnila ekonomická krize. Nacisté vystřelili na pozici nejsilnější strany v Reichstagu a Hermann Göring byl zvolen jeho předsedou. Nyní již nestálo Hitlerovi nic v cestě. Skrze politické machinace obešel své protivníky a 30. ledna 1933 byl jmenován kancléřem.
Následovalo naprosté ovládnutí německého zákonodárného i justičního systému, zákaz ostatních stran a sloučení pozice kancléře a prezidenta. Německo spadlo od velmi křehké demokracie do tuhé totality, totality, která vedla k nejkrvavějšímu konfliktu v dějinách. Totality, která, ať už pravicová nebo levicová, se už nikdy nesmí opakovat.
