Další týden je za námi a na politické scéně se doma i ve světě událo spoustu zajímavých politických událostí a rozhodnutí. Jaké byly v minulých sedmi dnech ty hlavní?
25. března
• Výkonná rada Ústředí muslimských obcí (UMO) v neděli jednohlasně zrušila členství Leonida Kušnarenka v pražské muslimské obci. Kušnarenko naštval své kolegy minulý týden svým videem, zveřejněným na internetu, kde všechny české muslimy vyzýval, aby se ozbrojili. Ústředí o jeho vyloučení informovalo v pondělí na Facebooku.
• Vláda by znovu měla projednat růst rodičovské a do května rozhodnout. Nespokojeným rodičům z facebookové skupiny Chceme spravedlivý rodičovský příspěvek to v pondělí slíbil premiér Andrej Babiš (ANO). Názor změnil po vlně kritiky, kterou vyvolala dohoda ANO a ČSSD zvýšit rodičovskou z 220 na 300 tisíc pouze pro děti narozené od roku 2020. Nejvhodnější návrh se nyní pohybuje v té rovině, že se rodičovská zvýší od ledna 2020 na 300 tisíc korun pro všechny rodiče, kteří budou k tomuto datu čerpat rodičovský příspěvek.
• Podle březnového modelu CVVM by nyní parlamentní volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32 procent hlasů. Druhá ODS by měla 14 a Piráti spolu s ČSSD 12,5 procenta. Komunisté by měli 8,5 a lidovci 5,5 procenta. Další strany by se do Poslanecké sněmovny nedostaly. Hnutí SPD Tomia Okamury by vypadlo se ziskem 4,5 procenta, totéž by platilo pro TOP 09, která by dostala čtyři procenta hlasů, a hnutí STAN se ziskem 3,5 procenta. Voleb by se v březnu účastnilo 64 procent oprávněných voličů.
• Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí dekret, kterým uznal svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. Izrael obsadil toto území, které patřilo Sýrii, během šestidenní války v roce 1967. Mezinárodní společenství anexi neuznává. Jedná se o další sbližování mezi Spojenými státy a Izraelem.
• Britští poslanci v pondělí večer schválili návrh požadující změnu parlamentních pravidel, aby mohli ve středu odpoledne předkládat vlastní plány na indikativní hlasování pro vyústění brexitu. Pokud vláda návrhu vyhoví, bude porušen déle než 100 let uplatňovaný princip, podle kterého má kontrolu nad programem sněmovny exekutiva. Návrh skupiny poslanců různých stran v čele s konzervativcem a bývalým členem vlády Oliverem Letwinem dolní komora britského parlamentu schválila poměrem 329 hlasů ku 302.
• Britská premiérka Theresa Mayová prozatím nechce, aby Dolní sněmovna britského parlamentu hlasovala o dohodě o odchodu Spojeného království z Evropské unie, uvedla v pondělí. Snaží se jednat nejen s lídry stran, ale i jednotlivými poslanci a získat pro vyjednanou brexitovou dohodu podporu. Znovu zopakovala, že Evropská unie dohodu měnit nebude. Původně se počítalo s tím, že by se o dohodě mohlo opět hlasovat v úterý, nejnovější vývoj naznačuje, že v tomto týdnu se spíš budou konat jednání, aby získala podporu. Premiérka současně uvedla, že zemi nepovede z unie bez dohody, pokud si parlament nebude přát opak.
26. března
• Poslanci Evropského parlamentu doporučili na svém úterním zasedání zrušit povinné střídání letního a zimního času v roce 2021. Současně žádají, aby pro tento krok vznikl kompromis v členských státech Evropské unie a země svůj postup koordinovaly, aby se předešlo chaosu a narušení jednotného trhu. Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že si to, jaký čas budou používat, budou moci vybírat jednotlivé státy. Podle vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR je lepší zavedení zimního času, které má být zdravější pro lidské srdce a mít další blahodárné efekty na lidský organismus.
• V posledních měsících často diskutovaná a kontroverzi vzbuzující reforma ochrany autorských práv na internetu, známá spíše jako článek 11 a 13 podle jejích nejspornějších částí, byla v úterý odhlasována poslanci Evropského parlamentu. Jelikož jde o směrnici, členské státy EU mají nyní dva roky na začlenění směrnice do vlastní legislativy. Více o článku 13 najdete například zde.
• Občanští demokraté chtějí, aby Václav Klaus ml. skončil ve vedení sněmovního školského výboru. Strana navrhne Klausovo odvolání, nahradit ho má místopředseda strany Martin Baxa. Na úterní tiskové konferenci to řekl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Ten zdůraznil vzájemnou dohodu jednotlivých sněmovních stran. Klause ml. vyloučila ODS kvůli jeho kontroverzním výrokům a údajnému odchýlení se od programu a politiky strany.
• Policisté ukončili vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, ve které čelí trestnímu stíhání premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho příbuzní. Obvinění si nyní mohou prostudovat spis a navrhnout doplnění. Premiérův syn Andrej Babiš ml., u kterého jsou problémy vzhledem k jeho pobytu ve Švýcarsku, bude vyšetřován v odděleném případu. Více o celé kauze Čapí hnízdo a nejnovějším vývoji jsme vám nabídli v tomto článku.
• Poslanci se v úterý opět zabývali návrhem zákona na uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. Po více než tříhodinové debatě rozpravu bez výsledku přerušili a odložili na další schůzi Sněmovny. Ve Sněmovně se sešly dva návrhy. První navrhuje uzákonění manželství i pro homosexuály. Jde o novelou občanského zákoníku, kterou podepsalo 46 poslanců ze šesti sněmovních klubů, konkrétně ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, TOP 09 a STAN. Druhý na výslovné ukotvení manželství jako svazku muže a ženy v Ústavě podpořilo 37 zákonodárců z KDU-ČSL, ANO, ODS, ČSSD, TOP 09 a STAN.
27. března
• Chaos ve Sněmovně způsobilo hlasování o závazku, že má vláda zvýšit platy učitelům na 130 procent průměrné mzdy do roku 2020. Usnesení, které vyzývá vládu, aby přilepšila pedagogům, v úterý večer protlačila opozice. Koalice ANO a ČSSD však ve středu ráno přišla s tím, že chce usnesení zrušit a po dvouhodinové tahanici se jí to opravdu podařilo. Usnesení v úterý večer prošlo o jediný hlas, mimo jiné díky tomu, že poslanec vládní ČSSD Jaroslav Foldyna hlasoval s opozicí. Ve středu ráno však přišel s tím, že chce zpochybnit úterní hlasování. To sice nešlo, ale vládní koalice si po přestávce vynutila hlasování o novém usnesení, jež tentokrát o jediný hlas neprošlo.
• Ke jmenování do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ve středu Sněmovna navrhla tajemníka bývalého prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla. Nominovalo ho hnutí SPD, za které Jakl loni neúspěšně kandidoval do Senátu. Do Rady Českého rozhlasu poslanci zvolili textaře Jana Krůtu. Obě rady tak jsou kompletní. Jakl dostal ve druhém kole tajné volby 88 hlasů, ke zvolení jich bylo nutných 82. Jeho protikandidát, někdejší mluvčí ODS Milan Bouška, obdržel 66 hlasů. Radu tvoří 13 členů, které na návrh Poslanecké sněmovny jmenuje a odvolává premiér. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Rada sleduje obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.
• Britská premiérka Theresa Mayová ve středu konzervativním poslancům řekla, že odstoupí po schválení brexitové dohody. S odvoláním na poslance to na Twitteru uvedli britští novináři, následně to potvrdila i kancelář premiérky. Vedoucí euroskeptické skupiny z řad Konzervativní strany ERG Jacob Rees-Mogg už dal najevo, že by pro dohodu hlasoval, stejně se vyjádřil i bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
• Evropská unie se ve středu přiblížila zákazu plastových výrobků na jedno použití, tento krok totiž podpořil Evropský parlament. Směrnice, kterou ještě musí schválit členské státy a které by mělo začít platit za dva roky, se bude týkat například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků. Nahradit je mají šetrnější materiály.
• Britská Dolní sněmovna ve středu neuspěla při hledání východiska v brexitové krize. Předseda sněmovny John Bercow vybral pro hlasování osm z 16 předložených návrhů. Zahrnovaly jak „tvrdý” brexit bez dohody, tak mírnější podoby rozluky s EU, kdy by se zachovala celní unie nebo by byla Británie součástí evropského hospodářského prostoru. Všechny návrhy však byly zamítnuty. Už dříve ovšem britští poslanci schválili oficiální posunutí termínu pro odchod země z EU na 12. dubna, respektive 22. května, stihne-li do konce týdne projít brexitová dohoda.
• Americký prezident Donald Trump ve středu vyzval Rusko, aby z Venezuely stáhlo své vojáky. V případě, že tak Moskva neučiní, nechává Trump „všechny možnosti otevřené”. Ruští představitelé požadavek USA odmítli jako vměšování do vztahů dvou suverénních států. Dvě letadla se stovkou ruských vojáků přistála v Caracasu v sobotu, podle ruských zdrojů s cílem chránit režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Západní státy ovšem uznávají jako legitimního prezidenta předsedu parlamentu Juana Guaidóa.
28. března
• Volby do Poslanecké sněmovny by v březnu podle volebního modelu společnosti Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta. Piráti a ODS by měli shodně 14 procent, SPD 8,5 procenta, ČSSD s komunisty po osmi procentech a STAN spolu s lidovci pět procent. Ostatní partaje by se do dolní komory parlamentu nedostaly (TOP 09 by dostala čtyři procenta, Zelení a Svobodní po jednom).
• Zástupce Tchaj-wanu musel na žádost čínského velvyslance opustit středeční setkání zahraničních investorů se zástupci českého ministerstva průmyslu, napsal ve čtvrtek server Hlidacipes.org. Incident na dotaz webu potvrdil ředitel hospodářské a kulturní kanceláře Tchaj-wanu Chung-I Wang. Ministryně Marta Nováková (za ANO) podle vyjádření ministerstva požádala reprezentanty Tchaj-wanu, aby setkání opustili v zájmu zabránění diplomatickému konfliktu a hladkého průběhu cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny. Připomeňme, že Peking nezávislost Tchaj-wanu neuznává.
• Zlatý Ámos pro nejlepšího učitele míří do Vacova na Prachaticku v Jihočeském kraji. Koruna usedla na hlavu učitelky matematiky, češtiny a tělocviku Pavlíny Kopáčikové, která se svými svěřenci nejvíce zaujala porotu.
29. března
• Nápad pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), aby město kontrolovalo skrze elektroměry, zda jsou byty prázdné, kritizuje koaliční TOP 09. Její radní pro majetek Jan Chabr pro server Novinky.cz řekl, že by šlo o zásah do soukromí. Piráti pro majitele prázdných bytů zvažují i zavedení větších daní z nemovitosti. Podle Chabra je to však pro TOP 09 nepřijatelný návrh. Návrh naopak podporuje třetí koaliční partner Praha sobě.
• Senátoři z klubu Starostů, který je jednou ze dvou nejsilnějších frakcí v horní komoře, uvedli v prohlášení, že žádají odvolání ministryně průmyslu a obchodu Martě Novákové (za ANO) kvůli diplomatickému faux pas a vykázání zástupce Tchaj-wanu ze schůzky kvůli žádosti čínského velvyslance Více jsme psali zde.
• Britští poslanci v pátek potřetí odmítli návrh dohody o brexitu, který jim předložila ke schválení vláda premiérky Theresy Mayové. Proti dohodě bylo 344 hlasů, podpořilo ji 286 poslanců. Poslance ke změně názoru nepřesvědčila ani nabídka premiérky, že rezignuje, když poslanci dohodu schválí, ačkoli někteří euroskeptici jako Jacob Rees-Mogg nebo Boris Johnson nyní dohodu podpořili. Znamená to, že Spojené království neodejde z EU v noci z 22. do 23. května s dohodou, legálním datem odchodu je nyní 12. dubna. Předseda Evropské rady Donald Tusk v reakci oznámil že svolává summit EU na 10. dubna.
• KDU-ČSL si v pátek na sjezdu zvolila za nového předsedu poslance Marka Výborného. První místopředsedkyní se stala senátorka Šárka Jelínková. Výborný ve druhém kole porazil bývalého ministra a dosavadního prvního místopředsedu strany Mariana Jurečku. Dalšími neúspěšnými kandidáty na předsedu byli šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek a člen středočeské buňky Jaroslav Vlach, který se rozhodl kandidovat až na sjezdu. Místopředsedy byli v zvoleni šéf lidoveckého poslaneckého klubu a neúspěšný kandidát na předsedu strany Jan Bartošek, náměstek havířovského primátora Bohuslav Niemiec, náměstek jabloneckého primátora Štěpán Matek a náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.
30. března
• Britská média plní spekulace o možném čtvrtém hlasování o brexitové dohodě i o předčasných volbách. Dolní sněmovna návrh v pátek potřetí zamítla, podle britských médií se ale premiérka pokusí prosadit svoji dohodu společně s pozměněnou politickou deklarací hovořící o měkčí verzi brexitu. Jinak se ale ostrovní deníky shodují, že celá situace je absurdní a kritizují vládní konzervativce.
• Slovensko bude mít první prezidentku v historii. Po sečtení všech volebních okrsků zvítězila v prezidentském klání na Slovensku právnička Zuzana Čaputová se ziskem 58,40 procenta hlasů. Jejímu protikandidátovi místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovidalo hlas 41,59 procenta voličů. Více jsme psali v tomto článku.
31. března
• Evropská komise je podle prezidenta Miloše Zemana přebujelá a hraje si na vládu Evropské unie. Přitom by měla pouze plnit úřednický servis. Zeman to řekl v rozhovoru pro Českou televizi. Změny ve fungování EU podle Zemana závisejí na výsledku voleb do Evropského parlamentu. Ten by měl mít podle Zemana právo předkládat zákony.
• Strana tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana směřuje k vítězství v nedělních místních volbách, které jsou v době krize turecké ekonomiky považovány za test obliby autoritativního vůdce. Po sečtení hlasů získala Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) přízeň více než více než 44 % hlasů. Trpkou ranou však pro Erdogana může být ztráta Ankary, Istanbulu i Izmiru, které ovládla opozice. Ekrem Imamoglu, který je v Istanbulu kandidátem Lidové republikánské strany (CHP), největší opoziční strany, vede podle agentury Anadolu o více než 20 tisíc hlasů před svým rivalem z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), expremiérem Binalim Yildirimem. Výsledek ale zatím není konečný a AKP se údajně chystá výsledek napadnout
• První kolo prezidentských voleb na Ukrajině dopadlo tvrdě pro zkušené ukrajinské politiky. V prvním kole jednoznačně zvítězil herec a bavič Volodymyr Zelenskyj s více než 30 procenty hlasů. Až druhý je stávající prezident Petro Porošenko, který získal přes 16 procent hlasů. Oba postoupí do druhého kola. Až třetí skončila bývalá premiérka Julija Tymošenková (13,1 %). Čtvrtý skončil proruský politik Jurij Bojko, jenž vyhrál v těch částech Doněcké a Luhanské oblasti, kde se volilo, bral 11,59 procenta hlasů. Na území pod kontrolou separatistů se volby nekonaly stejně jako na Ruskem anektovaném Krymu.