V uplynulém roce jsme se na stránkách Studentských listů věnovali hlavně ruské vojenské agresi na sousední Ukrajinu, jejíž dopady zásadně formovaly veřejnou debatu a mediální práci v celé Evropě. Proč Putin napadl Ukrajinu a kde mají kořeny ruské imperiální choutky? Proč je Putin náboženským prorokem bojovníků proti cancel culture? Nevěnovali jsme se ale pouze hrozbě Putinova Ruska, přinesli jsme ale také velký text o nástupu Číny jako nové světové mocnosti. Nabízíme přehled dvaceti nejčtenějších článků na Studentských listech v uplynulých dvanácti měsících. 

O Číně: Drak v rouše pandím

Spojené státy americké, Rusko, Británie, Německo a Francie. Velmoci, které dlouhodobě utváří mezinárodní systém a mají významný vliv i na naši zemi. O všech těchto mocnostech se ve školách učí a díky tomu má o nich většina z nás alespoň základní ponětí. Jsou zde však nové nastupující velmoci, kterým se ještě nevěnuje taková pozornost a je třeba s nimi začít počítat. Právě takovou nastupující mocností je Čína a pozornost jí musíme věnovat nejen kvůli právě probíhající olympiádě v Pekingu. Monumentální long read napsal Alexandr Romancov.

Jak dopadá válka na Bělorusko? Ceny se zvyšují po půlhodinách, vysvětluje Andrej Poleščuk

„Bělorusko sice na mapě je, navazuje diplomatické styky, ale vůle lidu není žádným způsobem reflektována,“ říká Andrej Poleščuk, Bělorus, který už osmnáct let žije v Česku a denně na svém twitteru důkladně informuje uživatele o dění na Ukrajině. V rozhovoru popisuje mimo jiné situaci Bělorusů v jejich zemi, jak na ně dopadají zahraniční sankce a jakou roli Bělorusko v dnešním konfliktu vlastně hraje. S Andrejem Poleščukem mluvil Jakub Roubíček.

Jak za vlády cara, tak za vlády Putina. O zahraniční politice státu tak velkého, že ho nejde dobýt

24. července to bude přesně pět měsíců od ruské agrese vůči Ukrajině. Před pěti měsíci Vladimir Putin zahájil v dnešní době něco nemyslitelného, a to zcela konvenční válku na evropské půdě. O této invazi toho bylo již mnoho napsáno, přesto se v tomto textu pokusím tuto agresi popsat v historickém kontextu. Nikoliv v kontextu vůči Ukrajině, ale v kontextu samotné ruské zahraniční politiky. Ta totiž zůstává po staletí stejná. Je jedno, jestli Rusku vládnou caři z Petrohradu, politbyro z Moskvy, nebo současný judista. O zahraniční politice státu tak velkého, že ho nejde dobýt, píše spolupracovník Martin Růžička. Autorkou úvodního vizuálního doprovodu je Šárka Stupenová.

Komentář: Škola není AZ-kvíz

Neznalost Andreje Babiše v televizním kvízu nás může pobavit, hlubší problém je ale jinde: v chápaní školy jako místa, kam se chodíte nechat nachytat, a v nereflektovaném mýtu všobecného přehledu. Komentuje spolupracovník redakce a učitel brněnského gymnázia Akademia Dalibor Levíček.

Komentář: Mají být dva cizí jazyky povinné – a k čemu nám budou?

Laická a odborná veřejnost diskutuje o plánovaných změnách ve vzdělávacím programu pro základní školy a o druhém cizím jazyku. Svět se ale mění rychleji než všechny plány a je na místě zamyslet se nad samotným smyslem výuky cizích řečí. Komentuje spolupracovník redakce a učitel brněnského gymnázia Akademia Dalibor Levíček.

Když se v patnácti vyoutoval jako gay, poslali ho učitelé na psychiatrii. Teď vede školní workshopy o homofobii

Když se Michal Záškoda o své homosexuální orientaci v patnácti letech svěřil školnímu psychologovi, namísto pochopení a podpory mu doporučili zajít na psychiatrii. Přesvědčovali ho, že gay ve skutečnosti není a že jeho orientace je jenom fáze. Následně vystudoval pedagogickou školu, a když poté jako učitel působil na jednom z gymnázií, stal se svědkem toho, že zájemkyně o praxi byla ze strany školního pedagogického sboru odmítnuta kvůli tomu, že je lesba, a mohla by studenty „morálně ohrozit”.

Své zkušenosti s homofobií ve školním prostředí pětadvacetiletý Michal Záškoda přetavil v projekt Život v duze, v rámci nějž objíždí české základní a střední školy, a během workshopů studenty vzdělává o LGBTQ lidech a potřebě tolerance k jinakosti. O svých zážitcích a činnost mladý učitel mluvil v rozhovoru pro Studentské listy. Vedl ho šéfredaktor Vojtěch Petrů. Ilustrovala Šárka Stupenová.

Anketa: Jak zlepšit situaci mladých LGBTQ+ lidí v Česku? Odpovídají mladí aktivní queer lidé

U příležitosti Mezinárodního dne proti homofobii a transfobii Studentské listy oslovily několik mladých aktivních LGBTQ+ lidí s otázkou „Co by pomohlo mladým LGBTQ+ lidem v Česku?” Odpovídají mladý delegát ČR do OSN Kryštof Stupka, člen předsednictva ČSU Adam Paluka, členka kolektivu Ostravský Prajd Lucie Arendacká, členka organizace Sdruženy Eliška Koldová a pirátská politička Georgia Hejduková.

Považujete se za feministu*feministku? Odpovídají mladí politici a političky

Magazín Refresher zveřejnil anketu, v níž všem poslancům a poslankyním položil dotaz, zda se považují za feministy či feministky. Několik z nich se k feminismu přihlásilo, většina zákonodárců však feministické smýšlení buď přímo odmítla, v odpovědi na jednoznačně položenou otázku kličkovala, nebo uvedli, že jsou zastánci rovných příležitostí, ale odmítli tento svůj postoj spojovat s feminismem. Studentské listy na anketu Refresheru navazují a otázku Považujete se za feministu či feministku? položily mladým politikům a političkám.

Vždycky existují další cíle, které vedou ke zlepšování, říká volejbalista Patrik Indra

Dvojnásobný extraligový vítěz a český volejbalový reprezentant Patrik Indra v obsáhlém rozhovoru pro Studentské listy hovoří o právě skončené sezoně, o svém zahraničním angažmá, ale také úspěchu a vlivu profesionálních sportovců na mladší generaci. Připravil Jakub Hříbek.

Výročí opoziční smlouvy: jak Zeman s Klausem založili „politický kartel“. A může se opakovat?

Opoziční smlouvu uzavřenou těsně po předčasných volbách z roku 1998 mezi dvěma tehdy nejsilnějšími politickými subjekty – ČSSD a ODS – lze s trochou nadsázky nazvat opravdovým „mocenským paktem“, důsledkem kterého obě strany získaly významnou kontrolu nad institucemi, jako jsou mediální rady či orgány spojené s bezpečností státu. Jednalo se o smlouvu uzavřenou mezi (v následně vzniknuvší vládě) jedinou vládní stranou a nejsilnější opoziční stranou. Podpisem tohoto dokumentu se opoziční strana vzdala nároku na vyjádření nedůvěry vůči vládě. Opoziční strana se dále vzdala práva uzavírat dohody s třetí politickou stranou, tudíž došlo k eliminaci opozice na celé čtyři roky. O paktu, který poznamenal renomé politického řemesla v Česku na léta dopředu až dodnes, psal spolupracovník redakce Pavel Nárta.

Komentář: Aprílové jízdné aneb pláč generace Z jako symbol nepochopení role státu

„Babišova“ 75% sleva se, příhodně na Apríla, změnila na „Kupkovu“ 50% slevu. Od začátku platnosti extra slev na jízdné dětí, studentů a seniorů v září 2018 do loňského října vyplatil stát dopravcům za kompenzace neuvěřitelných 14,2 miliard korun. Zdražení o čtvrtinu naštvalo hlavně studenty. Aby ne, podle dat ministerstva dopravy tvořili asi 40 procent z těch, kteří státní dárkový benefit používali. Reakce byla bouřlivá. Proč? Především kvůli tomu, že generace Z nechápe základy odpovědného chování vůči zbytku společnosti. Komentář spolupracovníka redakce Jakuba Splavce.

Případ Johnnyho Deppa je svatým ručním granátem bojovníků proti ochraně žen. Co když ale není třeba bojovat?

Případ Johnnyho Deppa byl rozhodnut soudem internetu. Jedná se o příklad manipulativní partnerky používající stereotypy o domácím a sexuálním násilí proti svému partnerovi. Argument bojovníků proti aktivistům pro práva žen, že „muži jsou skutečné oběti,” se zdá být potvrzen. Falešné obvinění skutečně dokáže nadělat paseku. Hodiny streamovaných výpovědí ale v první řadě ukázaly obtížnost dokazování čehokoliv v rámci domácího či sexuálního násilí. Dokázaly povrchnost přístupu „muži jsou skutečné oběti” stejně jako přístupu „věřte ženám.” Jaký pohled je tedy ten správný, ptá se v komentáři Tomáš Koreň.

Komentář: Feriho syndrom

„Best way to learn is by watching. That is why porn is a multi trillion dollar industry.“ Tuto posvátnou větu Michaela Scotta bychom si měli dnes a denně opakovat zejména tehdy,  pokud se snažíme naučit politickému řemeslu. Nakolik nás ovládá syndrom Dominika Feriho, kritizuje v komentáři Tomáš Lehečka.

Komentář: Hra sil aneb proč Putin napadl Ukrajinu?

Proč vlastně Putin napadl Ukrajinu? V našem mediálním prostoru převažují zjednodušené odpovědi typu: „Putin se zbláznil“ anebo: „Rusové jsou zlí“. Tyto fráze zastírají pravou povahu mechanismů, které konflikt vyvolaly, čímž nám znemožňují situaci správně vyhodnotit. Komentuje spolupracovník redakce Vítek Prokop.

Komentář: Babiš míří na mladé a vláda mu hraje do karet

Naši republiku čekají perné tři roky. Vládní pětikoalice začíná narážet na limity své spolupráce a začínají se objevovat první přetahovačky a spory mezi jejími členy. Hnutí STAN čelí korupční kauze spojené s jeho vlivnými politiky a přišla již i první ministerská rezignace. Pro kohokoli, kdo trochu sleduje politiku, je to jen zlomek problémů minulé populistické vlády, kterou vedl trestně stíhaný lhář bývalý spolupracovník StB unašeč dětí best-in-covid Andrej Babiš. Ten bohužel po prohře nezmizel, a už teď vidíme první vlaštovky jeho kampaně, se kterou se plánuje vrátit mezi ústavní činitele. Má stejně dobrý marketing jako vždy, a navíc má v kapse nový trumf. Komentuje Tomáš Guth Jarkovský.

Komentář: Cancel kultura skončila

„První byla Rowlingová, autorka dětských knížek prodávaných po celém světě, která byla zrušena, protože nenaplňovala požadavky takzvaných gender aktivistů. A oni se teď snaží zrušit celou naši zemi. Mluvím tady o progresivní woke diskriminaci celé naší kultury. Tak jako se to děje už v mnoha západních zemích. Celý západ spadl do takzvané cancel kultury.“

Ne, prosím, neodcházejte, tohle není blog Tomáše Zdechovského. Co jste četli, byl hrubý překlad jednoho z nedávných veřejných propagandistických výstupů Vladimira Putina, muže zodpovědného za válečné zločiny, nespočetné ztráty na životech, a tvůrce jedné z bezpochyby nejhorších hrůz 21. století.

Proč to zní tak povědomě? Proč ten údajný kremelský psychopat mluví velmi podobně jako tolik politiků u nás, a to zdaleka nejen v byznys projektech Tomia Okamury? Protože cíl je podobný – podrývat důvěru v bezpečí a blahobyt na západ od nás a vinit z toho jeden z největších pokroků 21. století – lidská práva. Komentář Tomáše Gutha Jarkovského.

Komentář: Nos si mikinu nebo dřevěnýho motýlka. Etiketa má být zábava, ne šikana

Jedna z nečekaných věcí, kterou o Češích často říkají cizinci, je, že jsou vlastně překvapeni rozšířeností a pestrostí všemožných společenských pravidel. Ať už to je pavučina rozkošných zvyků okolo kultury pití piva, na západě těžko pochopené sundávání bot v domě nebo třeba opravdu divoký zákaz vstávání od vánoční tabule, etiketa neboli základy slušného chování jsou nedílnou a fascinující součástí české kultury. Je to ale něco, co opravdu chceme a baví nás to, nebo prostě jenom pokračujeme ze setrvačnosti a úcty k mrtvým lidem? Komentuje Tomáš Guth Jarkovský.

Nově zvolení poslanci chtějí opět navrhnout manželství pro všechny. Odpůrci mají připravený ústavní zákaz

Někteří poslanci v nové sněmovně již vyjednávají o návrhu na zavedení manželství pro všechny podobnému tomu z minulého období, který s říjnovými volbami spadl pod stůl. Ačkoliv iniciativa Jsme fér bojující za rovnost manželství věří, že v tomto volebním období již ke schválení návrhu dojde, vzhledem k rozložení sil ve sněmovně to nemusí být jisté. Odpůrci návrhu v čele s Markem Výborným (KDU-ČSL) nevylučují, že opětovně navrhnou také ústavní zákaz stejnopohlavních manželství. Psal Vojtěch Petrů.

Anketa: Co si mladí lidé myslí o nástupci Dominika Duky a jak vidí budoucnost české katolické církve?

Volba olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera nástupcem Dominika Duky oživila debaty o stavu české katolické církve a vztahu Čechů k víře a spiritualitě. Studentské listy u této příležitosti oslovily několik mladých věřících a angažovaných lidí – právě mladí se totiž od víry v Česku stále častěji odvrací. Co si myslí o Dukovi, jeho nástupci a katolické církvi jako takové? Jak moc je pro ně církev v jejich každodenních a spirituálních životech důležitá? Zda (a jak) se jejich pohledy liší od generace jejich rodičů nebo prarodičů? Odpovídají katolický aktivista Mikuláš Misterka, redaktorka podcastu Bez filtru Alžběta Havlová a člen Mladých lidovců Tobiáš Zdechovský.

Komentář: „Okamžitý“ vstup Ukrajiny do Evropské unie? I za dvacet let by šlo o zázrak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj právě podal přihlášku do Evropské unie a vyslovil se pro „okamžité“ přijetí pomocí „nové speciální procedury“. Je něco takového ale vůbec možné? A má Ukrajina na členství vůbec šanci? Komentuje Adam Trunečka.

Pokud vás zaujaly texty ve zdejším výčtu, nebo kterékoliv jiné, které jsme na našem webu nabídli v průběhu uplynulého roku, budeme rádi, když nás finančně podpoříte v naší crowdfundingové kampani a umožníte tak tvorbu dalšího originálního a důležitého obsahu i v roce příštím. Děkujeme za vaši veškerou podporu: i díky vám témata mladých v českých médiích nezapadají.