Další týden je za námi a na politické scéně se doma i ve světě událo spoustu zajímavých politických událostí a rozhodnutí. Jaké byly v minulých sedmi dnech ty hlavní?

18. března

• ČSSD nečeká podle svého předsedy Jana Hamáčky na vysvětlení kauzy kolem místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Hamáček to novinářům řekl při příchodu na pondělní jednání vlády a následné koaliční rady. Vysvětlit musí podle něj Faltýnek vše především policii. „Pan Faltýnek musí spoustu věcí vysvětlit, ale musí je vysvětlit Policii České republiky, nikoliv sociální demokracii,” uvedl ministr vnitra pro server Novinky.cz. Připomeňme, že o Faltýnka se podle informací Práva zajímá policie v souvislosti s podezřením na manipulaci zakázky na mýtný systém. Policie kvůli ovlivňování zakázek předminulý týden zasahovala na několika místech v zemi, mimo jiné na antimonopolním úřadu, v sídle firmy Kapsch a ve Faltýnkově bytě v Praze. Podezření padlo na předsedu úřadu Petra Rafaje a ředitele české pobočky Kapsche Karla Feixe z korupce. Faltýnek přiznal, že se s oběma scházel.

• Prezident Miloš Zeman nebude letos cestovat pouze po krajích, ale chystá se navštívit i několik zahraničních destinací. Vedle evropských zemí by měl prezident zamířit opět na návštěvu Číny a v plánu je také cesta do Afriky. „Pana prezidenta čeká celá řada zahraničních cest. Navštíví Rakousko, navštíví Čínskou lidovou republiku, v plánu je také Maďarsko, případně Slovinsko,“ popsal v pondělí mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, když představoval podrobnosti cesty prezidenta do Karlovarského kraje.

• Státní zástupce nemůže použít jako důkaz odposlechy lobbisty Ivo Rittiga a dalších obžalovaných v kauze jízdenek pro pražský dopravní podnik (DPP). Rozhodl tak pražský Městský soud, uvedla v pondělí Česká televize. Soud rozhodnutí zdůvodnil tím, že odposlechy byly pořízeny pro jiný případ, a to údajnou korupci kolem bývalého státního zástupce Libora Grygárka. Rittigův advokát rozhodnutí přivítal, státní zástupce s ním nesouhlasí. Kauza DPP má dvě hlavní větve. První se týká smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, tisku jízdenek a vzniku elektronické jízdenky. Druhá popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. Obviněno bylo 17 lidí včetně Rittiga. DPP v kauze figuruje jako poškozený subjekt, podle obžaloby přišel nejméně o 457,5 miliónu korun.

• Bývalý místostarosta městské části Brno-střed Jiří Švachula (dříve ANO), který je ve vazbě kvůli obvinění z korupce na radnici, si na úplatcích přišel téměř na 8,8 milionu korun. Uvedl to v pondělí server iROZHLAS.cz s odkazem na usnesení státního zastupitelství, který obstavilo Švachulův majetek. Policie zasahovala na radnici Brna-střed před dvěma týdny. Zajímala se především o zakázky z investičního odboru, který spadal pod Švachulu. Kriminalisté obvinili devět lidí z účasti na organizované zločinecké skupině, sjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a z úplatkářských trestných činů. Pěti lidem, kteří skončili ve vazbě, hrozí 10,5 roku až 16 let vězení.

• Koalice hnutí ANO a ČSSD se na pondělním večerním jednání shodla na navýšení důchodů o 900 korun pro rok 2020, dále na navýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc pro nově narozené dítě od roku 2020 i na zavedení zálohovaného výživného, kde ještě doladí podmínky. Všechna tři opatření jsou z dílny ministerstva práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Podle ministryně financí Aleny Schillerové bude dopad na státní rozpočet pro rok 2020 až 11 miliard korun.

19. března

• Dva dny před summitem EU se opět komplikuje situace pro prosazení dohody, kterou se sedmadvacítkou vyjednala premiérka Theresa Mayová. Předseda Dolní sněmovny John Bercow totiž přišel s prohlášením, že kvůli zásadě z roku 1604 nemůže povolit hlasování o rozvodové smlouvě dvakrát na jednom zasedání (to většinou trvá rok), aniž by se podstatně změnil obsah hlasovaného dokumentu. Dal tak najevo vládě, že bude muset smlouvu obsahově změnit. Dá se očekávat, že britská vláda vyjedná společně s odkladem potřebné změny, aby mohl Bercow příští týden hlasování připustit.

• Českou muslimskou obec pobouřila výzva předsedy pražských muslimů, právníka původem z Ukrajiny Leonida Kushnarenka. Ten zveřejnil na svém Facebooku video, v němž lámanou češtinou vyzývá všechny muslimy žijící v České republice, aby si udělali zbrojní průkaz a vyzbrojili se. Muslimská obec v Praze následně uvedla, že volby, jimiž byl Kushnarenko zvolen předsedou v Praze, mohly být nekorektní a neplatí. Jeho výzvu odmítla celá řada muslimů v komentářích na Facebooku, proti videu, které zřejmě reaguje na teroristický útok v mešitách na Novém Zélandu, při němž zemřelo pět desítek muslimů, se ohradilo také Ústředí muslimských obcí.

• „Proč útočí (Turci) na Kurdy? No protože jsou faktickými spojenci Islámského státu,“ prohlásil během návštěvy Karlovarského kraje prezident Miloš Zeman, když odpovídal na dotaz z publika, proč Turecko útočí na Kurdy, kteří bojují s islamisty. „Výroky prezidenta Miloše Zemana o Turecku jsou nešťastné, nepřijatelné a jsou založené na nepodložených obviněních,“ uvedl vzápětí turecký velvyslanec v České republice Ahmet Necati Bigali v prohlášení pro média. „Turecko jako aktivní člen globální koalice proti IS od jejího založení tvrdě bojovalo proti IS jak vlastními prostředky, tak svými příspěvky pro tuto koalici. V tomto směru to byla právě zásadní role, kterou sehrálo Turecko, co pomohla přeměnit IS v neefektivní teroristickou organizaci,” uvedl velvyslanec.

20. března

• Britská premiérka Theresa Mayová ve středu písemně požádala předsedu Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června. Řekla to britským poslancům s tím, že není ochotna zdržet odchod z EU více.  EU se však žádost nelíbí, chce buď krátké prodloužení do voleb do europarlamentu, nebo delší minimálně do konce roku. Finální rozhodnutí, zda sedmadvacítka s odkladem souhlasí, se očekává příští týden, předjednat o tom evropští lídři budou ve čtvrtek na summitu v Bruselu.

• Senátoři se postavili proti tomu, aby se prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch stal ústavním soudcem. Podpořilo ho jen 19 senátorů ze 64, kteří volili. Gerlocha koncem února navrhl prezident Miloš Zeman. Oficiální podporu celého klubu získal jen z klubu vládního hnutí ANO, což ale v Senátu ovládaném opozicí nestačilo. Gerloch čelil kritice zejména kvůli blízkým vztahům s prezidentem Milošem Zemanem, pro něhož měl vypracovat několik právních analýz podporující jeho kontroverzní kroky v souvislosti s nejmenováním ministrů. Senátorům vadila také jeho minulost, Gerloch totiž v roce 1975 vstoupil do KSČ.

• Kazašský parlament ve středu schválil přejmenování hlavního města země, které nyní namísto Astany ponese název Nursultan. Zákonodárný sbor tím vzdal hold dlouholetému prezidentovi Nursultanu Nazarbajevovi, který v úterý nečekaně podal demisi. Nazarbajev však zůstává předsedou hlavní strany a podle nového prezidenta, bývalého šéfa parlamentu, bude mít na rozhodování v zemi stále velkou moc.

• Maďarské vládní straně Fidesz premiéra Viktora Orbána bylo ve středu pozastaveno členství v Evropské lidové straně. Oznámil to předseda formace Joseph Daul. Evropští lidovci jsou v současném europarlamentu největší frakcí. Schválené pozastavení členství podle Daula zahrnuje neúčast na schůzích strany, odebrání hlasovacího práva a také práva navrhovat kandidáty do funkcí, napsala agentura Reuters.

21. března

• Nový Zéland se po útoku na dvě mešity ve městě Christchurch rozhodl zpřísnit zákony o držení zbraní a zakázat útočné a poloautomatické pušky. Příslušný zákon by měl vejít v platnost nejpozději do 11. dubna. S odvoláním na čtvrteční sdělení premiérky Jacindy Ardernové o tom informovala agentura Reuters. Při útoku na mešity ve městě Christchurch zemřelo 50 lidí, vraždil osmadvacetiletý Australan.

• Česká Wikipedie je ve čtvrtek vypnutá na protest proti chystané evropské směrnici. „Toto je naše poslední šance: Pomozte nám ovlivnit podobu autorského práva v Evropské unii,“ stojí v textu, který se zobrazuje uživatelům. Funkční ve čtvrtek není ani německá, slovenská a dánská verze internetové encyklopedie.

• Středočeský krajský úřad vrátil do Černošic k novému projednání případ údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který čelí podezření, že stále ovládá média a porušuje tak zákon o střetu zájmů. Babiš se ke krajskému úřadu odvolal poté, co od Městského úřadu v Černošicích ve správním řízení dostal pokutu 200 tisíc korun. Úřad nyní bude muset rozhodnout znovu. Rozhodnutí není překvapivé, neb středočeský úřad ovládá Babišovo hnutí ANO.

• Právnička a aktivistka Zuzana Čaputová by ve druhém kole slovenských prezidentských voleb získala nyní 60,5 procenta hlasů, její protikandidát a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič 39,5 procenta hlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury Median SK, který ve čtvrtek zveřejnil veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Více o slovenských volbách psal ve svém komentáři náš šéfredaktor Šimon Rogner.

• Americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že nastal po 52 letech čas, aby Spojené státy plně uznaly Golanské výšiny za izraelské území. Izrael obsadil toto území, které patřilo Sýrii během šestidenní války, v roce 1967. Mezinárodní společenství anexi neuznává.

• Evropská unie umožní Spojenému království odklad brexitu, stane se tak ale jen za pevně daných podmínek. To je výsledek čtvrtečního summitu lídrů 28 států EU v Bruselu. Unie je pro odložení odchodu Spojeného království z unie buď do 12. dubna, nebo do 22. května. Uvedl to předseda Evropské rady Donald Tusk. Summit tak nevyhověl britské premiérce Therese Mayové, která požádala o odklad do 30. června. Do 22. května, tedy pár dní před volbami do Evropského parlamentu, se odchod odloží v případě, že Mayová dokáže do 29. března dostat přes britský parlament rozvodovou smlouvu, do 12. dubna bude odklad platit, pokud se jí to nepovede. V druhém případě tak stále hrozí odchod bez dohody. Situaci okolo brexitu rozebral ve svém článku náš šéfredaktor.

22. března

• Hnutí ANO, ČSSD a Piráti se shodli na podobě ústavního zákona o celostátním referendu. Jejich snažení se však chystá zarazit Senát, kde má většinu pravice. Podle návrhu by bylo možné vyvolat celostátní hlasování na základě 450 tisíc podpisů občanů starších 18 let nebo za souhlasu obou komor parlamentu. Platné by bylo v případě, že se pro danou věc vysloví alespoň čtvrtina všech oprávněných voličů, tedy zhruba dva miliony lidí. V takovém případě by bylo pro vládu závazné. Předkladatelé odmítli možnost, že by se mohlo hlasovat o změnách Ústavy, daních, mezinárodních smlouvách nebo o vystoupení z EU či NATO.

• Prezident Miloš Zeman koupil spolu se svou ženou Ivanou za 2,5 milionu korun pozemek v Lánech na Kladensku. Parcela o rozloze téměř 1000 metrů čtverečních je nedaleko zámku, který je letním sídlem české hlavy státu. Podle serveru Aktuálně.cz jsou na místě již připraveny přípojky sítí pro budoucí stavbu domu, do něhož by se Zeman měl po skončení svého mandátu nastěhovat.

• Papež František v pátek přijal ve Vatikánu předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Vondráček Svatému otci zopakoval pozvání k návštěvě České republiky, které již dříve pronesl prezident Miloš Zeman. Ten do Vatikánu zavítal v roce 2015. Papež se prý k nabídce nijak konkrétně nevyjádřil. S Vondráčkem se audience účastnil i jeho slovenský protějšek Andrej Danko. Oba do Vatikánu přijeli v rámci oslav 1150 výročí úmrtí svatého Cyrila, patrona Evropy a Moravy. Vondráček na Twitteru zmínil, že by papež mohl Českou republiku navštívit v roce 2021, kdy si bude země připomínat 1100 let od úmrtí svaté Ludmily.

• Kontroverzní slovenský podnikatel Marian Kočner, který čelí obvinění z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka, měl údajně po činu v plánu opustit Slovensko. „Pomalu je potřeba připravovat odchod. Mezinárodní vody to jistí, loď je vybavena,“ napsal podle dokumentů ve vyšetřovacím spisu v dubnu 2018 svému kamarádovi. S informací přišel Denník N.

• Britská premiérka Theresa Mayová rozeslala v pátek všem britským poslancům dopis, v němž měla naznačit, že parlamentu možná příští týden nepředloží do třetice svou brexitovou dohodu. Dodala, že tak učiní, pokud bude zjevné, že text upravující podmínky odchodu země z Evropské unie nemá mezi zákonodárci dostatečnou podporu. Mayová také členům Dolní sněmovny nabídla schůzky, pokud o to budou mít zájem. Poslanci už dvakrát dohodu odmítli. Evropští lídři se mezitím s Mayovou dohodli na odložení brexitu do 12. dubna, respektive 22. května.

• Zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller po téměř dvou letech ukončil svou práci na mapování údajných zásahů Ruska do posledních amerických prezidentských voleb v roce 2016. Zprávu o svém vyšetřování v pátek předal americkému ministrovi spravedlnosti Williamu Barrovi, který zároveň vykonává funkci generálního prokurátora. Ten nyní rozhodne, v jaké podobě zprávu předá dalším zodpovědným orgánům. Další vývoj bude podle agentury AP záležet na Kongresu a „se vší pravděpodobností” na federálních soudech.

23. března

• Islámský stát byl poražen na posledním zbytku svého území v obci Baghúz na východě Sýrie. S odvoláním na vyjádření mluvčího arabsko-kurdské koalice SDF podporované Spojenými státy Mustafy Bálího o tom informovala agentura Reuters. Vítězství SDF znamená podle mluvčího definitivní konec samozvaného chálífátu, který kdysi zabíral třetinu Sýrie a Iráku. Dá se očekávat, že se na Blízkém Východě pohybují stovky aktivních bojovníků, územně už ale byl IS téměř poražen.

• Pochodu za uspořádání nového referenda o členství Velké Británie v Evropské unii se v sobotu v centru Londýna podle Reuters a BBC zúčastnily statisíce lidí. Pochod organizovala skupina People’s Vote. Většina britských poslanců je však stále proti opakování referenda, v němž v roce 2016 17,4 miliónů lidí (necelých 52 %) rozhodlo o odchodu z Evropské unie. Proti se staví dlouhodobě i premiérka Theresa Mayová.

• V sobotu 23. března se od 14 hodin konaly po celé republice demonstrace, naléhající na europoslance, aby volili proti implementaci článků 11 a 13 evropské směrnice upravující autorská práva na internetu. V Praze protest organizovala Pirátská strana. Na Palackého náměstí nejdříve mělo pár lidí proslov, včetně Piráta Mikuláše Ferjenčíka nebo libertariána ze Svobodných Romana Kříže, následně byly dva hřebíky symbolizující právě navrhované články zaraženy do rakve svobodného internetu. Více jsme psali v tomto článku.

24. března

• Pod peticí požadující odvolání odchodu Velké Británie z Evropské unie se během šesti dnů objevilo přes pět miliónů podpisů. Obrovský zájem o dokument, který je na webu britského parlamentu, způsobuje stránce technické problémy. Premiérka Theresa Mayová nehodlá výzvu k zastavení brexitu, o němž rozhodli před téměř třemi lety Britové v referendu, vyslyšet.

• Prezident Miloš Zeman v neděli přijal na Pražském hradě slovenského prezidentského kandidáta a místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Měl mu popřát úspěch ve slovenských prezidentských volbách a ocenil také jeho odborné schopnosti a znalosti, uvedl na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po setkání Zemana a Šefčoviče na zámku v Lánech. V průzkumech voleb zatím jasně vede vítězka prvního kola Zuzana Čaputová.