Čínská vláda vpadla na území Tibetu před více než 60 lety. Vpádu následovalo přesunutí tibetské vlády spolu s nejvyšším představitelem, Sikyongem, do exilu. Bývalým Sikyongem je Lobsang Sangay, který pro Studentské listy poskytl exkluzivní rozhovor.

Rok 1950 byl rokem, kdy se začala psát nová historie Tibetu. Čínská vláda v zámince „osvobodit“ Tibet od imperialismu vpadla na území, začala perzekuovat politické i kulturní vůdce a nahrazovat kulturu marxistickou ideologií. Tibeťané si však mínili zachovat svoji jedinečnou identitu, a proto řada z nich uprchla do zahraničí.

V březnu roku 1959 tak indická vláda poskytla azyl Dalai Lamovi, další tisíce Tibeťanů se pak přesunuly do regionů u hranic – Arunachal Pradesh, Himachal Pradesh (lokace Centrální tibetské administrativy) a Sikkim.

Lobsang Sangay se narodil v uprchlické komunitě v Darjeelingu, městě regionu Sikkim. Po svých studiích v Delhi získal stipendium a pokračoval ve svém vzdělávání na Harvardské univerzitě. Dva roky vykonával funkci Kalon Tripy, následujících devět let byl Sikyongem.

Jaký je vztah Indů s tibetskou komunitou?
Obecně velmi dobrý. V průběhu posledních 60 let bylo pouze pár incidentů neshod mezi těmito dvěma národy. Indická vláda a indický lid byl k Tibeťanům velmi chápavý a štědrý. Dostali jsme půdu, školy, zdravotní zabezpečení. Co se týče vzdělávání, Indie zajišťuje financování škol přes agenturu pod ministerstvem školství – Centre of Teaching Education (CTE) . Naše děti dochází do tibetských škol, kde se učí o tibetské kultuře, jazyku i historii. Ambiciózní studenti se mohou dostat až k doktorátu.

Je komunita promísena, či spíše uzavřena?
Většina Tibeťanů v Indii žije v uprchlických táborech, které jsou v odříznuté lokalitě od města, ale tisíce žijí i ve městech promíseni s Indy.

Bojuje mezinárodní společenství dostatečně za práva menšin spadajících do území Číny, jakými jsou právě Tibeťané či Uyghurové?
Rozhodně ne tolik, jak bychom si představovali, ale bojuje. Přežili jsme 60 let, bez podpory by se nestalo ani to. Mezinárodní společenství je situací znepokojeno, zajímá se, podporuje. Spojené státy americké veřejně upevnily své postavení vůči čínské vládě schválením zákona Tibet Policy Act v roce 2020.

Evropská unie vyslovila svoji podporu k tomuto dokumentu. My věříme, že je třeba udělat více, a doufáme, že tak bude učiněno. Posun by určitě zajistilo, kdyby vlády oficiálně uznaly exilovou vládu v Dharamsale (CTA). 

Měly by zakročit i Spojené národy?
Spojené národy toho pro Tibet mnoho udělat nemohou. Čína je jednou ze supervelmocí a tahá za nitky ve všech agenturách OSN. Také disponuje právem veta. Právo veta je nebezpečným nástrojem a neměl by jím disponovat žádný stát.