V nejnovějším Kulturním výhledu jsme psali o tom, že nedávno v novém vydání vyšla Žena v bílém od Wilkieho Collinse. Já jsem se na nové vydání opravdu těšila, a proto jsem si ho musela přečíst. V tomto článku vám shrnu své poznatky.
O autorovi
Na začátek pár informací o autorovi. William Wilkie Collins byl anglický spisovatel, který žil v letech 1824 až 1889. Ve své době byl sice jedním z nejlépe placených spisovatelů, ale po smrti jeho popularita rychle klesla. V posledních letech však začíná znovu růst.
Wilkie Collins žil bohémským životem, miloval ženy, víno a opium. Je autorem 23 románů, několika divadelních her a nespočtu povídek. Jeho nejpopulárnější román je Žena v bílém. Populární je i román Měsíční kámen, který bývá považován za první skutečnou detektivku.
Senzační romány
Collins psal mimo jiné tzv. senzační romány (romány založené na neobvyklých, tajuplných událostech). Pro senzační romány je typická snaha udržet čtenáře v neustálém napětí. Z toho důvodu se v něm objevují prvky kriminality, především podvody a vraždy.
Autoři používají i feministické prvky – hlavní hrdinky bývají silné osobnosti, nezávislé na mužích. Muži se naopak vyskytují v roli obětí. Tyto romány dosahovaly největší popularity v Anglii především v 60. a 70. letech 19. století. Psala je řada autorů, mimo jiné i Charles Dickens. Není jisté, které dílo bylo úplně prvním senzačním románem, nejrozšířenější názor je ale ten, že je to právě Žena v bílém.
Laura, Walter a Marian
A teď už k samotnému románu. Postavy jsou skvěle vykresleny. Hned na začátku jsem pocítila sympatie ke třem hlavním postavám – Lauře Fairlieové, její sestře Marian Halcombové a Walteru Hartrightovi. Laura je velmi krásná, hodná a plachá, zatímco Marian je inteligentní, duchapřítomná a rázná. Jejich povahy vytvářejí dokonalý kontrast, ale přesto si sestry skvěle rozumí. Jsou přesně tím, co tento román potřebuje. Naopak mistrně vykreslenou zápornou postavou je sir Percival Glyde, který jedná vždy velmi impulzivně a výbušně. Kdyby ho jeho přítel hrabě Fosco neustále nekrotil, těžko říct, jak by to s ním od začátku vypadalo.
Děj románu je od začátku velmi spletitý. Přesně takový, jak má být. Vše se točí kolem záhadné dívky v bílých šatech – Anny Catherickové. S tou se už v úvodu setká mladý učitel kreslení Walter Hartright. Ten přijíždí do Limmeridge – domova Laury a Marian –, aby zde působil jako jejich učitel kreslení. Po několika měsících odsud odjíždí kvůli svatbě Laury a sira Glydea. Po svatbě vše začíná nabírat spád. Následuje jedna nečekaná událost za druhou. Záhady se začínají rozplétat velmi pomalu, což se mi na románu líbí. Celkově mě děj románu zaujal, většinu zvratů jsem nečekala.
Deníkové záznamy
Kniha mě okouzlila svou formou vyprávění. Román je psán formou deníkových záznamů. Je rozdělen na kapitoly, přičemž každou kapitolu vypráví jiný vypravěč. Delší kapitoly jsou dále rozděleny do podkapitol.
Děj je mezi vypravěče rozdělen nerovnoměrně. Vyprávění jednoho má třeba dvě stránky, zatímco jiný vyprávěl třeba stran padesát. Nevnímala jsem to jako problém, právě naopak. Je logické, že jedna z hlavních postav nám toho z děje prozradí více než třeba kuchařka, která se v románu tolik nevyskytuje.
Nejvíc mě zaujala vyprávění v podání slečny Halcombové a Waltera Hartrighta. Oba děj vyprávěli velmi přitažlivou formou. Měli blízko k ostatním postavám a zároveň se snažili odhalit všechny záhadné události.
Filmové zpracování
A na závěr jedno doporučení. Pokud preferujete filmy, můžete zkusit některé z filmových zpracování Ženy v bílém. Nejnovější film je od BBC z roku 1997. V hlavních rolích hrají Justine Waddellová (Laura Fairlieová), Andrew Lincoln (Walter Hartright) a Tara Fitzgeraldová (Marian Fairlieová; v knize Halcombová).
