„Debata, jestli máme být liberálové, nebo konzervativci, je falešná. My jsme sociální demokraté. Liberály a konzervativce mají řešit na pravici, sociální demokracie je specifický ideologický proud,“ říká předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych. V rozhovoru pro Studentské listy mluví také o tom, zda mu je bližší jako možný předseda strany Michal Šmarda nebo Jana Maláčová, nebo o tom, proč by měla ČSSD více akcentovat klimatické změny.
Poté, co sociální demokraté završili několikaletou sérii volebních debaklů a v říjnových sněmovních volbách se ziskem pouhých 4,65 procenta vypadli poprvé od sametové revoluce ze Sněmovny, vydali Mladí sociální demokraté prohlášení s několika požadavky na reformu strany.
Mládežnická organizace, která byla k dosavadnímu směřování ČSSD delší dobu kritická a jejíž vliv na dění ve straně se v posledních letech umenšoval, požaduje mimo jiné zavedení přímé volby stranických funkcionářů všemi členy, „rozbití zkostnatělých struktur strany“ nebo zahájení pravidelné komunikace mezi vedením a členstvem.
O zhoršování vztahů mezi ČSSD a Mladými sociálními demokraty, kteří „vychovali“ několik budoucích sociálnědemokratických vrcholných politiků včetně donedávného předsedy a ministra vnitra končící Babišovy vlády Jana Hamáčka, se mluví už několik let.
Senioři jako voličská základna
V posledních letech klesá vliv mladých sociálních demokratů na dění v ČSSD, dva roky nazpět mládežnická organizace přišla o finanční podporu „mateřské strany“, stejně jako o kvóty na zastoupení mladých lidí na sjezdech či konferencích partaje. Na dubnovém sjezdu ČSSD pak mimo Janu Maláčovou kandidáti podporovaní mladými sociálními demokraty neuspěli. Mladí sociální demokraté dlouhodobě ČSSD kritizovali za vládní spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše.
„Je potřeba začít odspodu a to od členské základny, se kterou se musí daleko více pracovat. Je potřeba, aby místní organizace daleko lépe fungovaly, aby vyvíjely nějakou práci, včetně vzdělávání členů,“ odpovídá předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych na otázku, jak by se měla strana změnit po volebním debaklu.
„Hlavně je ale třeba se opírat o nové tváře. Ty podle mě v sociální demokracii jsou, ale nejsou tolik vidět. Je potřeba dávat šanci našim politikům, ať už to jsou různí starostové, lokální zastupitelé, kteří jsou v kontaktu s lidmi,“ dodává.
ČSSD má rovněž dlouhodobý problém s oslovováním mladých a většinu její členské základny tvoří senioři. Ve Studentských volbách dosáhla pouhých 2,4 procenta, podobnou podporu jí vykázala i analýza organizace PAQ Research, podle níž pro sociální demokraty ve volbách hlasovala pouhá tři procenta mladých do 34 let. Ve věkové skupině 65+ to podpora ČSSD přitom činila sedm procent.
„Myslím si, že klíčem k lepší srozumitelnosti je, aby sociální demokracie více mluvila o nespravedlnostech,“ odpovídá předseda Mladých sociálních demokratů na otázku, jak by měla ČSSD více oslovit mladé lidi, který jí dnes ve voličské základně chybí. Ulrych v té souvislosti zmiňuje i práva menšin nebo klimatickou politiku, kterou by podle něj měla ČSSD více akcentovat.
„Zde sociální demokracie dosud nebyla dost silná, ale nyní se to nabízí, protože současná vláda nebude dělat nějaká zásadní klimatická rozhodnutí, alespoň jako to slyšíme z vyjádření Petra Fialy. Myslím, že příležitostí bude více než dost a dá nám je sama pravicová vláda,“ podotýká.
Generační revoluce ve vedení ČSSD?
Další budoucnost ČSSD nejspíše nyní závisí na nadcházejícím sjezdu. Zde se o předsednický post utká starosta Nového Města na Moravě a bývalý místopředseda strany Michal Šmarda a dosavadní místopředsedkyně ČSSD a končící ministryně práce Jana Maláčová. V obou případech jde o kandidáty, které Mladí sociální demokraté podporovali ve volbě vedení už na dubnovém sjezdu.
Mimo Maláčovou ale kandidáti podporovaní mládežníky, včetně místopředsedy Mladých sociálních demokratů Jana Procházky, propadli. Ulrych naznačuje, že své kandidáty se bude organizace snažit dostat do vedení mateřské strany i na prosincovém sjezdu. „My chceme, aby nové vedení bylo pestré,“ říká Lukáš Ulrych a odmítá letité debaty, zda se má strana snažit oslovovat více liberální nebo konzervativní voliče.
„Ta debata je falešná. My jsme sociální demokraté. Liberály a konzervativce mají řešit na pravici, sociální demokracie je specifický ideologický proud,“ říká. To, zda mu je bližší Jana Maláčová nebo Michal Šmarda, říct nechce. „Já teď vyčkávám na to, co chtějí členské základně nabídnout, ale myslím, že jsou oba dva kvalifikovaní,“ vysvětluje s tím, že v rámci Mladých sociálních demokratů proběhne interní referendum, které kandidáty do vedení podpoří.
„Je jasné, že v ČSSD se chystá při sjezdu výměna vedení, která asi výrazně promění to stávající, které končí. Nicméně asi bych nečekal, že to bude znamenat nějakou ‚generační revoluci′, věk zjevně v této situaci nebude žádné klíčové kritérium, byť asi do širšího vedení strany se některým mladším lidem cestu otevře,” říká k tomu politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity.
Níže přinášíme přepis celého rozhovoru s předsedou Mladých sociálních demokratů Lukášem Ulrychem:
Jak by se měla ČSSD změnit?
Myslím, že je potřeba začít odspodu a to od členské základny, se kterou se musí daleko více pracovat. Je potřeba, aby místní organizace daleko lépe fungovaly, aby vyvíjely nějakou práci, včetně vzdělávání členů. Dále je potřeba zcela zásadně změnit to, jak se sociální demokracie chová. Je třeba, abychom mluvili jasně a zřetelně, například když jdou naši představitelé do televizních debat, tak se mi nezdá, že by byli vždy dobře připravení. Hlavně je ale třeba se opírat o nové tváře. Ty podle mě v sociální demokracii jsou, ale nejsou tolik vidět. Je potřeba dávat šanci našim politikům, ať už to jsou různí starostové, lokální zastupitelé, kteří jsou v kontaktu s lidmi, a můžou změnit ten pohled na sociální demokracii.
ČSSD čeká v prosinci sjezd, kde se zjevně o předsednický post utká dosavadní místopředsedkyně strany a ministryně práce Jana Maláčová a bývalý místopředseda a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Kdo z těch dvou je vám bližší?
Já teď vyčkávám na to, co chtějí členské základně nabídnout, ale myslím, že jsou oba dva kvalifikovaní. My, jako Mladí sociální demokraté, budeme dělat referendum o tom, komu vyjádříme svou podporu. Před sjezdem bychom zřejmě opět udělali debatu s kandidáty.
Je potřeba, aby se straničtí funkcionáři volili přímo. V současnosti funguje systém, kdy místní organizace nominuje delegáta na obvodní konferenci, kde se opět volí delegáti. Na to, že už nejsme strana masového typu a máme moderní technologie, máme moc převodových pák. Samozřejmě si myslím, že je důležité, aby fungovala spolupráce mezi řadovými členy a vedením, třeba prostřednictvím fóra. My jako Mladí sociální demokraté jsme takové fórum ještě za bývalého předsedy Radka Hlaváčka založili, ale zatím to nějak spalo.
V souvislosti s Mladými sociálními demokraty se v poslední době mluvilo o upadání jejich vlivu v rámci ČSSD. Myslíte, že se to letos podaří změnit a podaří se vám dostat své kandidáty na prosincovém sjezdu do vedení strany?
Určitě se o to budeme snažit. My chceme, aby nové vedení bylo pestré. Osobně se domnívám, že tam, kde je názorová jednota, chybí názorová pluralita. Jako středoškolský učitel mám pocit, že z diskuse vychází to nejlepší. To si nejsem jistý, že tu fungovalo.
Myslím si, že debata, jestli máme být liberálové, nebo konzervativci, je falešná. My jsme sociální demokraté. Liberály a konzervativce mají řešit na pravici, sociální demokracie je specifický ideologický proud. Jsem hrozně rád, že tuto debatu nyní neslyším, že viníkem katastrofálního volebního výsledku bylo to, že jsme byli zase moc konzervativní nebo liberální. Když se očistíme, máme šanci, že nám lidé vrátí důvěru.
Jak ukázaly výsledky Studentských voleb, průzkumy mezi mladými či povolební analýzy, sociální demokraté mezi mladými propadli. Jak by je měli oslovit?
Tohle bude opravdu na velkou debatu nejen u Mladých sociálních demokratů, ale v celé ČSSD. Je potřeba nyní popřemýšlet, jakou taktiku zvolit. My budeme chtít jako Mladí sociální demokraté samozřejmě dělat akce včetně protestních akcí, protože už tu vidíme první náznaky, co nová vláda bude chtít dělat, například, že chce snížit důchodové pojištění zaměstnanců, které jim platí zaměstnavatelé. Myslím si, že to je klíčem k lepší srozumitelnosti, aby sociální demokracie více mluvila o nespravedlnostech.
Myslím, že je v pořádku, že budeme mluvit i o menšinách, jejich právech a postavení. Jsem toho názoru, že jádrem sociální demokracie má být socioekonomická agenda, protože ta sjednocuje i ty menšiny. Jako předseda Mladých sociálních demokratů mohu říct, že bychom se více chtěli zajímat o globální změnu klimatu. Zde sociální demokracie dosud nebyla dost silná, ale nyní se to nabízí, protože současná vláda nebude dělat nějaká zásadní klimatická rozhodnutí, alespoň jako to slyšíme z vyjádření Petra Fialy. Myslím, že příležitostí bude více než dost a dá nám je sama pravicová vláda.
Jaká je podle vás příčina volebního neúspěchu ČSSD?
Myslím, že neexistuje jedna příčina. Existuje opravdu velké množství příčin, které se nakumulovaly. Ocitli jsme se v situaci, kdy člověk, který je nemocný, chodí stále do práce, přechází chřipky a jednoho dne to s ním sekne. Ta klesající trajektorie už tu je deset let. Bohužel ČSSD nebyla schopná se zastavit a začít to řešit. Na vině je i situace, kdy jsou pořád volby. My jsme stále něco odkládali až po volbách, protože na debatu o vlastních problémech není veřejnost zvědavá. Teď je jasné, že je třeba ten gordický uzel rozseknout. Jana Maláčová i Michal Šmarda tomu myslím rozumí, takže ta naděje tady je velká. Rovněž je potřeba sjednocovat jednotlivé levicové proudy. Inspirovat se v Polsku a udělat širší levicovou alianci, protože to je šance, jak přijít s novými lidmi i novými tématy.
Právě v Polsku levice uspěla díky zaměření se více na kulturní otázky. Je to cesta i pro českou levici, když ty sociálně orientované voliče jednoznačně přebírá silné hnutí ANO?
Polsko je problém sám o sobě, vládne tam konzervativní vláda, která vede kulturní války. K tomu u nás nebude důvod, protože Petr Fiala je klasický neoliberál. Víme, že nová vláda nebude chtít dělat pouze kulturní války, ale také sociální změny. Například u důchodové reformy, kdy pak Skopeček (ekonomický expert ODS, pozn. red.) řekl, že si lidé v budoucnu budou muset sami spořit na důchod, protože z toho státního nevyžijí, což bude sama vláda nepřiznaně torpédovat.
Ukazuje se to například i u podpory mladých lidí, jak ukázala zpráva od Idey. My s bulharskými daněmi nemůžeme mít sociální stát severského typu. My nemáme vysoké sociální výdaje, jak často pravice říká, ale nízké příjmy, kdy bohatí platí poloviční daně. To se bude muset změnit a tato vláda to neudělá. My jako sociální demokraté budeme ukazovat, kdo kolik vydělá na opatřeních, které bude vláda schvalovat. Bude jasné, že to není vláda pro dolních deset milionů lidí, ale vláda pro horních deset tisíc.
