Další týden je za námi a na politické scéně se doma i ve světě událo spoustu zajímavých politických událostí a rozhodnutí. Jaké byly v minulých sedmi dnech ty hlavní?

25. února

• Uplynulo přesně 71 let od výročí komunistického puče, kdy KSČ pod vedením Klementa Gottwalda definitivně uchvátila moc ve státě a na dalších 41 let zavedla totalitní režim. Událostmi, které k převratu později označovanému jako Vítězný únor, vedly, se v přehledném článku zabývala naše redaktorka Valérie Štylerová.

• Britští labouristé jsou za určitých okolností připraveni podpořit druhé referendum o brexitu. Podle stranického komuniké se hlavní opoziční strana nejprve ve středu pokusí v parlamentu předložit svůj alternativní brexitový plán, jehož součástí je, aby Británie po odchodu z EU zůstala členem celní unie a měla blízký vztah s jednotným trhem. Pokud by však neuspěli, přijdou s dalším návrhem na druhý plebiscit.

• Minimální jednotná bodová hranice pro přijetí na středních školy nakonec nebude, napsal na svém Facebooku premiér Andrej Babiš (ANO). Debata o takzvaném cut-off skóre, která rozvířila vody českého školství, tak podle něj definitivně končí. S návrhem přišla Asociace krajů, proti se však postavila velká část odborné veřejnosti včetně ministra školství Roberta Plagy (ANO). Více o cut-off skóre si můžete přečíst zde, komentáře k návrhu psali také naši dva redaktoři (PRO a PROTI).

• Česko si připomnělo 50 let od činu Jana Zajíce, který se 25. února 1969 upálil na protest proti pasivitě lidí na začátku normalizace po okupaci Československa v srpnu 1968. Osmnáctiletý žák šumperské průmyslovky tak navázal na Jana Palacha, jenž tak učinil o měsíc dříve 16. ledna. Nebyl sice prvním po Palachovi, kdo se k tomuto činu odhodlal, leč svému vzoru byl nejpodobnější a sám se navíc označil za Pochodeň č. 2.

26. února

• Podle současných průzkumů má nejsilnější postavení v průzkumech s 23 % preferenčních hlasů Zuzana Čaputová, místopředsedkyně strany Progresivní Slovensko. Je výrazně liberální kandidátkou, podporuje například adopci dětí stejnopohlavními páry. V její prospěch vzdal nedávno kandidaturu Robert Mistrík, který jí byl programem velmi blízký. Na paty šlape Čaputové kandidát vládní strany Směr-sociální demokracie Maroš Šefčovič, který je zároveň místopředsedou Evropské komise.

• Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v úterý novelu zákona, která umožní vypovědět smlouvu s mobilním operátorem a přejít k jinému do dvou dnů. V případě, že smlouva před vypovězením platila alespoň tři měsíce, tak nebude muset vypovídající strana platit žádné smluvní pokuty. Piráti, kteří navrhovali podobnou změnu, premiéra kritizovali, že vykrádá poslanecké iniciativy. Celou debatu o mobilních operátorech roznítily výroky ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové, že mobilní data jsou drahá proto, že si je Češi málo kupují.

• Donald Trump dnes dorazil na setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. To se má konat ve středu a oba muži mají jednat o denuklearizaci Korejského poloostrova. První setkání bude probíhat mezi čtyřma očima a druhé při společné večeři za přítomnosti hostů a tlumočníků. Donald Trump, který přiletěl do Vietnamu na palubě Air Force One, už apeloval na Kima, ať udělá moudré rozhodnutí neb po denuklearizaci se ze Severní Koreje může podle Trumpa stát ekonomická velmoc. Severokorejský vůdce už je ve Vietnamu také a po jednáních s vietnamskými představiteli prý prohlásil, že by ve své zemi chtěl zavést tržní ekonomiku po vietnamském vzoru.

• Britská premiérka Theresa Mayová po dlouhých jednáních a krachu prvního hlasování o brexitové dohodě v parlamentu připustila odklad vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Oznámila to před plánovaným druhým hlasováním o dohodě či tvrdém brexitu. Pokud se poslanci nedohodnou ani na jednom, tak požádá o odklad data vystoupení z EU. Opoziční labouristé naopak avizovali možnost vyvolání hlasování o druhém referendu o vystoupení z EU. To většina vládních konzervativců dlouhodobě odmítá.

27. února

• Hnutí SPD povede do květnových voleb do Evropského parlamentu někdejší ministr zdravotnictví Ivan David. Kandidátku schválilo předsednictvo strany. David působil jako ministr mezi roky 1998 až 2002, loni v říjnu pak kandidoval za SPD do Senátu v obvodu Praha 12, ale získal jen 5,5 %. Eurovolby se uskuteční 24. a 25. května, kandidovat v nich bude také z posledního místa šéf hnutí Tomio Okamura.

• Senátoři na středeční schůzi odmítli návrh komunistů na zdanění církevních restitucí, pro zamítnutí hlasovalo 64 ze 74 přítomných senátorů, návrh podpořili jen dva senátoři z hnutí ANO a jeden z KSČM. Novelu dostanu k projednání opět Sněmovna. Dá se očekávat, že ji hlasy vládních stran ANO a ČSSD a KSČM znovu schválí, senátoři ji pak ale velmi pravděpodobně napadnou u Ústavního soudu.

• Britská Dolní sněmovna dnes hlasovala o dalším postupu v procesu brexitu. Předseda Sněmovny John Bercow zvolil celkem čtyři pozměňovací návrhy, nakonec se hlasovalo o třech. První dva z dílny vůdce labouristů Jeremyho Corbyna – pro hlasovalo 240 poslanců, proti 323 –, a vůdce Skotské národní strany Iana Blackforda (288 vs 324) neprošly. Konzervativní poslankyně Caroline Spelmanová nakonec svůj pozměňovací návrh stáhla, další dva pak Sněmovna schválila. První od konzervativního poslance Alberta Costy, ve kterém se zmiňuje, že by měla vláda zajistit práva občanů EU v Británii bez ohledu na výsledky vyjednávání s Unií, a druhý od labouristické poslankyně Yvette Cooperové, v němž se píše, že pokud se poslanci rozhodnou odložit brexit, má vláda usilovat o prodloužení článku 50 a odchodu z Unie. K odchodu Spojeného království z EU má dojít 29. března.

• Donald Trump se ve hlavním městě Vietnamu Hanoji setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Od schůzky se čekal především další pokrok v denuklearizaci Korejského poloostrova, leč na středeční schůzce na ní podle Trumpa nepadla řeč. Mluvilo se tak spíše o zvláštním vztahu obou mužů – zatímco Kim zdůraznil, že druhá schůzka se uskutečnila díky „odvážnému politickému rozhodnutí Donalda Trumpa“, Trump nazval Kima „velkým vůdcem“.

28. února

• Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak ve čtvrtek oznámil, že Polsko chystá přezbrojení svých ozbrojených složek za 185 miliard zlotých (1,1 bilionu Kč) a postupné navýšení procent HDP na obranu na 2,5 %. Stane se tak jedním z mála členů aliance, kteří na obranu vydávají více než požadovaná dvě procenta. Většina členů nesplňuje ani základní dvouprocentní požadavek. Polsko chystá nákup 32 nových amerických stíhaček F-35 jako náhradu za staré ruské SU-22 a Mig-29. Dále chce nakoupit rakety Patriot na protivzdušnou obranu a raketomety HIMARS od USA, bitevní vrtulníky, průzkumná vozidla, tanky, válečné lodě a ponorky či nové bojové vozidlo pěchoty. Tři miliardy mají také přijít na kybernetickou obranu. Polsko v posledních letech výrazně navyšuje své výdaje na armádu především kvůli obavám z agrese sousedního Ruska.

• Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek na summitu východních členů Severoatlantické aliance (Česko, Slovensko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko) vyjádřil proti štěpení aliance na východní a západní či jiná křídla. Postavil se také proti stažení aliančních vojsk z Afghánistánu a skepticky se vyjádřil o jednáních s Talibánem. Podle prezidenta povede vstřícný přístup k Talibánu k nárůstu terorismu a většímu ohrožení členů NATO. Tématem celého summitu je boj proti dezinformacím a kybernetická bezpečnost. Na summitu je přítomen i generální tajemní NATO Jens Stoltenberg, který se před samotným summitem sešel se slovenským prezidentem Kiskou. Měli prý bavili o tom, jak přesvědčovat občany o důležitosti aliance a silné obrany státu.

• Druhý summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem skončil ve čtvrtek předčasně. Bílý dům uvedl, že žádná společná deklarace podepsána nebude, Trump pak na tiskové konferenci řekl, že Kim žádá úplné zrušení všech sankcí vůči KLDR, ale zároveň si chce ponechat část jaderného arzenálu. Další schůzka se zatím neplánuje, uvedl Trump, a poznamenal, že doufá, že KLDR nebude dál testovat jaderné zbraně a nosiče.

1. března

• Kurdové oznámili, že požadují, aby si evropské státy vzaly zpět své občany, kteří bojovali v řadách Islámského státu a soudili a věznili je v jejich domovských zemích. Jinak budou požadovat vznik mezinárodního tribunálu pro souzení zločinů džihádistů. Kurdové momentálně zadržují několik set až tisíců bojovníků Islámského státu, kteří přišli do Sýrie či Iráku z Evropy, nejvíce z Francie, Německa, Británie, Švédska či Belgie. Evropské státy se ale většinou staví k přijímání islamistických kriminálníků odmítavě. Obávají se zdlouhavých soudních procesů, problémů se sháněním důkazů a přeplněných věznic. Kurdové proto přišli s myšlenkou zřízení mezinárodního soudního tribunálu na jimi kontrolovaném území, který by zajaté teroristy soudil, zatímco by byli v držení Kurdů. Za případný vzor tribunálu považují právě norimberské procesy, aby stanovily příklad a precedens pro budoucí trestání válečných zločinů na Blízkém východě podobně, jako tomu bylo s Norimberskými procesy pro západní svět.

• S novými ekonomickými daty přišel v pátek Český statistický úřad i Ministerstvo financí. ČSÚ potvrdil loňské zpomalení růstu české ekonomiky na tři procenta z předloňských 4,5. Statistici pak o desetinu bodu snížili odhad růstu hrubého domácího produktu za samotné čtvrté čtvrtletí, dosáhl jen 2,8 %. Ministerstvo pak oznámilo, že státní rozpočet byl ke konci února ve schodku 19,9 miliardy korun, loni byl přitom za stejné období v přebytku 25,8 miliardy. Za zhoršení hospodaření stojí hlavně nárůst výdajů státu. Jedná se o nejhorší únorový výsledek za posledních osm let.

• Podle průzkumu CVVM je většina lidí proti tomu, aby bylo vyhlášeno referendum o odchodu České republiky z Evropské unie. Pro referendum se vyslovila jen zhruba čtvrtina lidí. Došlo by-li k samotnému hlasování, většina lidí (51 %) by hlasovala pro setrvání, pro odchod se vyjádřilo jen asi 20 % dotazovaných.

• Pákistán v pátek propustil ze zajetí a předal na hranici indickým úřadům indického pilota Abhi Nandana Varthamana, kterého zajal poté, co pákistánská armáda sestřelila jeho nad kontroverzním územím Kašmírem jeho letadlo. Jeho propuštění by mohlo přispět ke zmírnění napětí mezi oběma zeměmi.

• Vítězem voleb do Evropského parlamentu by podle predikce od europarlamentu bylo hnutí ANO, které by obsadilo osm křesel. Čtyři zástupce by měli Piráti, tři ODS a po dvou ČSSD a KSČM. Jednoho europoslance by získala SPD a lidovci. Projekce vychází z dat tuzemských průzkumů, nepočítá však se společnou kandidátkou TOP 09 a hnutí STAN, kterou podporují Zelení. Tyto strany by v součtu měly kolem devíti procent, což by je výsledkem řadilo mezi komunisty a SPD, a počet mandátů by se tak měnil.

2. března

• Jsme připraveni poskytnout Spojenému království další záruky o tom, že irská pojistka v brexitové dohodě je zamýšlena pouze jako dočasné opatření, prohlásil v rozhovoru pro sobotní vydání německého deníku Die Welt hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier. Právě pojistka, která má v návrhu rozvodové smlouvy nastat, pokud se obě strany nedohodnou na novém uspořádání během dvouletého přechodného období, byla hlavním důvodem, proč britský parlament smlouvu zamítl. Premiérka Theresa Mayová se tak nyní snaží vyjednat záruky, že pojistka je pouze dočasného charakteru.

• V sobotu skončil sjezd ČSSD. Na něm se už v pátek do vedení strany dostali jako místopředsedové ministr zahraničí Tomáš Petříček, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda a poslanec Ondřej Veselý. Doplní tak prvního místopředsedu Romana Onderku a předsedu Jana Hamáčka. Sociální demokracie se v publikovaném manifestu vymezila proti nástupu oligarchie a varovala před politickými šmejdy, kteří rostou díky sváru ve společnosti.

3. března

• Čína zakázala 17,5 milionu nespolehlivých občanů koupit si letenky a 5,5 milionu koupit si jízdenky na vlak. Ocitli se totiž na černé listině komunistické strany, protože selhali v kontroverzním bodovém systému hodnotícím jejich sociální kredit. Ve své zprávě to uvedl úřad, který informace o každodenním chování občanů shromažďuje a vyhodnocuje. Zprávu francouzského deníku Le Figaro citují Novinky.cz.

• Spojené státy a Jižní Korea oznámily, že ukončí rozsáhlá březnová a dubnová vojenská cvičení Key Resolve a Foal Eagle. Ty vadí KLDR, jež na ně v minulosti reagovala svými vlastními rozsáhlými cvičeními. V neděli o tom informovala agentura AP. Washington a Soul tak chtějí podpořit diplomatické úsilí o vyřešení severokorejské jaderné krize.

• Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedla, že bude podporovat zvýšení důchodu v příštím roce maximálně o 750 Kč. Zároveň uvedla, že deficit rozpočtu může dosáhnout až 50 miliard místo plánovaných 40.

• Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měl podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí sdělit svému americkému protějšku Mikeovi Pompeovi, že Rusko je připraveno zahájit se Spojenými státy dvoustranné jednání o situaci ve Venezuele. V jihoamerické zemi vrcholí humanitární i ústavní krize, kdy mnoho Venezuelanů vyjadřuje svoji nespokojenost se socialistickým režimem prezidentem Madura, jenž má podporu Ruska a Číny. Většina západních zemí v čele s USA podporuje předsedu parlamentu Juana Guaida.