Další týden je za námi a na politické scéně se doma i ve světě událo spoustu zajímavých politických událostí a rozhodnutí. Jaké byly v minulých sedmi dnech ty hlavní?

22. dubna

• Nejméně osm jednotlivých útoků se stalo v neděli na různých místech Srí Lanky – mimo jiné ve třech katolických kostelech a třech luxusních hotelích – spáchalo sedm sebevražedných atentátníků z islamistické skupiny. Útok má na svědomí už 290 lidských životů, dalších nejméně 500 osob je zraněných. Mezi mrtvými je 32 cizinců, Češi nikoli.

23. dubna

• Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyrazil do Ruska, kde se setká s prezidentem Vladimirem Putinem. Informaci zveřejněnou minulý týden Kremlem potvrdila v pondělí oficiální severokorejská agentura KCNA. Přesný termín či témata jednání Pchjongjang nespecifikoval. Média již dříve označila za předpokládaný termín setkání 24. a 25. duben. Místem jednání bude pravděpodobně Vladivostok, kam se Kim vydá nejspíše typicky vlakem.

• Americký prezident Donald Trump v červnu zavítá na státní návštěvu do Spojeného království. Přijmout by ho během ní měla britská královna Alžběta II., píší britská média s odvoláním na vládní zdroje. Cesta nebyla ještě oficiálně potvrzena, Trump by ale měl vyrazit na ostrovy v rámci oslav 75. výročí vylodění spojenců v Normandii, při nichž navštíví i Francii. Trump byl v zemi již loni v červenci, tehdy však šlo o neoficiální návštěvu.

• Barmský nejvyšší soud zamítl v úterý poslední možné odvolání dvojice novinářů agentury Reuters, kteří psali o tématu pronásledovaného muslimského menšinového etnika Rohingů. Soud jim potvrdil sedmiletý trest vězení za držení tajných dokumentů. Devětadvacetiletý Ťjo Sou U a třiatřicetiletý Wa Lone strávili od svého zadržení v prosinci 2017 již přes 16 měsíců ve vazbě, předtím stihli zdokumentovat případ masakru v rohingské vesnici Indin, v níž vraždili barmští vojáci.

• Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček odmítl návrh budoucí ministryně spravedlnosti Marie Benešové (nestr. za ANO) na změnu zákona o státním zastupitelství, který by omezil funkční období nejvyššího žalobce na sedm let. Hamáček také zdůraznil, že pokud se bude ANO snažit odvolat současného nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, ČSSD z vlády odejde. „Pokud by se mělo hlasovat o odvolání nejvyššího státního zástupce, tak to bude poslední hlasování této vlády,“ zdůraznil Hamáček. „Byl by to pro nás důvod z vlády odejít,“ dodal. Babiš v rozhovoru pro deník Právo vyloučil, že by se chystalo Zemanovo odvolání. Hamáček odmítl i návrh Benešové omezit funkční období nejvyššího žalobce.

• Radikální republikánská organizace Nová IRA se v úterý přihlásila k zodpovědnosti za smrt novinářky Lyry McKeeové. Devětadvacetiletá žurnalistka byla zabita ve čtvrtek při nepokojích v severoirském Londonderry. Nová IRA tvrdí, že střelec patří mezi její dobrovolníky a vyjádřila „plnou a upřímnou” omluvu pozůstalým.  Tři desetiletí sektářského násilí v Severním Irsku mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány, které si vyžádalo přes 3600 obětí, ukončila na velikonoční Velký pátek v roce 1998 mírová dohoda mezi oběma znesvářenými stranami. Nová IRA velkopáteční dohodu odmítá.

• Vítězem voleb by podle dubnového modelu společnosti CVVM stalo hnutí ANO se ziskem 32 procent hlasů. ODS by měla 14 a Piráti s ČSSD shodně 12,5 procenta. Komunisté by získali 11, SPD šest procent hlasů. Další strany už by neuspěly – KDU-ČSL by získala čtyři procenta, STAN 3,5 a TOP 09 3. Jednoprocentní podporu mají Zelení. Volební účast by dosáhla 60 %.

• Poslanecká sněmovna přehlasovala v úterý veto Senátu a schválila zdanění církevních restitucí, které si jako podmínku pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD dala KSČM. Senátoři už oznámili, že se obrátí na Ústavní soud a budoou požadovat zrušení zákona. Pro zdanění hlasovalo 114 poslanců z řad ANO, ČSSD, KSČM a SPD, proti byli poslanci ODS, Pirátů, TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN. Stát by podle komunistů mohl zdaněním získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard navyšovaných o inflaci.

24. dubna

• Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve středu dorazil ve svém typickém obrněném vlaku do Ruska, konkrétně do sibiřského přístavu Vladivostoku. Kim zde má ve čtvrtek jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, probírat se bude především jaderné odzbrojení Korejského poloostrova. Snažit se má také získat mezinárodní podporu pro zrušení sankcí a hospodářský rozvoj své země.

25. dubna

• Kvalita ruské ropy proudící do severní a střední Evropy se v posledních dnech prudce zhoršila. Do Česka ještě méně kvalitní dodávky nedorazily, ale už jsou na cestě. Ropa, která se dodává přes ruský přístav v Baltském moři Usť Luga a ropovodem Družba do Běloruska, Polska, Německa, Maďarska a ČR, je podle agentury Reuters již od 19. dubna kontaminována vysokými hladinami organického chloridu.

• Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek ve Vladivostoku poprvé sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Před zahájením jednání si před kamerami potřásli rukama a nejvyšší ruský představitel Kimovi představil členy ruské delegace. Po schůzce mezi čtyřma očima oba označili jednání za „velmi obsažné”. Tématem bylo především zlepšení hospodářské situace na Korejském poloostrově a samozřejmě denuklearizace.

• Poslanci ANO, ČSSD, SPD a KSČM ve čtvrtek neschválili program mimořádné schůze Sněmovny, kterou svolali ODS, Piráti a lidovci. Opozice chtěla probrat zprávu NKÚ za rok 2018, hrozící deficit státního rozpočtu a střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který podle opozice přerostl hranice ČR. Předseda vlády ale ve Sněmovně nebyl, účastní se jednání zemí Visegrádské čtyřky v Bratislavě.

• ODS navrhla Poslanecké sněmovně, aby v souvislosti s podezřeními kolem střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vyzvala vládu k pozastavení národních dotací holdingu Agrofert, který spadá do svěřenského fondu, jehož jediným obmyšleným Babiš je. V diskusi o programu mimořádné schůze Sněmovny to řekl předseda ODS Petr Fiala. ODS také mimo jiné požaduje, aby kabinet předložil plán daňové a důchodové reformy a snížení byrokracie, návrh změn letošního rozpočtu i návrh snížení zákonných výdajů státu.

• Podle volebního modelu společnosti Median by v dubnu zvítězilo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta. Druhá ODS by měla 14,5 a třetí Piráti 14 procent. ČSSD by získala devět procent, SPD 7,5, komunisté 6,5 a STAN 5,5 procenta. Lidovcům průzkum přisoudil 4,5 procenta a TOP 09 podporu čtyř procent. Svobodní a Zelení by podle modelu získali shodně 1,5 procenta. Volební účast by dosáhla 61 procent.

• Květnové volby do Evropského parlamentu by nyní podle průzkumu společnosti CVVM vyhrálo s 28 procenty hnutí ANO (9 mandátů). ODS by volilo 12 procent (4 mandáty) a Piráty 10,5 procenta lidí (2 mandáty). Podpora komunistů dosahuje 10 procent (2 mandáty), ČSSD 8,5 procenta (2 mandáty) a SPD a koalice TOP 09 a STAN shodně pět procent (po 1 mandátu). V případě KDU-ČSL se preference dostaly na čtyři procenta. Volební účast by se pohybovala kolem 27 %.

• Reformní politika, která byla ve Francii nastolena, se měnit nebude, prohlásil ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron. Započatá transformace země by se neměla zastavit i přes obavy obyvatel z velkých změn. Macron však Francouzům slíbil výrazné snížení daně z příjmů a zastavit chce také zavírání škol a nemocnic. Úbytek příjmů do rozpočtu chce francouzský prezident vyvážit zacelením mezer ve výběru daní a omezením veřejných výdajů. V plánu má i reformu ústavy, v rámci které chce posílit roli referend zjednodušením pravidel a snížením požadovaného počtu podpirů pro jejich vyvolání.

• Stovky lidí se odpoledne sešly na pražském Václavském náměstí na demonstraci hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura proti „diktátu Evropské unie“. Na akci vystoupili i další známí protiimigrační evropští politici jako předsedkyně francouzského Národního sdružení Marine Le Penová a předseda nizozemské Strany pro Svobodu Geert Wilders, které do Prahy pozval předseda SPD Tomio Okamura. Na Václavském náměstí přišo také několik desítek názorových oponentů shromážděných a došlo i k menším potyčkám.

26. dubna

• Mír a bezpečnost na Korejském poloostrově budou zcela záviset na budoucím přístupu Spojených států, prohlásil po schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem severokorejský vůdce Kim Čong-un. Na únorovém setkání nejvyšších představitelů KLDR a Spojených států ve Vietnamu měly USA podle Kima jednat a vystupovat ve špatné víře.

• Nevládní organizace Transparency International (TI) podala trestní oznámení na prezidentova kancléře Vratislava Mynáře kvůli údajnému podvodu s dotacemi za 32 milionů korun na stavbu penzionu. Organizace to uvedla v pátek v tiskové zprávě. Mynář, který je momentálně na návštěvě Číny v rámci delegace prezidenta Miloše Zemana, v reakci uvedl, že jakékoliv pochybení odmítá a i on chystá právní kroky. Podle pořadu České televize Reportéři ČT získal Mynář na svůj penzion v Osvětimanech dotace od ministerstva školství a Evropské unie. Příjemci peněz byly spolek, který Mynář založil, a firma vlastněná kancléřem. Podle TI Mynářův spolek i jeho firma porušily podmínky pro získání dotací. Mynář to odmítá.

• Ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) nahradí na postu vicepremiéra ministryně financí Alena Schillerová a budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba za ANO). Premiér Andrej Babiš to navrhl prezidentovi, který již podle České televize návrh akceptoval. Podle Babiše se Brabec se změnou „nějak ztotožnil”. Od změny si slibuje lepší koordinaci činností. Havlíček i Schillerová by měli být vicepremiéry jmenováni ke 30. dubnu.

27. dubna

• Český prezident Miloš Zeman se na konferenci k projektu nové Hedvábné stezky v Pekingu zastal čínské firmy Huawei. Nepodložená obvinění ze špionáže podle něj mají bránit rovnému přístupu firem na trh. Má se podle něj jednat o jeden z příkladů rizik, která napomáhají k rozšiřování obchodní války. „Na příkladu Huawei prezident Zeman poukázal na nepodložená obvinění, která omezují soukromé subjekty v podnikání a rovném přístupu na trhy,“ uvedl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Zeman se v sobotu na výraz solidarity sešel i s majitelem Huawei Žen Čeng-fejem. Čínská firma Huawei čelí tlaku některých západních států (zejména USA), podle kterých mohou jeho technologie znamenat bezpečnostní riziko a čínská vláda by je mohla využívat ke špionáži. Zeman se již dříve vyjádřil, že pro takové tvrzení nebyly předloženy důkazy a spor označil za nekalou obchodní soutěž. Před technologiemi Huawei i další čínské společnosti ZTE přitom loni varoval i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

• Prezident Miloš Zeman se na summitu v rámci čínského projektu Hedvábné stezky v Pekingu krátce sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na Twitteru to oznámil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Na konferenci v hlavním čínském městě se probírá spolupráce hostujícího státu s ostatními světovými zeměmi, přítomni jsou také rakouský kancléř Sebastian Kurz nebo italský premiér Giuseppe Conte. Setkání mezi Zemanem a Putinem se podle Ovčáčka uskutečnilo mezi dvěma bloky zasedání před oficiálním obědem.