Uplynulý týden přinesl humanitární krizi na řeckých hranicích, Babišovy kontroverzní výroky o europoslancích nebo kritiku čínského velvyslance.

Pondělí 2. března

• Schodek v rozpočtu za únor je druhý nejhorší od vzniku samostatné České republiky. K 29. únoru schodek činil 27,4 miliardy korun. Schválený schodek na letošní rok je 40 miliard korun. Naposledy byl rozpočet v plusu v roce 2017.
• Na řecko-turecké hranici se hromadí lidé na útěku. Ankara totiž odvolala hlídky a Řecko zastavilo přijímání nových žádostí o azyl. Turecký premiér Recep Erdogan v těchto dnech vyvíjí systematický tlak na Evropskou unii a vojenskými silami tlačí také na syrskou vládí armádu.
• V Izraeli se konaly předčasné volby. Jde už o třetí volby za necelý rok, které takto mají vyřešit patovou situaci v izraelském parlamentu. Mezi největší rivaly patří pravicová strana Likud (v čele s dosavadním premiérem Banjaminem Netanjahuem) a Modrá a bílá Netanjahuova faktického vyzyvatele Bennyho Gantze. Nejisté volební výsledky silně poukazují i na rozdělenou izraelskou společnost. Samotní volební lídři vynakládali energii spíš na oslovení svých příznivců než na získání nových hlasů. I v těchto volbách se musí Netanjahu vypořádat se svými četnými politickými kauzami. Proti Gantzovi zase hraje pozice „politického amatéra”.

Úterý 3. března

• V USA začalo tzv. Superúterý – den, kdy se v demokratických primárkách střetnou kandidáti hned ve čtrnácti státech najednou. Vedle favorita Bernieho Sanderse začaly stoupat preference bývalému viceprezidentovi Joeu Bidenovi. Bidena také podpořili také Pete Buttigieg a Amy Klobucharová – demokratičtí kandidáti, kteří ještě před volebním úterkem odstoupili.
• Premiér Andrej Babiš se omluvil europoslancům Tomáši Zdechovskému a Mikuláši Peksovi. Zdechovský a Peksa otevřeli v europarlmentu téma Babišova střetu zájmů, vzápětí je Babiš nazval vlastizrádci.
• Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se sešla s předsedy stran Sme rodina, Za ľudí a Sloboda a solidarita. Právě s těmito stranami může vítěz voleb Igor Matovič (OĽaNO) složit vládu i dosáhnout ústavní většiny v parlamentu.
• Strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle exit pollu vyhrála předčasné volby. Ani tentokrát ale nezískal Likud většinu v Knesetu, není tak vyloučené, že nenastane další pat a volby se nebudou už po čtvrté opakovat.
• Hnutí Milion chvilek pro demokracii pokračuje v tzv. Štafetě pro demokracii, ve které chce řešit také problém v regionech. Druhé město Štafety je Jihlava.
• Evropská komise chce poslat až 18 miliard eur na pomoc s humanitární krizí na hranicích Řecka a Turecka. Výměnou za peníze chce po Turecku dodržování dohod z roku 2016, kde se Turecko zavázalo k zadržování uprchlíků na svém území. Situace na hranici a na místech provizorních uprchlických táborů je ale nepřehledná, turecká vláda tam navíc nepouští média. Kontroverze budí i rozhodnutí řecké vlády deportovat uprchlíky bez pozouzení nároku na azyl – podle kritiků je tento krok v rozporu s mezinárodním právem.

Středa 4. března

• Vítěz slovenských voleb Igor Matovič získal od prezidentky Čaputové pověření ke složení vlády.
• Podle průzkumů vyhrál demokratické primárky v desíti ze čtrnácti států Joe Biden. Navzdory očekáváním patrně Biden vyhrál i v Texasu, kde se čekalo vítězství Bernieho Sanderse. V boji o prezidentskou kandidátku tak zůstávají už jen dva relevantní uchazeči – Biden a Sanders.
• Novým ukrajinským premiérem je Denis Šmygal. Nové volby se na Ukrajině konaly po demisi bývalého premiéra Olexeje Hončaruka. Podle ukrajinského prezidenta Volodymira Zelenského byla Hončarukova vláda první bez korupce, měla však problémy například se stagnujícím průmyslem.
• Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny se ohradil proti dopisu čínského velvyslance adresovaném bývalému předsedovi senátu Jaroslavu Kuberovi. Kubera se chystal na státnickou návštěvu Tchaj-wanu. Čína chtěla prostřednictvím dopisu, který obsahoval i řadu výhružek, Kuberu od návštěvy odradit. Podle člena zahraničního výboru Jiřího Miholy (KDU-ČSL) je Tchaj-wan aktuálně pro Čechy důležitější partner než Čína.

Čtvrtek 5. března

• Ankara vyslala na řecko-turecké hranice 1000 policistů. Situace v regionu je stále vyhrocená, přibývá také kritiky řeckých úřadů z nezákoné deportace migrantů zpět do Turecka či z používání násilí.
• Elizabeth Warenová odstoupila z kandidatury v demokratických primárkách. O nominaci demokratické strany na post premiéra tak budou soupeřit Bernie Sanders a Joe Biden.
• Andrej Babiš, který se již omluvil za výroky o vlastizrádcích na adresu europoslanců Peksy a Zdechovského, je dnes označil za udavače. Spolu s nimi mluvil také o europoslankyni Monice Holmeierové, která se zabývá evropskými dotacemi. Podle Babiše tomu nerozumí a je pomatená.
• Police požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání poslankyně Karly Maříkové k trestnímu stíhání. Maříková loni přirovnávala imigranty k invazivním druhům, které by se neměly pouštět do Evropy.
• Mezinárodní trestní soud bude řešit válečné zločiny v Afghánistánu. Věnovat se bude zejména problematice mučení zajatců. Zabývat se bude zločiny ze strany hnutí Tálibán, amerických vojsk i afghánských sil a tajných služeb.
• Ruský prezident Vladimir Putin se s tureckým premiérem Erdoganem domlouvají na sjednání příměří v syrském Idlíbu. Dochází k tomu potom, co zde zahynulo 33 tureckých vojáků. Turecká vojska otevřeně bojují s vládními vojsky, která podporuje Rusko.
• Bývalý český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý bude stát v čele Evropské obranné agentury. Shodli se na tom evropští ministři obrany.
• Slovenský poslanec a předseda Ľudové strany naše Slovensko Marián Kotleba stanul před soudem. Před třemi lety totiž veřejně předal šeky v hodnotě 1488 eur. Hodnota 14 odkazuje na výroky amerického rasisty Davida Lanea 14 slov. Číslovka 88 zase odkazuje na pozdrav Heil Hitler. Kotlebovi za to hrozí až osm let za mřížemi a ztráta poslaneckého mandátu.

Pátek 6. března

• Padly obžaloby v kauze manipulování zakázek na radnici Brna-střed. Obviněných je 11 lidí a dvě firmy. Korupční strukturu na radnici měli řídit bývalí členové hnutí ANO Jiří Švachula a Petr Liškutin a úředník Petr Komák. Loňská razie na tamní radnici rozkryla síť manipulace s výběrovými řízeními u stavebních zakázek. Do jedné z vedlejších kauz je zapletený také Jiří Faltýnek, syn poslance a předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka.
• Do Řecka vyrazil konvoj s humanitární pomocí v celkové hodnotě 2,5 milionu korun. Pomoc se bude z Athén distribuovat do uprchlických táborů. Ministerstvo vnitra posílá do oblasti také osm českých policistů.
• Evropští ministři zdravodnictví debatovali v Bruselu o řešení situace s koronavirem. Shodli se na potřebě zvýšit dostupnost ochranných prostředků. Belgická ministryně ale také kritizovala země, jako je Česko, které odmítají ochranné prostředky vyvážet za hranice.

Sobota 7. března

• Zástupci krajní levice demonstrovali v řeckých mitilenách proti restriktivnímu postupu tamních silových složek proti přicházejícím uprchlíkům. Ten je i podle dalších kritiků v rozporu s mezinárodním právem. Situace se ještě zkomplikovala po uzavření přístupu do Řecka přes Egejské moře. Situaci těžko zvládají i místní obyvatelé, v obcích kolem kritického tábora Moria například začaly vznikat domobrany.
• Tři saudští princové skončili ve vazbě. Státní orgány o nich zatím mlčí, podle tamních zdrojů ale chystali státní převrat. V Saudské Arábii vládne od roku 2017 korunní princ Muhammad bin Salman.

Neděle 8. března

• Předseda senátu Miloš Vystrčil navrhne výměnu čínského velvyslance. Takovým krokům by se podle vlastních slov nebránil ani premiér Babiš.
• Podle průzkumů skupiny Kantar by sněmovní volby v únoru vyhrálo hnutí ANO (31 %), další by pak byli Piráti (15,5), ODS (13 %), STAN (6,5 %), SPD (6,5 %), TOP 09 (5,5 %), ČSSD (5,5 %) a KDU-ČSL (5 %). Do Sněmovny by se pak nedostali například komunisté nebo hnutí Trikolora.