Koronavirová pandemie stvořila hvězdu z poslance TOP 09 Dominika Feriho, jehož příspěvky na Instagramu jsou pro mnohé lidi záchytným bodem ve smršti chaotických vládních opatření. Měnící se návyky mladých lidí při konzumaci sociálních sítí však ukazují, proč by si měli dát na jeho známé vykřičníky raději pozor.

Podzimní průzkum organizace Člověk v tísni vypovídá o poměrně zásadních změnách v oblasti získávání informací. Podrobněji jsme o jeho výsledcích psali zde, pojďme se ale zaměřit na jednu konkrétní část: odkud mladí lidé čerpají informace o tom, co se děje.

Více než polovina středoškoláků označila za svůj nejčastější zdroj aktuálních společenských a politických témat sociální sítě, pro 81 procent byly jedním z hlavních zdrojů. V obou případech zjistili výzkumníci nárůst oproti roku 2017, kleslo naopak sledování on-line zpravodajství a televize. Tradiční média, jako jsou rádio, noviny a časopisy, studenti téměř vůbec nesledují.

Na poslední informaci není nic překvapivého, mladí lidé vyrůstají na sociálních sítích, na kterých během lockdownů tráví přirozeně mnohem více času. Internetová média jsou pro ně dostupnější a nabízejí větší rozmanitost než papírové noviny, které spousta teenagerů možná nikdy nedržela v ruce. To ještě umocňují sociální sítě jako Instagram, které dokážou nudný souhrn politického dění převést do vtipného memu.

Řadě lidí se to nemusí úplně líbit, včetně autora této glosy, tento trend se ale dá jen stěží zastavit, pokud vůbec. Jako mnohem problematičtější se ovšem jeví další poznatky z citovaného průzkumu: 74 procent dotázaných středoškoláků získává informace na sociálních sítích z příspěvků politických stran či tematických skupin a 54 procent jim většinou důvěřuje. V obou případech jde o výrazný nárůst, posty politiků mají dokonce vyšší důvěru než odkazy na články v on-line zpravodajství.

To je problém. Bez hlubších výzkumů sice nejde dělat ukvapené závěry, stejně tak ale nemůžeme přehlížet, že mnoho mladých lidí více důvěřuje příspěvkům politiků než odkazům na články zpravodajských serverů.

Je samozřejmě možné, že to je jen krátkodobý důsledek pandemie (výzkum probíhal v září a říjnu) a nezvládnuté vládní komunikace, která nasměrovala lidi k jednoduchým vykřičníkům Dominika Feriho. Zároveň to však nastoluje řadu důležitých otázek. Kolik mladých si informace od politiků ověřuje? Dokážou poznat, když jim předloží zavádějící či nepravdivé zprávy? A co si vlastně myslí o zpravodajských médiích?

Politici nemohou být objektivní

Na některé z nich výzkum částečně odpovídá, přesto bychom se nad nimi měli opravdu zamyslet. Jistě, Feriho vykřičníky jsou často opravdu jen informační, mladí by si ale měli uvědomit, že sledují příspěvky od politika, který chce především hlasy voličů.

Dnes možná oprávněně kritizuje vládu, zítra v ní ale může sedět a obhajovat kontroverzní kroky. Kolik sledujících se pak podívá na zpravodajský server a ověří si jeho slova? Anebo si řeknou, že by přece nelhal, protože je tak skvěle informoval o vládních opatřeních?

Ne že by zpravodajská média byla vždy zárukou stoprocentní pravdivosti a objektivity, stále v nich ale (minimálně v těch zavedených a veřejnoprávních) pracují novináři, kteří se řídí zavedenými standardy práce a etickými kodexy. Politici se ve svých příspěvcích většinou nesnaží podat stoprocentní obrázek reality, ale takový, aby vypadali kompetentně v očích voličů. To bychom měli mít při brouzdání na jejich profilech vždy na paměti.

Bude záležet na mediálních expertech, tvůrcích nových, zredukovaných školních osnov a v konečném důsledku na učitelích, jak zajistí, aby se mladí dostatečně naučili zacházet s médii a informačními zdroji. Pro začátek si však dovolím jedno doporučení pro získávání informací na sociálních sítích: méně politiků a více zpravodajských médií.

Studentské listy přinášejí nový formát glosy s názvem Očima studenta. Každý pátek vám jeden z redaktorů Studentských listů představí svůj pohled na jedno z témat, které v uplynulém týdnu hýbalo světovým děním, ať už z oblasti politiky, školství nebo kultury. Tak zase příští pátek.