Prezidentská volba v Česku nebývá i kvůli věkové hranici stanovené na čtyřicet let právě přehlídkou mladých tváří. Změnit se to chce pokusit čtyřiatřicetiletý počítačový technik Zdeněk Schee, který by rád do ledna přesvědčil politiky, aby upravili ústavně zakotvený minimální věk k prezidentské kandidatuře. Ačkoliv jeho kandidatura, v rámci níž slibuje také zavedení Nového světového řádu a úzkou spolupráci s mimozemskými civilizacemi, vzbuzuje spíše úsměvy, přitahuje pozornost k důležitému tématu. 

Průměrný věk těch, kteří ohlásili záměr kandidovat příští rok na prezidentský post, je zhruba 54 let, přičemž nejmladší z nich je třiačtyřicetiletá bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ve druhém kole prezidentské volby před pěti lety se utkal tehdy třiasedmdesátiletý Miloš Zeman s osmašedesátiletým Jiřím Drahošem, v roce 2013 pak o pět let mladší Miloš Zeman s pětasedmdesátiletým Karlem Schwarzenbergem.

„Boomerský charakter“ české prezidentské volby by však brzy mohl být minulostí. Do boje o Hrad se v závěsu několika tradičních kandidátů přihlásil i čtyřiatřicetiletý softwarový technik Zdeněk Schee, který je odhodlán přesvědčit politiky, aby do ledna změnili Ústavu a na prezidentský post tak mohli kandidovat také lidé mladší čtyřiceti let. „Nechci, aby tu byla přestárlá politická scéna, podle mě by bylo dobře, kdyby dostali šanci i mladí lidé,“ říká.

„Mladá generace má v dnešní době hodně co říci, jsou to třeba influenceři nebo umělci, lidé se zájmem o politické dění,“ dodává prozatím samozvaný prezidentský kandidát. Přiznává, že přesvědčit během několika měsíců politiky ke změně ústavy nebude jednoduché, chce se o to však alespoň pokusit. Plánuje proto oslovit všechny vrcholné politiky a připravit také otevřený dopis.

Na svých webových stránkách Zdeněk Schee zaujme neortodoxními programovými body pro svou prezidentskou kandidaturu. Jednou z nich je zavedení tzv. Nového světového řádu, v němž by místo původních států měly existovat regiony a subregiony a lidé by měli být na „Galaktickém sněmu“ zastoupeni jako jednotný celek. Různé druhy mimozemšťanů by měly zastávat klíčové role nejen v byznysu, ale i v politice, bok po boku s lidmi.

„To určitě není recese, je to myšleno vážně. Řada politiků už o tom mluvila, dnes už to není konspirační teorie a v průběhu několika málo let by se vše mělo realizovat,“ říká k tomu Schee. „Je pravda, že bych to možná mohl trochu rozvést, aby lidé tento programový bod pochopili a nemysleli si, že je to recese,“ dodává.

Krom toho ve svém programu uvádí i další priority, jako je rychlé přijetí eura, legalizaci konopí a stejnopohlavních sňatků, zkrácení pracovního týdne, dostupné bydlení pro mladé či snížení daní na nákup androidů pro byznys i domácnost. S tím, že prezident na prosazení těchto bodů nemá pravomoci a může tak učinit pouze parlament, by si Schee poradil skrze jednání s politiky a zástupci vlády.

Prezidentem v osmnácti?

Kandidatura čtyřiatřicetiletého Scheeho, který se rovněž označuje za Antikrista a v rozhovoru popisuje, že si jej vyvolili mimozemšťané, kteří ho také každou noc ve spánku hypnotizují, spolu s jeho plány na zavedení Nového světového řádu a heslem Zdenda na Hrad působí nanejvýš úsměvně a bizarně. Přesto přitahuje svérázný počítačový technik pozornost k důležitému tématu a sice k vysoce – ve srovnání s jinými demokraciemi – nastavené věkové hranici ke kandidatuře na post hlavy státu v Česku.

Například ve Francii je minimálním věkem pro prezidentskou kandidaturu 18 let, stejně jako pro kandidaturu do dolní komory francouzského parlamentu. Zdejší prezident je přitom oproti českému kontextu, kde má hlava státu reprezentativní a formální roli, v této jedné z nejsilnějších světových ekonomik klíčovou politickou postavou a má rozsáhlé pravomoci. Kandidatura do francouzského Senátu je potom otevřená všem starším 24 let.

Ve Spojených státech, Indii, Rusku, v sousedním Polsku a Rakousku či v řadě dalších zemí je věk pro prezidentskou kandidaturu stanoven na 35, tedy výrazně více, než má Francie, ale zároveň o něco méně, než má Česko. Například v jihoamerickém Chile je pak od letošního března prezidentem šestatřicetiletý Gabriel Borić. Na druhou stranu, „českých“ 40 let není v evropském kontextu ničím neobvyklým, stejnou hranici užívá také Německo a další země na východě Evropy. Naproti tomu v Itálii se prezidentem můžete stát dokonce až po dovršení padesáti let.

„Minimální věková hranice čtyřicet let je v evropském prostoru naprosto běžnou. Věk 35 let je také poměrně obvyklý, zejména v západoevropských zemích. Československo ji za první republiky mělo na této hranici nastavenou také, ale zde to především proto, aby se o úřad mohl po T. G. Masarykovi ucházet Edvard Beneš, kterému v době přijetí ústavy ještě nebylo 40 let,“ říká politolog Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Kromě „většího otevření prostoru“ i pro o několik let málo mladší uchazeče o post hlavy státu by se toho podle něj ale moc nezměnilo. Přijetí takového návrhu do nadcházejících voleb je pak velmi nepravděpodobné, ne-li úplně vyloučené. „Pro žádnou ze současných parlamentních stran to (na rozdíl od snížení věkové hranice pro aktivní volební právo v určitém typu voleb) není stěžejní téma, které by prosazovaly. Téma navíc ani téměř vůbec nehýbe veřejným prostorem,“ podotýká Drašar, který se právě na prezidentskou volbu v rámci své výzkumné činnosti specializuje.

Druhým důvodem jsou podle něj procedurální a časové překážky. „I kdyby to některá z politických stran prosadit chtěla, naráží hned na několik bariér,“ upozorňuje. Snížení minimálního věku pro zvolení by totiž znamenalo změnu ústavy, tedy i nutnost získat podporu minimálně od třípětinové většiny poslanců a nadpoloviční většiny senátorů. „To by při současném rozložení sil a náladám v dolní komoře bylo velmi obtížné. Navíc, do prezidentských voleb zbývá už jen něco málo přes půl roku,“ dodává politolog.

Jak voliče osloví netradiční politický program Zdeňka Scheeho, se tak s velkou pravděpodobností ukáže až v další prezidentské volbě. Na zapojení Česka do Nového světového řádu si tak budou muset mimozemšťané minimálně dalších pět let počkat.