Další díl shrnutí politického týdne je tu. Co se stalo tentokrát?
Pondělí
- Premiér Andrej Babiš pro server Novinky řekl, že by případnou abolici (milost) od prezidenta Miloše Zemana nepřijal. Babiš byl stíhán v kauze Čapí hnízdo, ale dozorující státní zástupce se rozhodl jeho stíhání zastavit. V případě obnovení mu Zeman nabídl, že mu může udělit milost.
- Aktivistka Greta Thunbergová vyčetla na pondělním klimatickém summitu OSN světovým vůdcům, že jí „ukradli dětství”. „Jsme na počátku masového vyhynutí a jediné, o čem dokážete mluvit, jsou peníze a pohádky o trvale udržitelném růstu. Jak se opovažujete?” zkritizovala šestnáctiletá Švédka. Nabídli jsme vám komentáře PRO a PROTI.
Úterý
- Přerušení zasedání britského parlamentu bylo nezákonné, rozhodl Nejvyšší soud Spojeného království. Jednomyslné rozhodnutí tak znamená, že parlament se může znovu sejít. Vláda, která zasedání na začátku září odročila, se už nemůže odvolat.
- Šéfka Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová oznámila, že zahájí proces ústavní žaloby (impeachementu) na prezidenta Donalda Trumpa. Důvodem je sporný hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tato procedura může vést až k odvolání z funkce, ale vzhledem k republikánské převaze v Senátu to není pravděpodobné.
Středa
- Americký prezident Donald Trump měl podle demokratů během telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským tlačit na to, aby Ukrajina začala vyšetřovat syna bývalého amerického viceprezidenta a jednoho z favoritů na nominaci demokratů pro příští americké prezidentské volby Joea Bidena. Hunter Briden byl spoluvlastníkem ukrajinské energetické firmy, která byla vyšetřována pro korupci.
- Izraelský prezident Reuven Rivlin ve středu požádal dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, aby sestavil příští vládu. Jeho pravicová strana Likud přitom volby těsně prohrála, zvítězilo centristické uskupení Bennyho Gance. Netanjahu má však slíbenou podporu více zákonodárců.
Čtvrtek
- Ve věku 86 let zemřel bývalý francouzský prezident Jacques Chirac. Ten během svého života vystřídal všechny důležité politické funkce – byl starostou Paříže, v letech 1974 až 1976 a 1986 až 1988 byl premiérem a v letech 1995 až 2007 prezidentem. Republikánský politik byl jedním z důležitých politiků při zasazování o vznik eura.
- Složení nové Evropské komise dostává první trhliny. Navržená rumunská eurokomisařka Rovana Plumbová (portfolie dopravy) a maďarský kandidát na oblast rozšíření EU László Trócsányi neprošli hlasováním právního výboru Evropského parlamentu.
- Poslanecká sněmovna neschválila ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Ze 130 přítomných poslanců jich pro schválení hlasovalo 58 z ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti se postavilo 62 poslanců z ANO, KSČM, ČSSD a SPD. Žalobu podal Senát kvůli údajnému hrubému porušení Ústavy.
Pátek
- Poslanecká sněmovna schválila zákon, který ovlivní způsob budoucího obsazování lidí do špičkových funkcí ve státních firmách. Poslední slovo by měl mít člen vlády, který může rozhodnout bez ohledu na to, koho mu doporučí speciální odborní komise.
Sobota
- Václav Klaus mladší byl zvolen předsedou hnutí Trikolóra. Zakladatel hnutí a bývalý poslanec ODS se ve svém volebním projevu vymezil proti EU i ostatním politickým stranám.
Neděle
- Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v Televizi Prima zkritizoval navržený rozpočet, který podle něj není připraven na případnou krizi a zvyšuje daně. Poslanci TOP 09 oponovala ministryně financí Alena Schillerová.
- Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v České televizi oznámila, že v prosinci představí podobu důchodové reformy. Nazvala tak soubor devíti opatření, jejichž součástí mají být i tři pilíře. Maláčová chce důchody zaplatit především z bankovní sektorové daně, kterou však odmítá koaliční hnutí ANO.
- V Rakousku se v neděli konaly volby do Národní rady. Zvítězit v nich měl bývalý kancléř a předseda lidovců Sebastian Kurz, druzí podle průzkumů skončili sociální demokraté před svobodnými a Zelenými. Jako vítěze označují rakouská média Kurze, jenž měl získat přes 37 procent, a Zelené, kteří se mají vrátit do parlamentních lavic s více než 13 procenty. Mandáty by měla získat i středopravicová strana Neos.
