„Občas máme rozdílné pohledy na některé věci, ale spíš si to vyříkáváme mezi sebou, nechceme to probírat na veřejnosti. Jediná situace, kdy jsme se ohradili veřejně, byla po posledních sněmovních volbách, kdy médii proběhla zpráva, že by mohla vzniknout vláda s SPD a komunisty,“ říká předsedkyně Mladého ANO Markéta Plesníková. V rozhovoru pro Studentské listy mluví také o tom, proč by měl mladý člověk volit hnutí ANO, nebo o tom, jak jako liberální spolek vnímají poslední výroky premiéra Babiše na adresu uprchlíků a Evropské unie.
Proč bych měl jako mladý člověk v říjnu volit hnutí ANO?
I když to tak není prezentováno, myslím, že toho ANO nabízí mladým lidem hodně. Jde o mravenčí práci poslanců hnutí, zákony, které předkládají, i když v médiích často rezonují pouze ty kontroverzní. ANO pomáhá zvyšovat životní úroveň všem skupinám, určitě ne jenom důchodcům, jak se často prezentuje.
Jak konkrétně tedy ANO za posledních osm let své vlády zvýšilo životní úroveň mladým lidem?
Mladí lidé jsou dost široký pojem, oproti třeba důchodcům, kteří jsou daleko více heterogenní skupina. Došlo ale k růstu platů v pedagogickém sektoru – to má vliv na kvalitu vzdělávacího systému, což by měla být pro mladé jedna z priorit. Zlepšování prestiže učitelského povolání do budoucna vnímám jako velký přínos. Jedním z kroků bylo i snížení ceny jízdného pro větší podporu mobility. Vznikl také fond, který zpřístupňoval půjčky pro mladé lidi, kteří si chtěli pořídit vlastní bydlení.
Hnutí ANO nicméně podle dostupných volebních modelů mladí lidé příliš nevolí. Jak tedy mladé voliče přilákat?
To je velice složitá otázka, kterou si klade nejenom hnutí, ale i mnohé ostatní strany. Důležité je, aby na volitelných místech kandidátek figurovali mladí lidé, kteří si vezmou za svá ta témata, která jsou mladým blízká. Ať už jde o zmíněnou kvalitu školství nebo dostupnost bydlení, protože třeba v Praze je pro mladé těžké na samostatné bydlení finančně dosáhnout.
Jde tedy o to, vybrat témata, která mladé zajímají, a mít tváře, které je budou prezentovat. Protože mladý člověk těžko uvěří, že někdo ve věku jeho rodičů zná jeho problémy. Tohle je takový začarovaný kruh české politiky. Když v politice chybí mladé tváře, potom není ani tolik mladých voličů.
Snažíte se tedy jako mládežnická organizace hnutí prosadit své členy na aktuálně sestavované kandidátky ANO pro podzimní sněmovní volby?
Ne že bychom se snažili nátlakem prosadit, spíše někteří naši členové už mají v rámci hnutí vybudované své jméno a renomé. Snažíme se samozřejmě naše členy podpořit a dodat jim témata, která mohou mladé zaujmout. Vytvořili jsme soupis priorit pro mladé, což je pro naše kandidující členy něco, co si nesou.
Máte už nějakou představu, kolik vašich členů by se mohlo na kandidátkách hnutí objevit?
Vím aktuálně o jedenácti našich členech, kteří jsou navrženi jako kandidáti. Z toho čtyři jsou ve svém kraji na předních deseti místech kandidátních listin. Já sama jsem navržena na desáté místo na kandidátce hnutí v Praze.
Hnutí ANO u mladých neboduje
Hnutí ANO má s oslovováním mladých lidí problémy. Dlouhodobě to dokazují data voličské podpory. Poslední měření Data Collect subjektu premiéra Babiše přiznalo v nejmladší věkové skupině 18 až 29 let pouhých pět procent preferencí. Model ukázal, že podpora hnutí ANO se zvyšuje se stoupajícím věkem – v nejstarší skupině nad 60 let by hnutí ANO v dubnu až červnu volilo 39 procent dotázaných. Podobná čísla vyjevil i model Kantaru z letošního prvního čtvrtletí. Podle něj by v nejmladší věkové skupině získalo hnutí ANO pouhá 4,5 procenta – průměrný zisk hnutí byl v té době přitom 23 procent, u nejstarších byla jeho podpora 44 procent. I data Kantaru ukázala, že podpora nejsilnější vládní strany se zvyšuje s věkem. Hnutí ANO se nedaří ani mezi středoškoláky. Loňský model agentury Focus pro Člověka v tísni mu v této skupině naměřil 6 procent, ve studentských volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 (které Člověk v tísni rovněž zaštiťuje) ANO volilo 5,3 procenta středoškoláků. Tehdy však výsledek mohla ovlivnit kandidatura recesistického hnutí ANO, vytrollíme europarlament, které ve studentských volbách dosáhlo 10,5 procenta.
Jak už jste zmiňovala, nyní to se zastoupením mladých lidí v české politice moc žhavé není. Myslíte si, že se to může po volbách zlepšit?
Doufám, že se to zlepší, i když nemám moc přehled o věkovém složení kandidátů ostatních politických stran. Nezastoupení mladých lidí na rozhodovacích funkcích zvláště ve vyšší politice je problém. Z průzkumů nám vychází nechuť a apatie u mladých lidí k politice a okolnímu dění, mají pocit, že nemohou nic ovlivnit. Toto nejde prolomit bez toho, aniž by mladí byli na místech, kde se rozhoduje, a ukázali, že věk není hendikep, ale naopak, že je to výhoda.
Věřím, že složení Poslanecké sněmovny se po volbách omladí. Myslím si, ale, že bude otázka generace až dvou, než bude zastoupení opravdu reprezentativní. Tento problém je totiž třeba také u důchodců nad sedmdesát let nebo konkrétně u mladých žen. Složení Poslanecké sněmovny dnes neodpovídá společnosti.
Vyříkat mezi sebou
Co vedlo ke vstupu do Mladého ANO vás osobně?
Už od gymnázia jsem se zajímala, co se kolem mě děje, chtěla jsem být nějakým způsobem aktivní. Zároveň mě bavilo pracovat s mladými lidmi, jezdila jsem třeba jako instruktorka na letní tábory. Původně jsem chtěla být novinářka, pak za mnou ale na vysoké škole s nabídkou přišel kolega, s nímž jsem se seznámila díky fakultní letní škole pro zahraniční studenty. Řekl mi, že se bude zakládat mládežnická organizace u hnutí ANO, která bude hodně liberální a bude řešit domácí i evropskou politiku, a nabídl mi, jestli do toho nechci jít.
To jsou všechno témata, která mě zajímají, zvláště evropská dimenze, protože jsem studovala mezinárodní teritoriální studia, líbila se mi i ta práce s mladými lidmi. Bylo to něco nového, tak jsem souhlasila. Říkala jsem si, že tu můžeme rozjet něco vlastního, prosazovat tak svoje myšlenky a zároveň mít kontakt s politikou. To byla moje prvotní motivace.
Zmínila jste, že Mladé ANO je liberálně a proevropsky orientované. Jak hledíte na poslední výroky předsedy hnutí Andreje Babiše, který v nedávné době najel na vlnu brojení proti uprchlíkům, Evropské unii či zelené politice?
Já si myslím, že tu nejde přímo o brojení proti Evropské unii, spíše o obhajování českých zájmů. Co se týče zelené politiky, i na evropské úrovni je mnoho proudů, a my v Česku máme jiný ekonomický mix. Chápu upozorňování, že jsme v tomto odlišní než západní státy a že by se mělo zdůrazňovat, aby zelený přechod byl spíše evolucí než revolucí.
Potom se tu dělá téma z některých výroků předsedy vlády, které jsou vykládány jako proti uprchlíkům. Je důležité si uvědomit, že migrace je pořád téma, jenom je nyní upozaděno pandemickou krizí. Je to fenomén, se kterým se budeme muset nějak vyrovnat a řešit jej jak na národní, tak na evropské úrovni. Nyní třeba probíhají rozhovory o celoevropské migrační a azylové politice. Proto je důležité mít nějaké svoje stanovisko.
V Česku je ale dnes uprchlíků minimum, přitom Andrej Babiš se na to téma v poslední době v rámci kampaně skutečně soustředí. Nemá Česko daleko palčivější problémy, než jsou imigranti?
Myslím, že to, že se zmínila migrace neznamená, že jsou upozaďována další témata. Prioritou je stále řešit pandemickou krizi, plus obnovu po ní. Vzhledem k tomu, že i jiné strany téma migrace používají ne úplně vhodným způsobem v kampani, je to záležitost, na kterou se musí nějakým způsobem reagovat. To ale neznamená, že je to priorita.
Jsou tu další věci: premiérův střet zájmů, jeho kauzy, vláda opřená o komunisty… Nevnímáte mezi hnutím ANO a vaším liberálním spolkem výraznější ideové či politické rozpory?
Občas máme rozdílné pohledy na některé věci, ale spíše si to vyříkáváme mezi sebou, nechceme to nějak probírat na veřejnosti. Jediná situace, kdy jsme se ohradili veřejně, byla po posledních sněmovních volbách, kdy médii proběhla zpráva, že by mohla vzniknout vláda s SPD a komunisty. To, co interně řešíme, bych ale ani nenazývala rozpory, spíše se náš mladý pohled snažíme nějakým způsobem implementovat do hodnot a politiky hnutí.
V médiích i od zástupců jiných mládežnických organizací občas slyšíme, že Mladé ANO není příliš fungující nebo aktivní mládežnickou organizací, že je jenom marketingovým nástrojem, který má vytvářet dojem, že ANO myslí i na mladé. Co na to říkáte?
První bod by bylo definovat, co znamená aktivně fungující mládežnická organizace. Když to porovnám s ostatními, myslím, že jsme všichni na stejné úrovni, potýkáme se se stejnými problémy i výzvami. Myslím, že když se člověk podívá na naše sociální sítě, tak tam je vidět činnost našich členů. Naše aktivity jsou založené na setkávání se, což je teď v pandemii samozřejmě utlumené, funguje to spíše v rámci krajů, nikoliv na celostátní úrovni.
Myslím si, že oproti jiným mládežnickým organizacím jsme aktivnější na evropské úrovni, v rámci Lymecu (mládežnické organizaci přidružené k evropské liberální straně ALDE, jejímž členem je i české ANO, pozn. red.), kde jsme na posledním kongresu prosadili rezoluci, která vyzývá evropské státy k solidaritě a ke konkrétním akcím po propuknutí kauzy Vrbětice. Na naše členy můžete narazit také v rámci volební kampaně hnutí ANO. I když dobře fungující mládežnickou organizaci je těžké definovat, rozhodně nejsme nějaká uměle vytvořená entita, která existuje jenom proto, aby existovala, ale máme svůj smysl, svoje aktivity.
Volební preference ve věkové skupině 18 – 29 let
Ve svém facebookovém příspěvku jste si nedávno stěžovala na to, že v médiích nedostáváte odpovídající prostor. Cítíte tedy, že je vaše mládežnická organizace v médiích upozaďována?
To byl spíš můj osobní příspěvek, než stanovisko Mladého ANO. Dvakrát po sobě jsem totiž podobný zážitek s médii měla. Poskytovala jsem dvacetiminutový rozhovor nejmenovanému týdeníku, a ve výsledném článků jsem pak nebyla vůbec zmíněná. Byla jsem frustrovaná také z toho, že ačkoliv článek pojednával také o mladých poslancích, jeden z nejmladších poslanců, náš člen Ondřej Babka, tam zmíněn nebyl. Podobný výstup byl potom v televizní reportáži, kde jsem byla useknuta uprostřed věty, a v porovnání s ostatními zástupci mládežnických organizací se mi tam dostalo méně prostoru. Ten můj status byl reakce na to, že se mi něco podobného stalo několikrát v krátkém sledu.
Zmínila jste poslance hnutí ANO Ondřeje Babku, který je v současnosti jediným výraznějším členem Mladého ANO. Čím to je, že jako mládežnická organizace nejsilnější a vládní strany nevychováváte příliš výraznějších politiků, v kontrastu s jinými mladými politickými spolky?
Pochopitelně když to porovnáme s Mladými sociálními demokraty, tak z nich vzešla řada osobností, včetně premiérů. Myslím, že je to dáno hlavně tím, že náš spolek existuje šest let. Než jsme se tak nějak ustálili, byly už sněmovní volby, takže naši členové ještě neměli moc šancí prosadit se na kandidátky.
Před dvěma lety jsme měli dva kandidáty do Evropského parlamentu, i když na nevolitelných místech. Přestože kandidátní listiny nejsou schválené, jak jsem už zmiňovala, budeme pravděpodobně mít i kandidáty v těchto sněmovních volbách. Máme zástupce i v lokální politice, která je mladým lidem často bližší. Naším členem je třeba nejmladší krajský zastupitel v Moravskoslezském kraji, máme některé radní, kandidáty na starosty a podobně. Vzhledem k délce naší existence jsme neměli šanci vychovat osobnosti, navíc je naše činnost soustředěna spíše na lokální, případně krajskou úroveň.
