Je pozdní sobotní odpoledne, i když při pohledu na ocelovou oblohu a cáry mlhy, v níž se utápějí vrcholky okolních kopců, byl mohl být klidně podvečer. V rohu náměstí Andreje Hlinky v osmdesátitisícové metropoli severního Slovenska Žilině se schází několik málo zvědavců okolo rozložitého kampaňového stánku, jenž má být za zhruba dvacet minut centrem místního předvolebního mítinku hnutí Republika.
Tedy odštěpenců od partaje postfašisty a fanouška válečného Slovenského štátu Mariana Kotleby, kteří někdejšího etalona slovenských radikálních národovců opustili po jeho odsouzení za propagaci nacismu. Hnutí Republika v čele s europoslancem a bývalým výrazným politikem kotlebovců Milanem Uhríkem sází na umírněnější image a spíše než vzyvatelům klerofašistického slovenského režimu během druhé světové války se podobá krajně pravicovým stranám v západní Evropě. Namísto uniforem paramilitárních Hlinkových lidových gard přišli politici v košili a saku, na první pohled k nerozeznání od Tomia Okamury, Mattea Salviniho nebo Nigela Farage.
Průzkumy „republikánům“ přisuzují slušný výsledek a účast v příštím slovenském parlamentu mají takřka jistou. Poslední průzkum agentury Ipsos z půli září Uhríkovu hnutí přisoudil zisk 8,6 procenta hlasů a patnácti mandátů ve 150členné slovenské Národní radě. Můžou hrát potenciálně výraznou roli v povolebních rokováních a stát se klíčovým partnerem pro volebního favorita, bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica a jeho stranu SMER při sestavování nové vlády. Koalici by mohli podle projekcí – které jsou však pouze hypotetické, protože platí řada neznámých – skládat krom Ficova SMERu také s nacionalistickou Slovenskou národní stranou či se stranou Hlas – sociální demokracie bývalého premiéra za SMER Petera Pellegriniho.
Prostor kolem stánku se směrem ke čtvrté hodině postupně zaplňuje. Posluchačů je několik desítek, když si úvodní slovo s mikrofonem v ruce bere poslanec hnutí a zpěvák Ondrej Ďurica, jehož songy podobně jako na jiných shromážděních Republiky vyhrávaly z reproduktorů před startem mítinku a lákaly kolemjdoucí proudící z blízkého obchodního centra ke stánkům s letáčky a stranickými oplatky se značkou „Republikánky“.
„Víme, že některé strany volíte dvacet let, mají svoji značku, svoji historii, ale přesto si myslíme, že je potřeba je vyměnit,“ řekl v úvodu místopředseda Republiky Ondrej Ďurica. „Nespekulujte nad malými stranami, které mají jeden a půl procenta a do parlamentu se nedostanou, pouze na sebe naváží tisíce hlasů. Potřebujeme každý jeden hlas, a vyslat do voleb největšího koně, který nemá dolámané nohy, není nemocný a nezdechne,“ dodal Ďurica ve zjevné narážce na Kotlebovu Lidovou stranu Naše Slovensko, od níž se hnutí Republika odštěpilo, a která se v průzkumech stabilně drží kolem dvou procent (v posledním průzkumu Ipsosu získala 2,6 procenta) a je tak téměř jisté, že se do parlamentu znovu nedostane.
Nakonec varoval, že v případě vítězství progresivistů hrozí, že na mítincích bude zakázáno vyvěšovat slovenské vlajky. „Tohle nikdy nebyl problém a nikdy ani nebude, ty fašoune!“ volal na Ďuricu v reakci na vyslovenou zjevnou nepravdu zhruba třicetiletý odpůrce, který postával od počátku na okraji shromáždění. K muži ihned zamířili dva organizátoři v mikinách s logem hnutí Republika, kteří se s odpůrcem chvíli místy vulgárně hádali a vyzývali ho k odchodu. Když se muž k odchodu neměl, s tím, že je ve veřejném prostoru, kde má právo projevovat svůj názor, odešli muži po chvíli s nepořízenou. Projevy zatím pokračovaly.
Potom promluvil poslanec Miroslav Suja, původně zvolený za kotlebovce, v minulosti také poslanec za stranu maďarské menšiny MOST-HÍD, a to hlavně o tématech spojených se situací na středním Slovensku. „Podívejme, co tu, na Oravě, v Kysuci, na Liptově, ministr (bývalý ministr životního prostředí ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera, pozn. red.) Ján Budaj, ten vegetarián, udělal!“ uvedl Suja v souvislosti s změnami v zákonech o ochraně krajiny a kritizoval také zemědělskou politiku posledních vlád a neřešenou situaci s údajně přemnoženými medvědy.
„Když budeme mít za to, že se nás politika netýká, tak přijdou přesně takoví, jako je Ján Budaj, Peter Bročko a Veronika Remišová, o Matovičovi a vekslákovi Kollárovi ani nemluvě. Předchozí vlády nebyly o moc lepší, ale to, co je tu posledního tři a půl roku, je mnohem horší,“ naznačil Suja, že dvířka k vládnutí s Ficem jsou pro Republiku pootevřená.
Hlavní řečník, předseda hnutí a europoslanec Milan Uhrík na předřečníka vzápětí navázal s tím, že slovenské politické strany na některé regiony zapomínají. Progresivní Slovensko a hnutí Demokraté Eduarda Hegera se podle něj zajímají pouze o Bratislavu a Trnavský kraj a střední, severní a východní Slovensko je prý nezajímají. „S každým regionem směrem na východ se vracíte o deset let do minulosti. Východní Slovensko je čistá katastrofa,“ burcoval Uhrík a propagoval bod stranického programu, který má přesunout strategické investice do regionů.
Kritizoval samozřejmě i dosavadní slovenskou vstřícnou politiku vůči Ukrajině napadené ruským agresorem. „Posílají se tam stále větší a silnější zbraně, nejdříve mluvili pouze o humanitární pomoci, pak tam poslali tanky, pak vrtulníky, potom stíhačky, zakázanou kazetovou munici a nejnověji i střely obohacené uranem. Co přijde dál, nevíme. Konflikt se zhoršuje a nevíme, kam se bude dál vyvíjet,“ řekl Uhrík.
Mluvil také o migraci, která je aktuálně opět téma kampaně v souvislosti se zvýšeným migračním tokem na maďarsko-slovenské hranici i o nedostupnosti zdravotní péče v regionech. „Děti se na školách učí hlouposti o sedmdesáti pohlavích a že chlapci se mají převlékat za děvčata a vžít se do role homosexuála,“ uvedl.
„Podpoříme zřízení komise pro vyšetření všech těch zákeřností a zlomyslností, co se na Slovensku děly. Všechny ty covid opatření, nákupy testů a vakcín, darování stíhaček Mig-21 na Ukrajinu. Oni říkají, že policie vyšetřuje všechny ty kauzy Ficovy vlády. Já se jich nezastávám, některá stíhání jsou politická, ale nemusíte si dělat iluze, jak to tady za SMERu fungovalo. Nechceme divadelní představení, chceme férové a uvěřitelné vyšetřování, a to nejen Ficov a Pellegriniho vlády, ale i minulá vláda, Eduard Heger a ministr obrany Jaroslav Naď,“ uvedl s tím, že jeho strana chce zrušit Matovičovou vládou zřízenou speciální prokuraturu vedenou bývalým advokátem rodiny zavražděného novináře Jána Kuciaka Danielem Lipšicem. Ta podle něj slouží k šikaně politické opozice a pronásledování lidí za údajný extremismus.
„Součástí nastolení pořádku je vypořádání se s mimovládními organizacemi, které si uzuzrpovaly právo, tváří se jako morální autority a rozlišují, kdo je dezolát a extremista a kdo lepšočlověk. Neexistuje, aby duhové nevládky chodily po školách a po školkách a vymývaly dětem mozky blbostmi,“ uvedl europoslanec a jednička kandidátky Republiky v parlamentních volbách Milan Uhrík.
Republika navrhuje přijmout zákon na kontrolu činnosti mimovládních organizací tak, aby pokud jsou placené ze zahraničí, po vzoru Ruska museli své materiály označovat za produkci „zahraničního agenta“. Krom toho také navrhuje, aby média vysílající politické diskuse musely předkládat Národní radě výroční zprávy o dodržování principu plurality, a zavedení systému podpory tzv. alternativních médií.
„Mimovládní organizace jsou rakovinou společnosti. Infiltrovali úřady, školy a kulturu a za nic nenesou zodpovědnost,“ provolával Uhrík na stánku pod žilinskou dominantou, katedrálou Nejsvětější trojice.
Lidé se kolem páté odpolední postupně rozešli, pokřikující odpůrce nepozorovaně odešel ještě před koncem Uhríkova projevu. Akce tak proběhla v poklidu, vedle tichých vulgárních rozmíšek. Na to, pobavit se s přítomnými politiky Republiky, se však po skončení stála fronta.
