Další týden je za námi a na politické scéně se doma i ve světě událo spoustu zajímavých politických událostí a rozhodnutí. Jaké byly v minulých sedmi dnech ty hlavní?

1. dubna

• Premiéra Andreje Babiše (ANO) rozčílila pondělní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V ní úřad uvedl, že veřejný sektor v České republice nedokáže tvrdě reagovat na dynamické proměny a výzvy, kterým společnost čelí. Podle šéfa úřadu Miloslava Kaly stát selhává v oblasti digitalizace, zjednodušení daňových povinností, úspory energií či dopravy. Babiš na to pro server Novinky.cz reagoval: „Není to jeho role, nemá co hodnotit vládu. Nechť kontroluje věci. Nemá patent na rozum. Nečetl jsem ty jeho věci, dozvídám se to od vás. To je taky divné.“

• Nezaměstnanost v únoru meziročně klesla o 0,4 procentního bodu na dvě procenta. V pondělí to uvedl Český statistický úřad. Míra nezaměstnanosti mezi muži činila 1,8 procenta, mezi ženami 2,2 procenta.

• Důchodci si od příštího roku polepší o 900 korun. Na pondělním zasedání o tom rozhodla vláda ANO a ČSSD, uvedl na tiskové konferenci ve Strakově akademii premiér Andrej Babiš. Krok vyjde státní rozpočet na 33 miliard korun. Podle zákonné valorizace by se měly penze zvednout od roku 2020 v průměru asi o 700 korun. Vláda tedy rozhodla, že částku navýší ještě o dalších zhruba 200 korun.

• Už nějakou dobu se spekuluje o tom, že v menšinové vládě ANO a ČSSD skončí někteří ministři. O křeslo by měla přijít ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková a šéf resortu dopravy Dan Ťok (oba za ANO). Právě o dalším možném postupu prý měl v pondělí jednat premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem, kterého narychlo požádal o schůzku. Babiš odmítl spekulace komentovat.

• Specializovaný soud v Banské Bystrici v pondělí prodloužil vazbu čtyřem obviněným z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové do 27. listopadu 2019. Ve vazbě tak zůstávají Tomáš Szabó, Miroslav Marček, Zoltán Andruskó a Alena Zsuzsová. Szabó měl střílet, Marček dovezl střelce na místo činu, Andruskó měl být zprostředkovatelem a Zsuzsová měla za vraždu zaplatit. Ve vazbě zůstává rovněž předpokládaný objednavatel vraždy Marian Kočner.

• Prezident Miloš Zeman v dopise pogratuloval Zuzaně Čaputové k víkendovému vítězství ve slovenských prezidentských volbách a pozval ji na návštěvu České republiky. Informoval o tom mluvčí Jiří Ovčáček. Čaputová ve druhém kole prezidentské volby porazila Maroše Šefčoviče, kterého Zeman před hlasováním podpořil.

• Britská Dolní sněmovna zamítla v pondělí všechny čtyři navrhované poslanecké varianty dalšího postupu v krizi kolem brexitu. Většinu hlasů nezískaly návrhy na uzavření celní unie s EU, setrvání na jednotném trhu, referendum o brexitové dohodě ani zrušení brexitu v případě neschválení dohody. Vláda následně prohlásila, že bude nadále usilovat o schválení dohody vyjednané s EU premiérkou Theresou Mayovou.

2. dubna

• V pátek odmítli britští poslanci odchod bez dohody, v pondělí pak zamítli všechny čtyři návrhy v dalším postupu v brexitové krizi. Už 12. dubna tak mají Britové oficiálně opustit EU a roste hrozba brexitu bez dohody. Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier si přesto myslí, že se dá odchodu bez dohody zabránit, ale pouze v případě, pokud Britové další prodloužení „silně odůvodní“.

• Televizní skupina Prima spustí v Česku během 12 měsíců nový zpravodajský kanál CNN Prima News. Kontinuální zpravodajství v českém jazyce bude vytvářet oddělení zpravodajství skupiny Prima, uvedla mluvčí Primy Gabriela Semová. „V současné chvíli budujeme v nové centrále v Praze jedno z nejmodernějších studií a redakčních zázemí v Evropě. Vedle zpravodajství nabídneme i pestrou nabídku tematických pořadů. Vznikne rovněž nová online platforma s kvalitním obsahem,“ řekl šéf první komerční české televizní stanice Marek Singer.

• Britská premiérka Theresa Mayová požádá Evropskou unii o prodloužení konečněho data odchodu země z Evropské unie. Oznámila to v úterý v podvečer. Kompromisní variantu brexitové dohody chce vůdkyně konzervativců vyjednat s vůdcem opozice Jeremym Corbynem. Mayová zároveň odmítla uspořádání voleb do Evropského parlamentu, dohodu chce vyjednat a ratifikovat ještě předtím.

• Současný slovenský prezident Andrej Kiska chce po odchodu z funkce v červnu založit novou politickou stranu. Píše o tom Denník N s tím, že mezi nejbližší spolupracovníky by měla patřit bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. Podle průzkumu agentury AKO je Kiska nejdůvěryhodnějším slovenským politikem a jeho případnou stranu by ve volbách určitě podpořilo devět procent a pravděpodobně by ji podpořilo dalších 31 procent voličů.

3. dubna

• Venezuelské Ústavodárné shromáždění věrné autoritářskému prezidentu Nicolási Madurovi v úterý zbavilo imunity opozičního lídra Juana Guaidóa, který se v lednu prohlásil prozatímním prezidentem. Udělal to na žádost Nejvyššího soudu. Otevřela se tak cesta k možnému odsouzení a uvěznění Guaidóa, vůdce v demokratických volbách zvoleného opozicí vedeného parlamentu.

• Českého prezidenta Miloše Zemana ve středu ve svém vídeňském sídle Hofburgu uvítal prezident Rakouska Alexander Van der Bellen. Po slavnostních ceremoniích se oba odebrali k rozhovoru mezi čtyřma očima. Po něm následuje jednání obou delegancí. Mezi nejdůležitější témata návštěvy má být spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury.

• ODS neuspěla v Poslanecké sněmovně s plánem odvolat předsedu školského výboru Václava Klause ml. a nahradit ho Martinem Baxou. Poslanci Klause ml. v tajné volbě podrželi a ten tak zůstane v čele výboru. Občanští demokraté přitom Klause ml. v březnu vyloučili ze strany a podle stranických domluv měli nárok na vedení klubu.

• Britská premiérka Theresa Mayová čelí tvrdé kritice stranických kolegů z Konzervativní strany poté, co v úterý nabídla vůdci opozice Jeremymu Corbynovi spolupráci při formování podoby odchodu Británie z Evropské unie. Schůzka by se měla uskutečnit zřejmě ve středu večer. Stranicí Mayovou kritizují ze spolupráce s údajným marxistou a člověkem s velmi kontroverzními názory ohledně problematiky Izraele a Palestiny.

• Úterní projev prezidenta Miloše Zemana při setkání s krajany v Rakousku, jehož přepis zveřejnil Hrad na svých stránkách, zkritizovaly opoziční strany. Představitelé ODS, KDU-ČSL a STAN mluví především o smutném obrázku a vyjadřují naději, že si projevu nevšimnou rakouská média. Zeman v projevu mimo jiné kritizoval bývalého starostu Michaela Häupla, kterému v roce 2017 udělil Řád bílého lva, za to, že vídeňská radnice nefinancuje českojazyčnou školu. Vyzval ho také, aby financování školy doporučil svému nástupci Michaelu Ludwigovi. Český prezident v projevu také uvedl, že by chtěl využít absence Zelených v rakouském i českém parlamentu k prosazení stavby kanálu Dunaj–Odra–Labe.

• Evropská komise (EK) zahájila ve středu řízení s Polskem kvůli novým disciplinárním pravidlům pro polské soudce, která mají podle EK podkopávat nezávislost soudů a vystavují soudce možnému politickém tlaku. Polská disciplinární komora, která práci soudců vyšetřuje, je složena ze soudců určených Národní radou pro soudnictví, tedy orgánem, jehož členy vybírá přímo polský parlament.

• Ředitel antimonopolního úřadu (ÚOHS) Petr Rafaj, jehož policisté společně s ředitelem společnosti Kapsch Karlem Feixem podezřívají z korupce v kauze mýtných zakázek, ve středu přiznal v rozhovoru pro televizi Prima, že se scházel s místopředsedou hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem. O mýtném systému, u něhož měl Faltýnek podle policejních odposlechů lobbovat, že je „potřeba udělat, co chce společnost Kapsch“, se bavili údajně pouze jednou. Jinak ale Rafaj odmítl, že by do případu zasahoval, s Faltýnkem prý měli jen hledat spravedlivé řešení.

• Dolní sněmovna britského parlamentu těsně před středeční půlnocí nejtěsnější možnou většinou schválila návrh zákona, který pověřuje premiérku Theresu Mayovou požádat o odklad brexitu, bude-li zemi 12. dubna hrozit odchod bez dohody. Poslanci dokázali během jednoho dne přejít celé trojí čtení a nakonec ho schválili poměrem hlasů 313 ku 312. Návrh teď směřuje do Sněmovny lordů, kde se očekává menší zdržení.

4. dubna

• Zdanění prázdných bytů je stále možnost řešení bytové krize. Primátor Zdeněk Hřib to de facto potvrdil v rozhovoru pro server Novinky.cz, když odmítl tuto možnost vyloučit. V Praze momentálě bují koaliční krize, jak o ní hovoří TOP 09 o tom, zda nechat vypracovat analýzu mapující elektrické odběry pražských bytů. Podle Hřiba ale jde jen o pseudokauzu vyvolanou předsedou TOP 09 Jiřím Pospíšilem.

• Náměstek ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové Vladimír Bärtl dostal kvůli incidentu se zástupci Tchaj-wanu vytýkací dopis, ale svoje místo by opustit neměl. Řekl to novinářům po jednání zahraničního výboru Sněmovny, který se událostí ve čtvrtek zabýval. Zástupce Tchaj-wanu musel na žádost čínského velvyslance opustit před týdnem setkání zahraničních investorů. Zatímco polovina senátorů požaduje odvolání ministryně Novákové, zahraniční výbor označil událost za nešťastnou.

• Prezident Miloš Zeman se omluvil bývalému dlouholetému starostovi Vídně Michaelu Häuplovi, kterého v rámci oficiální cesty v Rakousku zkritizoval za to, že za Häuplova vedení radnice nedala českojazyčné Komenského škole v rakouské metropoli ani šilink. Radnice ale v úterý uvedla, že škola získala od Vídně za posledních deset let v přepočtu 40 milionů korun.

• Občanská demokratická strana (ODS) by chtěla v Poslanecké sněmovně prosadit toleranci 0,5 promile za volantem. Návrh změny zákona o provozu na pozemních komunikacích představili občanští demokraté ve čtvrtek odpoledne a chtěli by ho přednést na dubnové schůzi. „Ve většině evropských zemí, včetně sousedního Německa nebo Rakouska, tolerance bez problémů dlouhodobě funguje. Jsem přesvědčen, že si tuto míru svobody zasloužíme, a jsem přesvědčen, že umíme být stejně zodpovědní jako většina Evropanů. Když to zvládají Francouzi, Španělé, Italové nebo Lotyši, zvládneme to i my,“ sdělil k případné novele předseda ODS Petr Fiala. ODS by zároveň chtěla zpřísnit postihy pro ty, kteří povolenou míru alkoholu v krvi přesáhnou.

• Po víkendových lokálních volbách v Istanbulu, kde ohlásily vítězství jak vládní Strana rozvoje a spravedlnosti (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, tak opoziční republikánská CHP, se na základě žádosti AKP přepočítávají hlasy v 19 okrscích. Ve třech okrscích se budou přepočítávat všechny hlasy, ve zbylých jen ty podezřelé. Důvodem je, že voliči náhodou nebo záměrně zaškrtli více stran nebo že nebyla na lístcích razítka. V průběžných výsledcích vedl republikánský kandidát Ekrem Imamoglu, který nakonec uvedl, že vyhrál o 27 000 hlasů. Turecký prezident pak pohrozil, že výsledky napadne. AKP ale tvrdí, že vyhrál její kandidát, bývalý premiér Binali Yildirim.

• Britský pravicový aktivista Tommy Robinson, několikrát trestaný za napadaní, podvody či pohrdání soudem, nakonec v pátek v Poslanecké sněmovně s přednáškou na konferenci Rodina a její práva v 21. století nevystoupí. Konferenci organizoval poslanec Milan Pour (ANO) se senátorkou Jitkou Chalánkovou (nezávislá), nakonec však byla zrušena. Důvodem je především obrovská kritika, která se na Poura snesla z řad médií, politiků i veřejnosti. Robinson totiž dříve šéfoval krajně pravicové Anglické obranné lize, jež vznikla kolem fotbalových hooligans, měla být napojená na neonacisty a zaměřovala se na protiislámské demonstrace. V současnosti je poradcem předsedy protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP).

5. dubna

• Krajský úřad Středočeského kraje v případu údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nerozhodl, zda Babiš je, nebo není ve střetu zájmů. Úředníci z Černošic se podle šéfa středočeského odboru přestupků Petra Fraňka dopustili chyb při posuzování přestupku.

• Americký prezident Donald Trump podle agentury AP uvedl, že během měsíce by mohlo být dosaženo dohody, která má ukončit téměř roční obchodní válku mezi Spojenými státy a Čínou. Jeho čínský protějšek Si Ťin-Pching mezitím vyzval k rychlému završení rozhovorů. Trump však zatím neohlásil datum, kdy se s čínským prezidentem sejde.

• Předseda komunistů a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip na přelomu let 2017 a 2018 lobboval za První chráněnou dílnu, hlavní byznys obviněného ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka. Podle informací deníku Právo, který má k dispozici interní korespondenci mezi Filipem a ředitelem úřadu Janem Havlíčkem, se měl za Horáčka přimlouvat na Finančním úřadu Ústeckého kraje. Filip v dopisech ostře kritizuje kontroly úřadu, které v dílně odhalily možné zneužívání evropských dotací, a osočuje úřad z toho, že jedná vůči Horáčkově firmě nezákonně a diskriminačně. V korespondenci dále píše, že kontrola podle něj byla účelová, s jedinou snahou poškodit dobré jméno Horáčkova podniku.

• Předseda Evropské rady Donald Tusk chce Británii nabídnout flexibilní až dvanáctiměsíční odklad termínu odchodu z Evropské unie, během něhož by Spojené království mohlo odejít z EU, jakmile vyjedná dohodu. V pátek to napsala britská stanice BBC s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený unijní zdroj. Britská premiérka Theresa Mayová v dopise Tuskovi požádala o odklad brexitu do 30. června.

• Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj v pátek ráno ve Strakově akademii vysvětloval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD) kauzu mýto. K tendru řekl, že jeho úřad rozhoduje a nestranně a nezávisle. Rafaj vysvětloval svoji verzi schůzek s prvním místopředsedou ANO a předsedou poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnkem asi půl hodiny.

• Ve volbách do Evropského parlamentu se letos v Česku utká 39 uskupení. Ministerstvo vnitra z voleb vyřadilo jen Moravskou a Slezskou pirátskou stranu. Rozhodnutí o registracích v pátek ministerstvo oznámilo na webu. Minulých eurovoleb v roce 2014 se účastnilo 38 seskupení. Volby se konají 24. a 25. května.

• Britští labouristé v pátek vyjádřili zklamání z dosavadního průběhu jednání s vládou o východisku z brexitové krize. Kabinet podle hlavní opoziční strany nenabídl „opravdovou změnu nebo kompromis”. Zástupce vlády naopak uvedl, že jsou pozice obou stran velmi blízké a kabinet premiérky Theresy Mayové je připraven uzavřít kompromis.

6. dubna

• Pirátští poslanci již týden hájí pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ten chtěl, aby Praha připravila analýzu k prázdným bytům a ani nevyloučil případně jejich zdanění, a dostal tak Piráty v Praze do koaličního sporu s TOP 09. Od analýzy nakonec po pátečním koaličním jednání ustoupil. Podle poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka celý spor vyvolal právě předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, aby se připomněl před volbami do Evropského parlamentu.

• Novým senátorem za Prahu 9 bude její starosta Jan Jarolím (ODS), nebo scenárista David Smoljak (za Starosty). Voliči jim v prvním kole doplňovacích voleb, které dnes skončilo, dali přednost před dalšími osmi kandidáty. Jarolím získal za slabé 18,48% účasti 24,25 %, Smoljakovi dalo důvěru 23,53 % voličů.

• Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger vystoupí v polovině dubna před europoslanci kvůli možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Místo standardního jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu ale shrne závěry komise na mimořádné schůzi za zavřenými dveřmi, zjistil server iROZHLAS.cz. Zároveň by měl shromážděné informace přednést i na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku. Komise přitom zřejmě dosud šetření neuzavřela.

• Předseda KSČM Vojtěch Filip začal lobbovat za společnost První chráněná dílna obviněného podnikatele Tomáše Horáčka u ústeckého finančního úřadu poté, co komunistická strana přijala téměř stotisícový dar od firmy Active Vision. Tato společnost je napojená na Horáčka skrze osobu její majitelky a zároveň Horáčkovy klíčové obchodní advokátky Niny Rydlové.

7. dubna

• Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli v televizi Prima v diskuzním pořadu Partie připustil, že uvažuje o změnách ve vládě. Neuvedl však, které ministry plánuje případně vyměnit. Chce nejdříve informovat prezidenta Miloše Zemana. „Nemluvili jsme o tom, ale teď se chystám k panu prezidentovi,“ reagoval premiér na opakovaný dotaz moderátorky, zda se chystá vyměnit některé ministry.

• Premiér Andrej Babiš (ANO) nemá problém s novelou zákona, která má uzákonit sňatky homosexuálů. V sobotním pořadu Partie televize Prima totiž řekl, že na jednání poslaneckého klubu svého hnutí vystoupil ve prospěch návrhu. V hnutí ANO podle něj existují tři rozdílné názorové proudy, za nejdůležitější ale považuje pečlivé vyřešení problematiky dětí.

• Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj by měl rezignovat na svou funkci, pokud by byl obviněn v současném vyšetřování možné korupce v tendru na mýtné v souvislosti s firmou Kapsch. V pořadu Partie televize Prima to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se podle něj neměl s Rafajem scházet v hotelu.

• Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce, aby průměrná penze byla od roku 2021 okolo 15 tisíc korun. Uvedla to v neděli v České televizi v Otázkách Václava Moravce. Na námitku, kde na zvýšení vezme, uvedla, že by bylo potřeba se podívat na daně, například na sektorovou a digitální.

• Rwanda si v neděli připomíná čtvrtstoletí od genocidy, která si vyžádala 800 000 obětí především z řad menšinových Tutsiů, které povraždili hutští extremisté. Během genocidy byla vyvražděna desetina obyvatel země, která si událost bude připomínat stodenním státním smutkem. Více se o genocidě dozvíte například zde.