V pomyslném a nakonec ne až tak důležitém souboji předvolebních průzkumů se začíná něco měnit. Od jara první koalice Pirátů a STAN pokračuje v poklesu, zatímco konkurenční blok Spolu a hnutí ANO dál stoupají. V průzkumu Medianu z minulého týdne by už premiér Andrej Babiš opět vyhrál. Proč to ale nakonec může být úplně jedno?
Předvolební průzkumy vždy neodrážejí realitu, i tak jsou navíc spíš jen zajímavým vodítkem pro novináře a politické nadšence. Částečně však mohou ukazovat nálady voličů, zejména pokud jde o dlouhodobé trendy. Právě jim stojí za to věnovat pozornost, zejména když se zjevně začínají měnit.
Dosud první koalice Pirátů a STAN totiž nadále ztrácí, a to kvůli poklesu Pirátů, kteří by podle posledního modelu Kantaru získali samostatně jen 14 %. Dříve přitom zaznamenávali i přes 20 procent, od února však klesají. Stejně tak se snižuje celkový zisk dvoukoalice, která přišla o komfortní náskok a nyní vede před Spolu a ANO jen v rámci statistické chyby. V některých průzkumech pak o vedení přišla.
Minulý týden to potvrdily hned dva – nejprve ten od Kantaru, pak od agentury Ipsos. V prvním Bartoše s Rakušanem na druhé místo odsunul Andrej Babiš, ve druhém je přeskočily jak ANO, tak koalice Spolu. Rozdíly jsou ovšem minimální, o konkrétních výsledcích tak z nich příliš usuzovat nelze. Pro Piráty a STAN každopádně znamenají další zdvižený prst, v táboře Spolu naopak může zatím s kampaní vládnout spokojenost, stejně jako u Andreje Babiše, jehož pád v preferencích se definitivně zastavil.
Otázkou ovšem je, zda na výsledcích voleb vůbec záleží. Tedy aby nedošlo k nedorozumění – pokud by teď Andreje Babiše ve spánku ovládla rozpočtová zodpovědnost a rozhodl by se kvůli ní osekat důchody, nejspíš by ve volbách propadl a Zeman by ho nemohl nechat vládnout, i kdyby slíbil všechna jeho přání včetně Dukovan pro Rusy a padáka pro šéfa BIS Koudelku.
Pojďme ale pryč od snů Ivana Bartoše a Petra Fialy zpátky do reality. V té se zdá velmi pravděpodobné, že hnutí ANO bude mít v příští Sněmovně nejsilnější klub. Piráti, kteří se na vládnoucího hegemona v jednu chvíli dotahovali, totiž v průzkumech samostatných stran a hnutí značně ztrácejí. Všech pět stran ze dvou koalic už navíc oznámily, že utvoří samostatné poslanecké kluby.
Jediným, kdo tak může vyhovět nárokům prezidenta, který řekl, že pověří (což není žádný ústavní akt) sestavením vlády předsedu nejsilnější strany, je Andrej Babiš. To není překvapení, Zeman ho chce za premiéra (dokonce i za prezidenta) a přizpůsobuje tomu i svoje kroky. V nich není výslovně omezen Ústavou, ale vzhledem k tomu, že vláda musí získat důvěru Sněmovny, by měl vycházet z výsledku voleb a šancí stran sestavit koalici, a ne jmenovat premiérem třeba svého kamaráda (což tedy v případě Jiřího Rusnoka už udělal).
Pokud se však do října nestane nic přelomového, tak můžeme očekávat, že příští vládu bude (minimálně na začátku) sestavovat Andrej Babiš. Na tom – opět s výhradou žádné zásadní změny – nic nezmění ani ve výsledku málo významné posuny koalic a stran na prvních třech místech průzkumů tři měsíce před volbami.
Shrnutí politického týdne je seriál Studentských listů, ve kterém jeden z redaktorů každé pondělí komentuje politické dění v uplynulém týdnu.
