Před 213 lety se narodil Pierre Joseph Proudhon, člověk, který se jako první prohlásil za anarchistu. Proudhon byl francouzský teoretik, spisovatel a filozof považovaný za jednoho z duchovních otců anarchistických ideologií. Ačkoliv nebyl první, komu imponovala vize bezstátní společnosti, byl jednou z nejdůležitějších osobností raných socialistických a anarchistických hnutí a významně se podílel na šíření idejí anarchismu a mutualismu.

Proudhon se narodil 15. ledna 1809. Pocházel z chudé venkovské rodiny, což značně ovlivnilo jeho pozdější smýšlení. I přes své neblahé dětství byl Proudhon mimořádným studentem, což se projevilo jeho skvělými výsledky na univerzitě, na kterou docházel, přestože předtím neabsolvoval žádné formální vzdělání. Chudoba rodičů mladého Pierra donutila stát se učedníkem v malém tiskařském obchodě. Zde se začal pravidelně potkávat a diskutovat s mnoha socialistickými autory, především pak s filozofem Charlesem Fourierem, jedním z předních představitelů raného socialismu ve Francii. Zkušenosti z tiskařského obchodu následně motivovaly Proudhona k rozhodnutí psát vlastní knihy. Svou ideologií mutualismu rozšířil záběr a různorodost anarchismu a prokázal, že anarchisté ani zdaleka nejsou jednou ideově ucelenou skupinou.

„Sejdou-li se tři anarchisté, mají bezpečně alespoň pět navzájem se vylučujících názorů světových“ — časopis Komuna (1907)

Socialistické hnutí a revoluční činnost

V Proudhonově době se začalo dostávat levicovým ideologiím, včetně anarchismu, mimořádné pozornosti. Stále populárnější idea utopického socialismu dala vzniknout dělnickým, komunistickým i anarchistickým hnutím, usilujícím o překonání monarchie, především pak té francouzské, odkud většina tehdejších socialistických myslitelů pocházela. Tyto ideje souzněly s tehdejší náladou ve Francii, které pár let po krvavé revoluci opět vládl král Ludvík Filip.

V této době byl také Proudhon krátce vyslýchán v souvislosti s jeho dnes již snad nejslavnějším dílem Co je vlastnictví a jeho kontroverzními názory na vlastnictví, které považoval z většiny za krádež. Potrestán však nebyl, a mohl tak volně pokračovat v psaní svých textů. Proti králi se následně zvedla vlna odporu, vedená socialisty společně s liberály. Této koalici se nakonec podařilo panovníka pokořit a ve Francii byla vyhlášena Druhá republika. V této době byl Proudhon zvolen do nově vzniklého Národního shromáždění, kde pravidelně varoval před možným návratem diktatury.

Není socialismus jako socialismus

Je nutné pochopit, že rané socialistické hnutí nebylo složené jen a pouze ze socialistů tak, jak jsou vnímáni dnes. Mezi socialisty se řadili anarchisté, komunisté, syndikalisté a mnoho dalších „podideologií“. Většina těchto směrů byla založena na podobném cíli, a to sociální rovnosti a ukončení kapitalismu. Přestože každý z nich pro dosáhnutí tohoto cíle považoval za vhodné jiné prostředky, jejich stoupenci si navzájem rozuměli.

Proudhon se například příležitostně scházel nebo si dopisoval s tehdy ještě poměrně neznámým Karlem Marxem. Udržovali spolu přátelský vztah, dokud Marx ostře nenapadnul Proudhonovu knihu Philosophie de la misère (Filozofie chudoby) svou vlastní knihou provokativně nazvanou Chudoba filozofie. Tento a další střety Marxe a Proudhona předznamenaly rozkol anarchismu a marxismu a ukončení vnímání socialismu jako jedné zastřešující ideologie.

Myšlenka mutualismu

Proudhon sice patřil mezi anarchisty, avšak přesnější je zařadit jej mezi mutualisty. Mutualismus byl v Proudhonově podání směr založený na volném, a přitom antikapitalistickém trhu. Takový trh by se neorientoval podle cen nastavených nabídkou a poptávkou, ale podle pracovní teorie hodnoty, která hodnotu statku určuje na základě celkového množství práce potřebné k jeho vyprodukování a je stavebním kamenem všech silně levicových ideologií. Organizace trhu na základě pracovní teorie hodnoty má podle mutualistů omezit vykořisťování, a posílit tak sociální rovnost ve společnosti.

Mutualismus jako anarchistický systém pochopitelně vnímal lidskou svobodu jako smrtelně ohroženou existencí státu, a jakoukoliv formu státního zřízení tak považoval za nemorální. Právě přístup k existenci státu je ale zásadním rozdílem mezi mutualismem a klasickým anarchismem. Zatímco mnohé anarchistické směry podporují násilnou revoluci, mutualismus prosazuje revoluci společenskou akcí, která by se zakládala na vytváření proletářských organizací plně nezávislých na státu. Ty v případě nabytí patřičné velikosti budou schopné prohlásit samotný stát za ilegální a fungovat naprosto autonomně.

Proudhon zemřel 19. ledna 1865 v Paříži, pouze čtyři dny po svých padesátých šestých narozeninách. Za svůj život napsal mnoho významných knih, rozvíjel kontroverzně přijímané teorie a významně ovlivnil další generace anarchistů všeho druhu.